Kronika obce 2021

Kronika obce 2021 MIKULOVICE

ROK 2021

Covid–19

          Do roku 2021 vstoupila Česká republika v nouzovém stavu. Po celý rok s určitými výkyvy pokračovala epidemie covidu–19. Nejlepší situace byla, podobně jako v roce 2020, během léta, nejhorší situace měla dvě fáze. První na počátku roku se dvěma vrcholy v počtu nemocných (počátek ledna a polovina března), další ještě masívnější vlna nemocných přišla v prosinci. Na druhé straně bylo pozitivem, že přes vzrůstající počet nakažených nedošlo na konci roku k takovému zahlcení jednotek intenzivní péče v nemocnicích jako jaře. Připisováno to bylo několika okolnostem – zvyšující se imunitě obyvatelstva, vakcinaci, slábnutí účinků mutujících virů a lepším výsledkům v léčbě.

          V únoru byly uzavřeny tři nejpostiženější okresy (Cheb, Sokolov, Trutnov), v březnu v celá republika. Lockdown postihl i školy a školky, kulturní i sportovní zařízení, většinu obchodů a služeb. Omezení pohybu obyvatelstva a zákaz shromažďování byly podobné jako v roce 2020.

          Doma šité roušky se již nesměly používat. Nahradily je kupované roušky a respirátory. Na pracovištích v době nouzových stavů probíhalo na jaře pravidelné testování zaměstnanců. Od začátku roku se také rozběhla vakcinace, nejprve nejrizikovějších skupin občanů (senioři, zdravotnický personál, pracující v sociálních službách, učitelé), později v průběhu roku se věková hranice snižovala až k dětskému věku. Šlo o experimentální použití vakcín firem Pfizer, Moderna, Astra Zeneca a Johnson. Stát však odmítl převzít odpovědnost za případné negativní následky vakcinace a očkovaní před aplikací vakcíny museli podepisovat informovaný souhlas. Představitelé ministerstva zdravotnictví také tvrdili, že vakcinace bude „Tečka za koronavirem“. Tato teze se však zhroutila v okamžiku, kdy se ve druhé polovině roku ukázalo, že vakcinovaní mohou nejen onemocnět (lehčím, obvykle nesmrtelným průběhem), ale i nákazu přenášet. Od září začaly úřady tlačit obyvatele k aplikaci třetí posilující dávky a očkování dětí od pěti let. Mezitím nejproočkovanější a také covidem nejzasaženější země jako např. Izrael již očkovaly čtvrtou dávkou…

          V určitém množství případů se také ukázalo, že vakcinace vede k nečekaným trombózám, infarktům a dalším vedlejším účinkům. Docházelo k náhlým a nevysvětlitelným úmrtím „zdravých“ lidí. To vše spolu s mlžením oficiálních orgánů, obrovskými zisky, které plynuly farmaceutickým firmám a neschopností státu převzít zodpovědnost za případné následky vakcinace vyvolávalo u části obyvatelstva obavy, zda očkování vůbec podstoupit. Navíc koronavirus mutoval a v době vakcinace byl již obvykle jiný, než na který byla vakcína nakoupena. V druhé polovině roku to byla varianta Delta a na jeho přelomu mnohem nakažlivější, ale méně smrtelný Omikron.

          To vše samozřejmě nahrávalo různým konspiracím a fámám. Představitelé státu nejprve tvrdili, že očkování bude dobrovolné a žádné covidpasy nebudou zavedeny. Za několik měsíců však již byla situace taková, že bez covidpasu s potvrzením o očkování nebo prodělání nemoci nemohl člověk navštěvovat žádná sportovní zařízení nebo kulturní představení, restaurace a řadu dalších služeb a stal se z něho de facto občan druhé kategorie. Zvlášť silně na očkování svých zaměstnanců tlačily složky ministerstva vnitra (policie), armády (vojsko), zdravotnictví (personál nemocnic a sociálních služeb) a neočkované vystavovaly hrozbám propuštění z práce.

          Společnost se rozdělila a mezi zastánci a odpůrci očkování probíhala na sociálních sítích doslova válka. Spory rozdělovaly rodiny, kamarády, kolegy. Proti vakcinaci se konaly demonstrace požadující zastavení očkování experimentální látkou. Většina médií (státních i těch v rukou oligarchů) tlačila na očkování, do diskuzí nepouštěla názorové představitele „druhé“ strany, přestože šlo mnohdy o lékařské odborníky. Ještě nedávné celebrity společenského života, které projevily pochybnosti o správnosti vakcinace, byly dehonestovány. Situace se v průběhu roku postupně vyhrocovala a ministři zdravotnictví se rychle střídali. Přestože koncem roku došlo k „druhé“ vlně a dramatickému zvýšení počtu nakažených, stará vláda, ani nově zvolená koalice nepřistoupila k vyhlášení tvrdého lockdownu a zavření podniků a škol. Škody z takového kroku v předchozím období se totiž ukázaly jako katastrofální a zanechaly v rozpočtu republiky drastický schodek.

Události ve světě 

          Události ve světě ovlivňovala hlavně epidemie covidu –19. Od jejího počátku v Číně na sklonku roku 2019 zemřelo přibližně 800 tisíc lidí v USA, 600 tisíc v Brazílii, 450 tisíc Indii, 300 tisíc v Mexiku, 250 tisíc v Rusku. V Evropě 150 tisíc zemřelých hlásila Velká Británie, hranici 100 tisíc výrazně překročila Itálie i Francie. Čína držela epidemii na uzdě jen za cenu drastických karantén v místech výskytu zjištění nákazy a povinných covidpasů. Zajímavostí bylo, že se covid–19 se nijak výrazně nešířil v Africe (země tohoto kontinentu nevykazovaly dramatický nárůst úmrtí) a také letos nepodlehl nákaze žádný významnější světový politik.

          Napětí přetrvávalo na východě Ukrajiny, Bělorusko se těsněji přimklo k Rusku a nepovedený odchod Američanů z Afganistanu spojený s předáním moci proamerické vládě skončil srpnovým útěkem Američanů a jejich koaličních spojenců (včetně jednotek ČR) ze země a rychlému obsazení celého území Talibanem, který okamžitě na celém území státu zavedl právo šaría a vypořádal se se svými proamerickými odpůrci.

          V Evropské unii už zcela nepokrytě prosazovalo svou vůli Německo, kde v parlamentních volbách zvítězila sociální demokracie, která spolu se stranou Zelených a Svobodnými liberálními demokraty vytvořila vládu. Evropská unie vyhlásila Green Deal (Nový zelený úděl) v boji s globálním oteplováním. Cesta k výraznému snížení skleníkových plynů měla být dosažena zavíráním uhelných a atomových elektráren, přechodem k výrobě elektromobilů a mnoha dalšími opatřeními, které měly zabránit oteplování planety. V praktické rovině však došlo ke kupčení s emisními povolenkami, které způsobilo dramatické zvýšení cen elektřiny a plynu, navíc mnohá politická rozhodnutí byla v rozporu s propagovanou ekologií (neuzavření dlouhodobých kontraktů na plyn s Ruskem, protahování schvalovacího procesu plynovodu Nordstream 2, evropský nákup drahého zkapalněného plynu z USA dopravovaného tankery znečišťujícími životní prostředí atd.).

          Pokračoval příliv nelegálních imigrantů do Evropy. Z jejich „převozu“ přes moře profitovaly četné „neziskové“ organizace a pašeráci. Ve východní Evropě se na podzim vyhrotila situace na bělorusko-polské hranici, kde zřejmě přičiněním běloruského prezidenta Lukašenka byla v odvetě za sankce západních zemí otevřena nová migrační trasa. Poláci svou hranici, na rozdíl od Španělska nebo Itálie tvrdě bránili. Postavili plot, k němu rozmístili armádu, jež migranty zaháněla zpět a neziskové organizace do hraničního pásma vůbec nepouštěli.

          Celkově se svět propadal do stále většího marasmu. Globalizace a přesun většiny výrobních závodů v předchozích desetiletích do Číny způsobil „čipovou“ krizi spojenou s problémy automobilového průmyslu a v zásobování některými výrobky. V USA probíhal rasismus naruby a na celém západě bujela cancel culture (likvidace osob s nepohodlnými názory) a podpora multikulturalismu, LGBT, transgenderu atd. Vlastníci sociálních sítí prováděli stále větší cenzuru příspěvků. V Africe stoupal počet obyvatel geometrickou řadou, což prohlubovalo potravinové problémy tohoto kontinentu.

Události v ČR

          Většina událostí v ČR probíhala ve stínu epidemie covid–19 a blížících se parlamentních voleb.

V dubnu premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (na základě informací tajných služeb), že za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 může ruská tajná služba GRU. Rusko prohlásilo, že jde o zpravodajskou hru řízenou z USA. Došlo k diplomatické roztržce mezi ČR a Ruskem spojené s vypovězením většiny diplomatů z obou zemí. Část veřejnosti k této informaci zaujímala rezervovaný postoj, protože se v tvrzení vlády objevila celá řada nejasností a výbuch mohl sloužit k zakrytí nelegálního prodeje zbraní do rizikových oblastí, kde spolu velmoci soupeřily.

V červnu se částí jižní Moravy prohnalo pustošivé tornádo v našich zeměpisných poměrech nepoznané síly. Zcela zdevastováno bylo 1200 domů (200 z nich se muselo zbourat) a zahynulo šest lidí. Obec Mikulovice poskytla postiženým obcím finanční podporu.

V říjnu proběhly v ČR parlamentní volby. Volila se poslanecká sněmovna. Protože už dlouho dopředu bylo jasné, že jednotlivé politické strany nemají proti Babišovu hnutí ANO 2011 šanci, uzavřeli jejich představitelé tzv. předvolební Pětikoalici. ODS s TOP 09 a KDU ČSL se spojili v blok Spolu, druhý blok vytvořili Piráti se STAN a oba bloky deklarovaly, že v případě vítězství nepůjdou do vlády s Babišem, ale vytvoří společnou vládu. Drtivá většina médií (kromě těch, jež vlastnil Babiš nebo která patřila mezi tzv. konspirační) dělala vše proto, aby vyhrála Pětikoalice. Např. těsně před volbami vytáhla na Babiše, že koupil před lety majetek ve Francii přes offshorové firmy (podobně jako mnoho jiných českých oligarchů, jejichž jména měla být zveřejněna po volbách, ale nebyla…).

Nejvíce voličských hlasů získal blok Spolu, který skončil těsně před ANO. Po přepočtu hlasů na jednotlivé mandáty však získalo ve dvěstěčlenné poslanecké sněmovně ANO 72 křesel, Spolu 71 křesel, Piráti a STAN 37 křesel, SPD Tomia Okamury 20 křesel. Přes milión voličských hlasů tzv. propadl, protože je voliči dali stranám, jež se do parlamentu nedostaly = nepřekročily povinnou pětiprocentní hranici (ČSSD, KSČM, Trikolóra, Přísaha Roberta Šlachty, Volný blok atd.). Pětikoalice tak získala většinu 108 mandátů a vytvořila vládu. V rámci bloku Pirátů se STAN došlo hned po volbách k roztržce, neboť voliči STAN Piráty, kteří se podle průzkumů z počátku roku pasovali do pozice nejsilnější strany (a počítali s premiérským křeslem), na volebních lístcích „vykroužkovali“. Piráti tak získali jen čtyři poslance. Na druhé straně se Piráti mnohými svými předvolebními kroky, které zaváněly socialismem, podporou multikulturalismu, LGBT apod., před volbami sami znemožnili. Do povolebních vyjednávání se promítla nemoc prezidenta Zemana a snaha části senátorů zbavit ho funkce. Prezident byl v nemocnici šest týdnů a ihned po propuštění byl u něj zjištěn covid–19, přestože byl třikrát očkován. Na dva dny se proto vrátil do nemocnice a poté jednal s kandidáty na ministry ze speciální prosklené kukaně. V prosinci pak jmenoval vládu Pětikoalice v čele s premiérem Petrem Fialou z ODS. Nová vláda deklarovala své úzké sepětí s Evropskou unií.

Pokračovala roztržka ČR s Ruskem a Čínou, po volbách došlo ke zhoršení vztahů s Polskem a Maďarskem, které se, přestože byly členy EU, snažily o samostatnou politiku a nechtěly se podřídit nátlaku Bruselu a Berlína.

Na podzim došlo k prudkému zdražení energií a krachu několika dodavatelských společností v čele s Bohemia Energy. Uživatelé museli přejít k tzv. dodavateli poslední instance a několikanásobně se jim zvýšily zálohy (např. případ celostátně medializovaného seniora z Jeseníku, kterému vyskočila záloha za energie v rodinném domě z 3300 Kč na 21 490 Kč, po podepsání fixního kontraktu pak na 8200 Kč. To vše při důchodu 9038 Kč). ČR vyráběla elektřinu ve svých uhelných a atomových elektrárnách, kterou ale levně prodávala do EU a poté si ji „nakupovala“ na burze v Německu za několikanásobnou cenu… Dramaticky také začaly stoupat ceny stavebního materiálu (který se stával nedostatkovým) a potravin. Mnozí senioři, matky samoživitelky a sociálně slabší rodiny hleděly k roku 2022 s obavami.

          Část obyvatelstva byla politikou natolik otrávena a zhnusena, že se podobně jako v dobách socialismu uzavírala do světa svých kamarádů a koníčků. Zbytek si mezi sebou vyřizoval „účty“ na sociálních sítích.

Události na Jesenicku

          V roce 2021 se v jesenické nemocnici narodilo 267 dětí. Zdejší rodičky patřily k nejmladším v ČR a jejich průměrný věk činil 29,6 roku (před půlstoletím něco nemyslitelného), celorepublikový průměrný věk matek však silně překračuje třicítku. Počet obyvatel okresu v průběhu roku poprvé klesl pod 38 tisíc (před válkou žilo na Jesenicku necelých 72 tisíc obyvatel).

          Zima byla letos na Jesenicku mimořádně příznivá – chladno a dostatek přírodního sněhu do poloviny dubna nabízelo vlekařům, chatařům a hoteliérům šanci pokrýt propad z předchozích let. Bohužel lyžařská sezóna trvala jen od 18. do 26. prosince 2020, pak byl provoz vleků protiepidemickými opatřeními zastaven. Vlekaři i hoteliéři byli zoufalí, neboť po mnoha sjezdovkách se bez ohledu na protiepidemická opatření stejně proháněly stovky lidí jezdících na saních a lyžích.

          Volby do poslanecké sněmovny na Jesenicku vyhrálo ANO 2011, které získalo 34 % hlasů, před koalicí Spolu 20 % hlasů a SPD Tomia Okamury 14,6 % hlasů. Na čtvrtém místě skončili Piráti a STAN s 10,3 %, jiné strany nepřekročily pětiprocentní hranici. Obyvatelé okresu tak tradičně volili naprosto odlišně než velké aglomerace ve vnitrozemí. Volební účast v rámci okresu nebyla vysoká a k volbám se dostavilo pouze 59,79 % oprávněných voličů.

Covid v Mikulovicích

          Po celou dobu epidemie od jejího počátku v roce 2020 patřilo Jesenicko z celorepublikového hlediska k oblastem s nejnižším výskytem nakažených. Teprve na podzim 2021, kdy se Olomoucký kraj stal druhým nejvíce postiženým krajem v ČR, se počet nakažených a nemocných dramaticky zvýšil i na Jesenicku. Např. v posledním listopadovém týdnu bylo v Mikulovicích 76 pozitivně testovaných obyvatel s covidem–19. Novou praktickou lékařkou v Mikulovicích se stala MUDr. Toulová, která přejala od doktora Slováčka část ordinačních hodin a slouží v Mikulovicích tři dny v týdnu, MUDr. Slováček dva.

Celkově se však každodenní život ve druhé polovině roku pomalu vracel do normálu a zejména v létě se konalo množství společenských akcí. Kdo byl očkován nebo v předchozích 180 dnech prodělal covid–19, mohl prakticky všude – na kulturní akce, chodit sportovat nebo jezdit přes hranice. Kontrola „covidpasů“ navíc nebyla stoprocentní a řada hostinských odmítala vládou nařízenou povinnost je kontrolovat.

          Epidemie se projevila i ve vydávání Informačního servisu obce, který z důvodu „nedostatku“ akcí, o nichž by referoval, vyšel v průběhu roku pouze třikrát místo obvyklých šesti vydání. Jeho vydávání zajišťovala redakční rada, která se scházela v knihovně (IC a knihovna obce Mikulovice). Knihovna pracovala i v časech covidu–19 a v době přísných opatření zajišťovala čtenářům bezkontaktní výměnou knih alespoň nějakou radost v těžké době. V druhé polovině roku už fungovala ve standardním režimu a zorganizovala např. tradiční předvánoční prodejní výstavu dětských knih.

Stav obyvatelstva

          Pokles obyvatel obce v roce 2021 byl jen mírný a k 31. 12. žilo v Mikulovicích 2494 obyvatel. Od 1. ledna do 31. prosince se v obci narodilo 30 dětí – 15 chlapců a 15 holčiček. Za stejné období zemřelo 43 obyvatel obce. Na radnici v Mikulovicích se v průběhu roku konalo 19 sňatků. Pokles obyvatel obce v posledních dvou letech úspěšně pomáhala brzdit nabídka levných stavebních parcel a výstavba rodinných domů.

Počasí

          Zima byla dlouhá. Sněhu v Mikulovicích nebylo extrémně mnoho (tál a zase připadával), ale náklady na zimní údržbu vyšplhaly na přibližně dvacetinásobek teplé zimy v roce 2020. Také duben byl poměrně studený s četnými srážkami a zemědělci kolem Mikulovic seli jařiny s několikatýdenním zpožděním. Před polovinou května sice teploty nakrátko vystoupaly k letním hodnotám, ale pak zase klesly a po většinu měsíce se udržovaly mezi 15 a 20 stupni. Letní teploty přišly už v červnu a příjemné počasí, byť s poměrně častými srážkami panovalo až do poloviny července, kdy byl chladnější a deštivější týden (prudký, asi polodenní přívalový déšť pod Švýcárnou, způsobil 19. 7. bleskovou povodeň a značné materiální škody v Bělé p. P. To vedlo ke krátkodobému vzestupu hladiny řeky Bělé na třetí povodňový studeň, které však v Mikulovicích mělo spíše podobu zajímavé atrakce než skutečného ohrožení.). Pak se léto opět vrátilo a trvalo do 25. srpna. Ochlazení koncem prázdnin vystřídalo příjemně teplé, i když na jesenické poměry trochu vlhké září. Z obvyklého normálu se nevymykaly ani další měsíce. Teprve na konci listopadu přišel sníh a teploty pod bodem mrazu, které ovšem netrvaly dlouho. Teplý prosinec se slabými mrazíky v noci a teplotami nad nulou přes den ukončily teplotní rekordy na Silvestra, kdy bylo plus 15 stupňů a sníh téměř zmizel i z hřebenů Jeseníků. Z hlediska srážek šlo o lehce nadprůměrný rok.

Volby do poslanecké sněmovny

          Volební místnost v Mikulovicích se nacházela v kinosále a v Širokém Brodě mateřské škole. Účast u voleb činila 59,19 %. Nejvíce hlasů voličů v obci získalo ANO 2011 38,35 % před SPD Tomia Okamury 16,57 % a koalicí Spolu s 14,58 %. Piráti a starostové získali v Mikulovicích 7,70 %, komunisté 6,71 %. Výsledky voleb v Mikulovicích tak ukázaly, že obyvatelé obce preferovali tradiční hodnoty a samostatnost státu oproti celkovým výsledků v republice, kde zvítězil blok stran stavící na úzkém zapojení ČR do Evropské unie.

Mikulovice v ČT

          Letité problémy obyvatel obce sousedících s „Kameňákem“ přilákaly v listopadu do Mikulovic Českou televizi. V publicistickém pořadu „Černé ovce“ proběhla reportáž, která líčila, jak obyvatelé podkrovních bytů nad školou a domů v okolí provozovny trpí znovuoživením firmy a jejím provozem v pozdních večerních (někdy i nočních) hodinách a o víkendech. Tendenčně natočená reportáž poukázala také na „neschopnost“ obce a aroganci představitelů firmy Slezské kamenolomy. Nikdo se však neptal na názor kameníků, kteří by v případě uzavření provozovny přišli o práci… Navíc reportáž přišla v době, kdy se zdálo, že se přece jen podaří najít určitý konsenzus. V září totiž v kinosále proběhla schůzka nového vedení podniku se zastupitelstvem obce a veřejností, na které mj. zaznělo, že firma spolupracuje jak s okresní hygienickou stanicí, tak i se společností Ekola group, která se zabývá měřením hluku, prašnosti a dalších vlivů škodlivých životnímu prostředí. V říjnu se mělo na provozovně v Mikulovicích konat měření a na jeho základě měla tato společnost předložit nabídku řešení, jež by v budoucnosti zlepšila kvalitu života v okolí provozovny. Po reportáži ČT jakákoli snaha o kompromis ze strany Slezských kamenolomů ustala.

Přeshraniční spolupráce

          Srpnové Dny Mikulovic byly poslední akcí v rámci projektu „Polsko-české Akademie Integrace“, který byl podpořen z Fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd. Realizovat se začal v roce 2019 a měl skončit o rok později. Vzhledem k protiepidemickým opatřením se však protáhl až do letošního léta. Součástí spolupráce obcí Mikulovice a Pakoslawice bylo deset společných aktivit. Pět jich v rámci samostatného projektu pořádala obec Mikulovice. Obyvatelé obou obcí strávili Den na lyžích na Červenohorském sedle v březnu 2020, zúčastnili se tenisového turnaje v květnu 2020, cyklovýletu okolím Mikulovic v červnu 2021, výletu na přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně a Dnů Mikulovic o letošních prázdninách. Také gmina Pakoslawice připravila pět zajímavých akcí, které seznámily obyvatele Mikulovic s pozoruhodnými místy v okolí partnerské obce.

          Spolupráci se slovenským Sveržovem omezovala protikoronavirová opatření, která byla na Slovensku ještě přísnější než v ČR. Jedinou společnou akcí tak byl příjezd představitelů Sveržova na srpnové Dny Mikulovic.

Investiční akce

          V květnu byl položen nový povrch na místní komunikaci propojující letiště se silnicí z Mikulovic na Velké Kunětice a v září na Sokolské ulici v úseku mezi panelovým sídlištěm a finskými domky. Správa železnic v tomto měsíci také provedla opravu přejezdu u obchodu Hruška (bývalá továrna MCHZ) a v červnu započala rekonstrukce mostu přes Olešnici u pily. Vlastními zaměstnanci obec během jara vybudovala malou odstavnou plochu pro auta zaměstnanců a rodičů u MŠ v Širokém Brodě.

          Na podzim byla v Širokém Brodě dokončena výstavba chodníku od mostu přes řeku po tři domy u Studeného Zejfu. Nový chodník stál deset miliónů korun a byl z 90 % hrazen ze státní dotace.

          Zatímco individuální výstavba v lokalitě Sokolská (za finskými domky směrem k Samotám) pomalu končila – všechny parcely byly prodány a rodinné domy dokončovány, rozběhl se letos prodej parcel a výstavba rodinných domů v lokalitě „U Turaců“ (u silnice I/44 za pekárnou ve směru na Jeseník). Zdejší stavební parcely byly prodávány za výhodnou cenu 100 Kč/m². Obec však zároveň v průběhu roku přistoupila k razantnímu zvýšení cen svých pozemků, přičemž jedinou výjimku, kterou bylo možné dokončit ještě ve starých cenách do konce kalendářního roku, představovaly pozemky, jež občané sice dlouhodobě užívali, ale podle pozemkových úprav bylo zjištěno, že patří obci.

Otázka možného vstupu do VaK Jesenicka

          Vztah obce Mikulovice a akciové společnosti Vodovody a kanalizace Jesenicka nebyl v minulosti jednoduchý. Obec se několikrát snažila o vstup, když ale oba subjekty nedokázaly najít společnou řeč, ustálily se vztahy v rovině korektního byznysu, kdy obec nakupovala od VaKu vodu, a přitom se zároveň vydala cestou posilování vlastní samostatnosti. Investovala do hledání a nalezení zdroje pitné vody v lesích nad Širokým Brodem, který by v suchých letech sice nestačil zásobovat celou obec, ale byl by výrazným a úsporným doplňkem nakupované vody. Nová legislativa, nárůst byrokracie a výhledové problémy se zajištěním obslužnosti vodovodu v obci přivedly představitele obce v toto roce opět k otevření otázky vstupu do VaKu. Obec proto zadala vypracování pasportizace a inventarizace svého majetku (včetně nového zdroje nad Širokým Brodem), aby mohla vstoupit do budoucího jednání s VaK Jesenicka.

Nový zákon o odpadech

V kontextu zákona č. 541/2020 Sb., který začal platit od 1. 1. 2021, má v následujícím desetiletí výrazně klesat množství odpadu ukládaného na skládku, a naopak podstatně stoupat množství tříděného odpadu. V roce 2020 vyprodukovali občané Mikulovic 569,36 tun odpadu uloženého na skládku a 235,71 tun odpadu tříděného. Vytřídili tedy 29,28 % odpadu. V přepočtu na každého občana obce bylo 228 kg odpadu uloženo na skládku. To bylo cca o 14 % více než je povolené množství na obyvatele v roce 2021 (200 kg/os) a výrazně více než bude povoleno v roce 2025, kdy v tzv. snížené sazbě odebere skládka maximálně 160 kg/os). Jestliže obec Mikulovice platila v roce 2020 za každou vyvezenou tunu komunálního odpadu na skládku v Supíkovicích 1098 Kč, letos už to je 1150 Kč a ve zvýšené sazbě pak 1450 Kč. Z hlediska vlastní struktury odpadů bylo na výsledcích roku 2020 vidět, že epidemie koronaviru a omezení pohybu obyvatel znamenaly „úklid“ v řadě domácností, neboť množství starých pneumatik odevzdaných do sběrného dvora v obci vzrostlo z 8,6 tun v roce 2019 na 19,7 tun v roce 2020. O polovinu se také zvýšilo množství odevzdané stavební suti a o 10 % narostl objem velkoobjemového odpadu.

Na podzim proběhlo několik jednání zastupitelstva a setkání představitelů obce s veřejností, kde se řešila otázka likvidace odpadu. Nově přijatá strategie v nakládání s odpady zahrnovala několik zásadních bodů:

• Obec nakoupí software, který bude sloužit k evidenci množství směsného odpadu z každé nemovitosti. Každá popelnice dostane svůj QR kód a zaměstnanci svozové společnosti při vývozu takto označených popelnic zaevidují jejich vývoz. V roce 2022 bude tento systém sloužit obci pouze k evidenci a průzkumu množství odevzdávaného odpadu z jednotlivých nemovitostí. V roce 2023 už by měl být využit jako podklad pro výpočet výše poplatku. Současně bude také zavedena minimální výše poplatku, kterou zaplatí i ten poplatník, který žádný směsný odpad z nemovitosti neodevzdá, protože i tento poplatník, bude mít možnost využívat sběrný dvůr či kontejnery na tříděný odpad.
• Obec nabídne do každé nemovitosti popelnici na bioodpad a popelnici na plast, do které kromě plastu bude možné odkládat i nápojové kartony a kov. Tyto popelnice nakoupí obec a občanům a vlastníkům nemovitosti je zapůjčí.
• Množství tzv. kontejnerových hnízd na tříděný odpad bude omezeno.
• Poplatek za svoz a likvidaci odpadů se v roce 2022 zvýší oproti roku 2021 o 100 Kč. Systém čtrnáctidenních nebo měsíčních vývozů zůstane zachován.
• Kompostárna na MUNĚ bude od ledna 2022 uzavřena. Její provoz bude regulován a uložit sem bude možné pouze větve. Jiný biologický odpad bude svozovou firmou vyvážen na skládku do Supíkovic a bude zahrnován do kategorie tříděného odpadu.
• Ve stávajícím provozu zůstane zachován Sběrný dvůr. Obyvatelé obce zde budou moci bezplatně odevzdávat objemný odpad, nebezpečný odpad (vyjma asfaltu a eternitu) a stavební suť do hmotnosti 200 kg/os za rok.

DPS Soužití 2005

          DPS Soužití v roce 2020 dlouho covidu–19 odolávalo a k propuknutí epidemie v zařízení přes všechna přijatá opatření došlo až v prosinci loňského roku. Od té doby se žádný pozitivní případ neobjevil a každé pondělí probíhalo testování. Vakcinační tým Olomouckého kraje dorazil do DPS v polovině března a naočkoval drtivou většinu zaměstnanců a klientů. S postupným rozvolňováním opatření zahájila DPS aktivity s menším počtem klientů na zahradě i v sále jídelny.

Epidemie však nezastavila přijímání nových klientů do DPS a poskytování terénní pečovatelské služby seniorům v obcích Mikulovice, Hradec-Nová Ves, Supíkovice, Písečná a Velké Kunětice. Dodatkovou činností DPS bylo půjčování kompenzačních pomůcek (elektrické polohovací postele, chodítka, mobilní toalety či invalidní vozíky). Na provoz DPS poskytla obec Mikulovice (podobně jako vloni) neinvestiční dotaci ve výši 600 tisíc Kč.

Na podzim se rozběhl nový semestr Virtuální univerzity 3. věku a život seniorů v obci se pomalu vracel do normálu, i když tradiční Den otevřených dveří musel být dvakrát zrušen.

Klub maminek

          Přestože protiepidemická opatření v prvním pololetí roku znemožňovala setkávání maminek a dětí v jejich Klubu, i z domova se dokázaly podílet na jednotlivých akcích, které v té době v Mikulovicích probíhaly – ve spolupráci s MSRPDŠ připravily Velikonoční výstavu a svými výrobky přispěly ke kytičko-srdíčkové výzvě ke Dni matek.

          Společné akce ve formě různých tvoření a výletů se rozběhly opět v červnu. Na podzim se však do pracovního procesu vrátila vedoucí Klubu maminek Lucie Pospíšilová a nenašel se nikdo, kdo by se její funkce ujal. Klub tak do konce roku běžel v omezené míře a jeho členky se s dětmi zúčastnily Retroher. Protože se však do konce roku nepodařilo najít novou vedoucí, Klub maminek po 20 letech existence svou činnost ukončil.

Farnost

           Začátkem roku proběhla tradiční Tříkrálová sbírka, jejíž výtěžek byl poskytnut Charitě Jeseník. V těžkém roce byla víra v Boha pro řadu lidí oporou k tomu, aby nalezli sílu překonat problémy, které přinášela neznámá nemoc a omezení s ní spojená. Mikulovický farář P. Jiří Urbánek proto posiloval nejen věřící ve své farnosti, ale svou činností dodával naději i všem ostatním.

          Teprve v druhé polovině roku se život ve farnosti alespoň částečně vrátil k normálu a 11. října se mohlo uskutečnit tradiční setkání farníků – seniorů s farářem P. Jiřím Urbánkem a starostou obce Romanem Šťastným ve skautském středisku na MUNĚ. Při bohatém občerstvení se vzpomínalo, zpívalo a na rozloučenou dostala každá žena kytičku.

ZŠ Mikulovice

          Základní školu Mikulovice ve školním roce 2020/2021 navštěvovalo 206 dětí, o které se v 10 třídách staralo 20 pedagogických pracovníků (2 učitelé, 13 učitelek, 2 asistentky a 3 vychovatelky ve školní družině) a 12 dalších zaměstnanců v zajišťujících provoz školy a školní kuchyně. Irena Sedláková měla dělený úvazek jako asistentka a vychovatelka v ŠD.

Nepedagogické pracovníky tvoří školník, tři uklízečky, účetní, vedoucí školní jídelny, čtyři kuchařky, řidič a školní asistentka.

Přehled pedagogických pracovníků:

• Ivana Látalová (od 1. 1. 2015 zastupující ředitelka ZŠ)
• Lenka Šťastná – (od 1. 1. 2015 zástupkyně ředitele ZŠ)
• Eva Kvapilová
• Pavla Dostálová
• Martina Kovaříková
• Milena Dočkalová
• Zuzana Janíčková
• Marcela Lužíková
• David Hromada
• Šárka Hoferková
• Martina Bundilová
• Petra Keltošová
• Lucie Plháková
• Jan Vavrač
• Anna Šarmanová (asistentka)
• Jitka Pecová (asistentka)
• Iva Krajčíková (vedoucí školní družiny)
• Miroslava Modlaková (vychovatelka)
• Irena Sedláková (vychovatelka)

Zápis dětí do 1. třídy kvůli protiepidemickým opatřením proběhl opět bez účasti dětí. Žádosti o jejich přijetí byly zasílány poštou nebo přímo vhozeny do poštovní schránky školy, někteří rodiče ji přinesli osobně. Bylo dodáno 18 žádostí o přijetí do ZŠ, u šesti dětí však bylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky.

Do prvního ročníku nastoupilo 12 žáků, ze školy v 9. ročníku na konci školního roku odešlo 34 žáků (byly dvě třídy v ročníku), jeden z osmého ročníku. Jeden odešel na čtyřleté gymnázium, dva na konzervatoř, 24 na školy s úplným středoškolským vzděláním zakončeným maturitou, osm na učební obory.  Dalších pět žáků odešlo z 5. ročníku na osmileté gymnázium, což bude znamenat, že ve školním roce 2021/2022 poprvé klesne počet žáků pod 200! Trend setrvalého poklesu žáků tak pokračuje.

Do chodu školy znovu výrazně zasáhla epidemie covidu–19 a opět se v určitých obdobích školního roku muselo přecházet na distanční výuku (u žáků druhého stupně v průběhu školního roku dokonce převažovala), což zatěžovalo učitele, žáky i jejich rodiče.

Přehled provozu školy od září 2020 do června 2021:

• 1. 9. - 9. 10. ZŠ v prezenčním režimu
• 12. - 13. 10. 1. stupeň prezenční výuka, 2. stupeň rotační výuka
• 14. 10. - 16. 11. 1. a 2. stupeň distanční výuka
• 18. - 27. 11. 1. a 2. třídy prezenční výuka, ostatní ročníky distanční výuka
• 30. 11. - 18. 12. 1. stupeň prezenční výuka, 9. třídy prezenční výuka, 6. - 8. třídy rotační výuka
• 21. - 22. 12. volno před prázdninami
• 4. 1. - 26. 2. 1. a 2. třídy prezenční výuka, ostatní třídy distanční výuka
• 12. 4. - 30. 6. 1. stupeň prezenční výuka
• 3. 5. - 14. 5. 2. stupeň rotační výuka
• 17. 5. - 30. 6. 2. stupeň prezenční výuka

Učitelé podobně jako v předchozích ročnících využívali různé formy dalšího vzdělávání v rámci kurzů DVPP.

Během školního roku se žáci nemohli zapojovat do akcí, na které byli zvyklí, protože neustálá omezení a nařízení vlády znemožňovala jejich konání. Pouze malá část jich proběhla v září nebo poté v květnu a červnu, případně v průběhu roku on-line formou. Během školního roku žáci také nemohli navštěvovat zájmové útvary, které pořádala škola nebo probíhaly ve spolupráci se střediskem volného času DUHA. Účast žáků na akcích se částečně rozběhla až v závěrečných měsících školního roku, kdy se žáci 1. stupně zúčastnili projektových dnů „Malý cyklista“, „Jak se žilo v pravěku“ a „Stromy a čas“.

V průběhu školního roku se uskutečnil pouze adaptační kurz pro žáky 6. ročníku v Mikulovicích na skautské základně na MUNĚ. Ostatní kurzy byly zrušeny.

Pokračoval také projekt „Obědy pro děti“, který byl podpořen ze strany MŠMT, který však byl stejně jako vitamínové a mléčné svačinky vzhledem k epidemii realizován jen částečně. Ze stejného důvodu neproběhl plavecký kurz.

Spolupráce mezi I. stupněm ZŠ a mikulovickou MŠ byla protiepidemickými opatřeními narušena a uskutečnilo se jen červnové setkání dětí 1. třídy a předškoláků z MŠ. Omezena byla i spolupráce s MSRPDŠ, jež měla podobu výroby výzdoby na Velikonoční výstavu (umístěna před ZŠ) a výrobu přáníček na Svátek matek. Do obou činností se zapojili žáci prvního stupně ZŠ.

K pravidelné denní docházce do školní družiny bylo přihlášeno 71 žáků. Výše poplatku činila 90 Kč měsíčně. Z důvodu mimořádných protiepidemických opatření proběhla jen část plánovaných akcí.

V průběhu letních prázdnin prošly velkou rekonstrukcí prostory školní družiny, kde proběhly stavební úpravy, jež by měly zabránit pronikaní vlhkosti do jejích stěn. V přízemí byly také nataženy nové omítky a došlo k nové výmalbě. Další technikou byly také dovybaveny dvě počítačové učebny, aby škola mohla moderní trendy výuky nabídnout i dětem na prvním stupni.

ZUŠ Mikulovice

           Také v roce 2021 pokračovali žáci mikulovické ZUŠ v účasti na on-line soutěžích. V únoru se Zuzana Glauschová účastnila celosvětové soutěže ve zpěvu (online) v Litvě s názvem „Sonata the of the stars“, kde získala ve 2. a 3. finálovém kole diplom a medaili. V červnu 2021 se přihlásila do mezinárodní pěvecké soutěže „Reis cup“ v Berlíně, kde získala 2. místo a byla pořadateli vyzvána, aby se přihlásila do dalšího kola. Zuzana natočila další nahrávku a tentokrát obsadila 3. místo. Po absolvování mikulovické pobočky ZUŠ Jeseník odchází po prázdninách studovat na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě.

MŠ Mikulovice

          Ve školním roce 2020/21 probíhal provoz ve všech třech třídách s celkovým počtem 65 dětí. Poplatek za školné se neměnil a činil měsíčně 220 Kč. V každé třídě působily dvě učitelky a asistentka pedagoga. V covidovém období musela školka přehodnotit své plány a akce s dětmi a pro veřejnost organizovat spíše v „domácím kruhu“, tzn. v mateřské škole s využitím školních zahrad.

Během podzimního zahájení školního roku proběhlo vystoupení kouzelníka, v říjnu maňáskové divadelní představení s klasickými pohádkami a v komorní formě akce k 75. výročí založení MŠ Mikulovice, které se zúčastnili bývalí zaměstnanci MŠ. V listopadu se uskutečnil program Malý třídič odpadů, v němž se děti aktivně zapojily do přípravy skládky, třídění odpadů a seznámily se i s možností zpracování a recyklace.

          Z důvodu nařízení vlády byla mateřská škola od března do poloviny dubna 2021 uzavřena, během této doby probíhaly ve školce údržbářské práce a příprava zahrady na nastávající období. Po návratu do školy děti připravily překvapení maminkám ke Dni matek a v červnu se zúčastnily výletů.

MŠ Široký Brod

          Ve školním roce 2020/21 měla školka opět dvě oddělení a navštěvovalo ji 29 dětí. Školné zůstalo ve stejné výši jako loni – 100 Kč měsíčně. Školní rok začal kouzelnickým představením, následovala výroba a hledání putovních kamínků, Jablíčkobraní, Haloween a vítání sv. Martina na bílém koni.

Také mateřská škola v Širokém Brodě byla na jaře uzavřena. Po návratu do školky děti vynášely Moranu do řeky Bělé, prožily Čarodějnický den na zahradě MŠ spojený s opékáním špekáčků, oslavily Den matek, shlédly loutkovou pohádku a na skákacím hradu si užily Den dětí. O prázdninách vystoupily na Dnech Mikulovic.

Kulturní akce v obci

          Tradiční Dny obce Mikulovice se po loňské pauze konaly poprvé v areálu za obecním úřadem. Obvyklý termín byl z důvodu protiepidemických opatření přesunut z konce června na 13. – 14. srpna. V rámci programu vystoupily děti z MŠ Široký Brod, Brass Band Šohaj nebo hosté z partnerských polských Pakoslawic; večer pak skupiny The Machine, O5&Radeček, Děda Mládek Illegal Band a Prague QUEEN revival. Pro děti i dospělé byl po oba dny zároveň připraven Mini festival IQ Play, který nabízel nejrůznější hry, stavebnice a skládačky, a nejmenší ocenili i nafukovací atrakce. Bohaté občerstvení bylo zajištěno formou stánkového prodeje a celé akci přálo i krásné počasí.

Letní kino Mikulovice promítalo o prázdninách v areálu za obecním úřadem jednou za 14 dní. Na rozdíl od loňského roku byla návštěva zpoplatněna padesátikorunou, ale občerstvení zůstalo za lidové ceny. Od září na promítání letního kina navázalo kino kamenné. Vždy v pátek večer se promítal film pro dospělé a v neděli odpoledne film pro děti. Cena vstupenek se pohybovala od 120 do 140 Kč. V kinosále také proběhl koncert muzikálových písní bývalých žáků ZUŠ ze třídy Anna Běťákové, v němž excelovaly Zuzana Glauschová a P. A. Říhová.

V září se také uskutečnil kvůli covidu–19 odložený tradiční třídenní zájezd seniorů z Jesenicka do Prahy, který je pořádán v rámci spolupráce SMOJ s Prahou 1. Zájezdu se zúčastnili i senioři z Mikulovic, kteří v hlavním městě obdivovali památky a navštívili Národní muzeum.

Zhoršení epidemie a zpřísnění opatření na konci roku si vyžádalo omezení jarmarku, který proběhl bez kulturního programu, prodejních stánků a občerstvení a měl letos pouze podobu slavnostního rozsvícení vánočního stromu před Kameňákem s poslechem vánočních písní a následným ohňostrojem.

Sport v obci

          Protiepidemická opatření měla také letos výrazný vliv na sportovní akce. Amatérské soutěže byly na jaře předčasně ukončeny nebo zrušeny a opět se rozběhly až na podzim.

Na druhé straně příznivé klimatické podmínky s velkými mrazy umožnily na počátku roku zprovoznění kluziště za sportovní halou, kde se s přestávkami dalo více jak měsíc bruslit.

FK Mikulovice

          Na jaře byly krajské i okresní fotbalové soutěže přerušeny a ročník zůstal nedohrán. Nikdo nepostupoval ani nesestupoval. Na podzim mužstvo mužů opět naskočilo do I. B třídy. Jeho výkony však byly velkým zklamáním. Pouze dva vyhrané zápasy na přelomu srpna a září byly chabou vizitkou celku, který byl složen z kvalitních fotbalistů, kteří se však málokdy sešli na trávníku spolu (Karakasidis, Čuj ml., Kocourek, Pechoušek) Mužstvo nastupovalo pokaždé v jiné sestavě (na čemž se podepsala i řada zranění) a v závěru podzimu mělo problém se vůbec sejít, což se projevilo v dohrávce se Štíty, do které Mikulovice vůbec nenastoupily a kontumačně ji prohrály. Celek přezimoval na posledním místě tabulky se ztrátou sedmi bodů na příčky znamenající záchranu.

          Vedle týmu mužů se FK Mikulovice staral i o výchovu mládeže. Družstva přípravky, mladších a starších žáků nastupovala v okresním přeboru.

TJ Sport Mikulovice

          Začátek roku poznamenala epidemie covidu–19, která narušila práci s mládeží, tréninky jednotlivých oddílů a způsobila zrušení sportovních, kulturních a společenských akcí. V době, kdy se nedalo sportovat, ani chodit na plesy, musely přijít ke slovu netradiční akce.

V únoru, když se proto v TJ Sport Mikulovice zrodila „Jarní výzva“. Jejím smyslem bylo nastartování procesu autoimunity a posílení vlastního zdraví prostřednictvím pohybu na zdravém vzduchu, cílem (během 50 dní, které zbývaly do začátku jara) zdolat pěšky nebo během (případně i na lyžích) alespoň 100 km. V Mikulovicích se našlo 33 statečných, kteří tento úkol zvládli.

V létě se konal již šestnáctý ročník letního turnaje tenistů, který se odehrával převážně na hřišti s umělým povrchem za ZŠ. Celkovým vítězem turnaje se stal jesenický Petr Kadlec, na druhém místě skončil mikulovický Michal Koniarik a třetí příčku obsadil starosta Roman Šťastný.

Na prázdniny připravila TJ Sport Mikulovice pro veřejnost poznávací hru spočívající v hledání hesel ukrytých formou kešek na různých místech v obci a jejím okolí. Vyluštěním hesel, jež byla připravena ve spolupráci s kronikářem obce, se účastníci hry seznamovali se zajímavostmi a historií Mikulovic a jejich okolí. Zapojit do hry se mohli dospělí, děti, jednotlivci, rodiny i kolektivy. Vyhlášení výsledků proběhlo za sokolovnou dne 11. září a pro děti byly přitom přichystány hry, skákací hrad a tetování na tělo.

Po prázdninách už všechny oddíly zahájily činnost a pod hlavičkou TJ Sport Mikulovice působilo v závěru roku osm oddílů, ve kterých sportovalo 258 členů, z nichž 97 dětí a mládeže do 18 let.

          Ve sportovních soutěžích si nejzdatněji vedl oddíl stolního tenisu. „A mužstvo“ bojovalo na podzim v krajské soutěži 1 (druhá nejvyšší soutěž v kraji po krajském přeboru), „B a C mužstvo“ v okresním přeboru, přičemž B tým přezimoval v čele tabulky. Aktivně si počínal i oddíl volejbalu. Volejbalové družstvo žen TJ Sport Mikulovice se zúčastnilo Zimní jesenické volejbalové ligy žen a kombinované družstvo veteránů Zimní jesenické volejbalové ligy veteránů.

Čas vánočních svátků a Silvestra byl v sokolovně naplněn tradičními sportovními turnaji se stolním tenisu, nohejbalu, volejbalu dvojic, hokejbalu a softtenisu. Ve sportovní hale se konal Relax day pro ženy a poslední den roku proběhl první oficiální ročník Silvestrovského mrože, jehož se v Mikulovicích zúčastnilo 12 otužilců z obce a jejího okolí. Koupali se v řece Bělá pod jezem za zahradou družiny ZŠ.

V lednu 2021 byla v sokolovně dokončena rekonstrukce šaten a v průběhu roku došlo k výměně osvětlení, opravě zdiva a stropu s následným vymalováním a také k opravě a vymalování nářaďovny. Tyto akce byly financovány z různých státních dotačních programů a grantového fondu obce.

Úspěch Pavla Kostorka

Před dvěma roky startoval mikulovický kulturista Pavel Kostorek v Praze na RLS Prague Open 2019, což byl jeden z evropských nominačních závodů na Mistrovství Evropy NABBA 2019. Vybojoval vynikající šesté místo, ale „do Evropy“ se ještě nedostal. V roce 2020 „zrušil“ soutěže covid–19 a příprava se tak Pavlu Kostorkovi protáhla na dva roky. V listopadu tohoto roku si ale svůj sen splnil – na otevřeném Mistrovství ČR v Mladé Boleslavi získal nejen třetí místo v kategorii MEN 1, ale i vstupenku na Mistrovství Evropy, které se konalo o týden později v Praze. Zde se ve své kategorii v konkurenci borců z Německa, Rakouska, Velké Británie a Slovenska umístil na fantastickém šestém místě.

Za Pavlovým progresem je třeba vidět celou řadu faktorů – jeho pevnou vůli, každodenní trénink, přísnou životosprávu, podporu rodičů, úspěšnou spolupráci s polským trenérem Danielem Szenawou z polských Glucholaz a expertkou na výživu Kristínou Zadňančinovou-Hradňanskou a také mikulovickou posilovnu ve sportovní hale, kde absolvoval nemalou část své přípravy.

Moderní gymnastka Anna Kofroňová

          Anička Kofroňová z Kolnovic, která je členkou oddílu moderní gymnastiky La Pirouette Jeseník, vyhrála ve své věkové kategorii Přebor severomoravské oblasti (Moravskoslezský a Olomoucký kraj) a vybojovala si postup na mistrovství republiky. Zde za cvičení s míčem vybojovala stříbrnou medaili a ve víceboji skončila celkově sedmá. Pro holku z pohraničí trénující v malém oddílu vedeném její matkou to byl v konkurenci bohatých pražských a brněnských klubů fantastický úspěch, který podtrhla řadou medailí z domácích i zahraničních soutěží.

AMK Mikulovice

          Rallye MUNA proběhla v průběhu roku třikrát – v červnu, srpnu a listopadu. Únorový závod, který mohl být konečně na sněhu, zhatila protiepidemická opatření. Všechny závody opět přilákaly spoustu zájemců toužících zkusit si pocity soutěžního jezdce na rychlostní zkoušce a také diváků. Poslední setkání mistrů volantu se uskutečnilo 13. listopadu, kdy za krásného počasí dorazilo do areálu bývalé vojenské posádky v Mikulovicích na 700 diváků. Závodilo se na spadaném listí a na trati rychlostní zkoušky byly nově postaveny čtyři zpomalovací retardéry z pneumatik. Večer po závodě proběhlo v mikulovické sokolovně vyhodnocení sezóny a nejlepší jezdci získali vavřínové věnce, poháry a hodnotné věcné ceny. Soutěžní ročník pak uzavřela závěrečná diskotéka.

Křemílci Mikulovice     

          Na podzim se opět rozběhla nedokončená soutěž šipkařů z ročníku 2020/2021. Mikulovičtí Křemílci patřili ke slabším účastníkům Jesenické ligy a přezimovali na předposlední příčce. Své domácí zápasy hráli v hospodě „U Rudyho“ (bývalý Rudý dům pod kostelem).

Sportovní hala

Na provoz sportovní haly měla zejména v první části roku 2021 výrazný vliv protiepidemická opatření vlády, která silně omezila až zastavila její využívání. V průběhu roku sloužila hala jak žákům ZŠ Mikulovice k výuce tělocviku, tak oddílům i jednotlivcům z Mikulovic a okolí ke sportovním aktivitám. Vzhledem ke zpřísněným podmínkám pro návštěvu haly a k překračování státní hranice zcela ustal zájem klientů z Polska. Přes výše zmíněné komplikace se podařilo dostat tržby téměř na úroveň roku 2019, tedy období, kdy ještě žádná protiepidemická opatření neexistovala. Cena pronájmu (250 Kč/h) zůstala stejná jako v předchozích letech. Největší příjmy plynuly z pronájmu haly oddílu La Pirouette Jeseník (téměř 50 % veškerých příjmů za rok 2021). Šlo však o mimořádnou situaci v první polovině roku, kdy se „profesionální“ sportovci mohli individuálně připravovat na MČR, zatímco amatérské sportování bylo omezeno.

Investice do oprav se v roce 2021 týkaly hlavně střechy nad vchodem do sportovní haly, do níž zatékalo a musela se udělat nová. Další náklady šly na opravy teplovzdušného vytápění palubovky a projekt úspornějšího osvětlení.

Fitness centrum (posilovna) má za sebou třetí kompletní rok provozu, do něhož však opět částečně zasáhla epidemie covidu–19. Přesto se odhadované tržby (50 000 Kč) podařilo mírně překročit (54 120 Kč). V průběhu roku došlo k výdajům pouze v souvislosti s opravami běžeckých pásů. 

Půlstoletí mikulovického letiště

          V květnu 1971 došlo v dějinách Aeroklubu Jeseník k historické události – Českou leteckou inspekcí bylo oficiálně uvedeno do provozu jeho nové letiště v Mikulovicích. V povědomí obyvatel Jesenicka je spojeno s Novou Vsí, neboť za posledními domy této vísky začíná přistávací dráha. Pro plachtaře mimo Jesenicko je to zase letiště „v Jeseníku“. Fakticky ale leží na katastru obce Mikulovice a tehdejší JZD Hraničář Mikulovice také Aeroklubu Jeseník před více jak půlstoletím poskytlo vhodné polnosti na náhorní plošině nad levým břehem Bělé, aby si zde vybudoval sportovní letiště.

Historie létání na Jesenicku se zrodila až po 2. světové válce. Před tím se sice létalo na Šumpersku a na Vysoké holi, ale Aeroklub v Jeseníku byl založen až v roce 1947. Na loukách dnešní průmyslové zóny za podjezdem místní nadšenci vybudovali letiště s hangárem, kde měli uskladněné větroně. Na letišti byl dokonce povolen provoz letadel Fi 156 Čáp a L 4 Piper Cub. Plocha letiště se však záhy dostala do hledáčku jesenického vojenského útvaru a jeseničtí plachtaři zoufale hledali nové místo. Pokusy s jeho přenesením do Bukovic nebo na Smrčník nebyly příliš úspěšné, a tak když v roce 1954 zabrali plochu letiště vojáci, činnost Aeroklubu Jeseník v podstatě zanikla. V roce 1967 došlo k jeho obrodě, ale uvažovanou obnovu letiště v Jeseníku zhatila invaze vojsk Varšavské smlouvy a umístění sovětské vojenské posádky do jesenických kasáren. Louky za dnešním obchvatem města se staly vojenským cvičištěm. V té době se naštěstí díky Jiřímu Šimíkovi st. z Mikulovic podařilo vstoupit do jednání s JZD Hraničář Mikulovice a získat k dispozici pole za Novou Vsí. Na podzim 1969 se rozběhly stavební práce a následujícího roku byl s pomocí závodu Ocelové stavby RD Jeseník postaven hangár. Pomohl i MNV Mikulovice, který stavbu zařadil mezi akce Z. Práce byly dokončeny v roce 1971 a 14. května tohoto roku bylo letiště schváleno jako způsobilé. V letech 1975–1977 byla postavena i dvoupodlažní správní budova. Nastala slavná éra unikátního letiště, které svou polohou za pohraničním pásmem hor umožňuje tzv. létání na vlně. Každoročně vždy na podzim horský hřeben Jeseníků zdvihá proudy vzduchu valící se od jihu a plachtaři využívají stoupavých proudů k rekordním výškám a dálkovým přeletům. (zpracováno s využitím práce Jiřiny Ivanové Historie létání v Jeseníkách)

          Oslava padesáti let letiště v Mikulovicích nesla název „Otevřený hangár“ a konala se v sobotu 17. července tohoto roku. Největší zájem byl o vyhlídkové lety, které z větší části zajišťovaly dva vrtulníky Robinson 44, dále také větroň Blaník, který vzhůru tahal Z-226 Trenér, a leteckou techniku na letišti doplnil rovněž letoun L 200 Morava, který kdysi patřil do obchodní flotily Rudných dolů Jeseník. Pro veřejnost byly připraveny rovněž seskoky parašutistů, přijela také více jak dvacítka auto a moto veteránů a hasiči z Jeseníku předvedli divákům záchranu člověka uvězněného v havarovaném vozidle. Organizátoři nezapomněli ani na děti, pro které připravili kolotoč a několik nafukovacích hradů a skluzavek, hasiči jim nastříkali pěnu a v průběhu odpoledne připravili vodní mlhu pro osvěžení.

Priessnitzův pohár

          Už po třiadvacáté uspořádal Paraklub Jeseník na letišti v Mikulovicích Priessnitzův pohár. Tradiční soutěž tříčlenných družstev v přesnosti přistání proběhla v sobotu 14. srpna. Zúčastnilo se jí devět týmů z ČR, Německa a Polska, které se šestkrát nechaly vynést do vzduchu letounem L 60 Brigadýr a z výšky 900 metrů parašutisté při dopadu na nafukovací matraci trefovali terč o velikosti pětikoruny. Do celkového výsledku se započítávaly všechny seskoky, přičemž případné vzdálenosti o středu dopadu se sčítaly. Vyhrál ten tým, který měl nejmenší součet centimetrů.

          Členové Paraklubu pro návštěvníky letiště připravili i řadu dalších atrakcí – vyhlídkové lety nad Jesenickem vrtulníkem Robinson nebo letouny L 200 Morava a Piper. Při krásném počasí, které Priessnitzův pohár provázelo, to byl úžasný zážitek. Pro děti byl nachytán obří skákací hrad se skluzavkou, trampolíny se závěsy imitující pocity parašutistů při dopadu nebo kolotoč. Vrcholem programu byl odpolední průlet armádních stíhaček JAS 39 Gripen.

Dračí lodě

          Po roční pauze se o třetím srpnovém víkendu na Slezské Hartě opět konal Festival dračích lodí severní Moravy a Slezska. Mikulovická posádka byla u toho a v sobotním sprintu na 200 m byla dokonce lepší než konkurenční lodě Jeseníku a Zlatých Hor. Mezi 33 posádkami skončila na 12. místě. V hlavním závodě na 1 km následující den však už na mikulovické „draky“ dolehla únava a zdravotní problémy, a tak skončili 16. z 26 posádek.

Spolková činnost 

MSRPDŠ

          Epidemická situace sice nedovolila MSRPDŠ oslavit Velikonoce a Den matek tradičním způsobem, ale i tak si členky spolku poradily. Pojaly tyto svátky netradičně a vyhlásily Mikulovickou velikonoční výzvu a Srdíčko-kytičkovou výzvu. Místem výstavy výrobků bylo prostranství před školou a vestibul obecního úřadu.

          Úspěch této akce podnítil MSRPDŠ, aby společně s dalšími spolky vytvořily Podzimní výstavu, která se opět odehrála před ZŠ. V průběhu podzimu došlo také k realizaci Strašidelné stezky odvahy, která se nemohla uskutečnit na jaře. Členky spolku ve svém volném čase vyrobily spoustu dekorací, kulis a masek a 23. října se 30 dobrovolníků převléklo do strašidelných kostýmů. Na start stezky u kostela dorazilo neskutečných 116 dětí a 58 dospělých, kteří se vydali směrem ke hřbitovu. Vynaložená námaha stála za to a na některých dětech bylo v cíli vidět, že se opravdu bály. Pro všechny bylo připraveno teplé občerstvení, a protože malí i velcí účastníci Strašidelné stezky pořadatelům v cíli děkovali za krásný zážitek, rozhodl se ho MSRPDŠ příští rok zopakovat.

          V sobotu 6. listopadu 2021 uspořádalo MSRPDŠ v Komunitním centru u příležitosti Dne seniorů posezení u cimbálu pro všechny dříve narozené. Připraveného Mikuláše s kulturním programem sice zhatila druhá vlna covidu – 19, děti v Mikulovicích však o tradiční balíčky ochuzeny nezůstaly a rozdaly jim je učitelky ve třídách základní a mateřské školy.

Mikulovický spolek žen

          Po dlouhé neplánované přestávce, způsobené covidem–19, která neumožňovala setkávání, se spolek začátkem léta pustil s elánem do vymýšlení nových akcí. Nejprve uspořádal dne 17. června setkání členek za sokolovnou, spojené s opékáním špekáčků a oblíbenou tombolou. Během prázdnin následovaly výlety do Nové Vsi a do jeskyně Na Špičáku. Společně s ostatními spolky se členky MSŽ podílely na přípravě a organizaci Retroher a zapojily se do přípravy Podzimní výstavy. Každý měsíc pořádaly přátelská posezení u kávy, kde se bavily různým tvořením. Vlastnoruční dekorací přispěly k vánoční výzdobě prostranství před ZŠ Mikulovice a rok 2021 zakončily Silvestrovským výšlapem na MUNU.

Mikulovický spolek aktivních seniorů

          První třetinu roku byli kvůli protiepidemickým opatřením senioři omezeni ve své činnosti, teprve pak mohli alespoň částečně pokračovat ve své činnosti. Sešli se několikrát na společenském posezení spojeném s tanečky a podařilo se jim uskutečnit i tři zájezdy. Proběhlo také výroční setkání seniorů v sokolovně, posezení při cimbálu a společně s vedením obce také tradiční setkání jubilantů. Od října začala i pravidelná cvičení pro seniory a v obecní minigalerii se uskutečnila výstava obrazů malířky a pedagožky Michaely Vašíčkové z Javorníku.

 Skauti

          V prvních měsících roku činnost skautského oddílu narušila epidemie covidu–19, a přestože se tohoto roku opět nekonala tradiční akce „Ukliďme Česko“, udělali si skauti v červnu brigádu a vyčistili „jámu“ za hřbitovem. Nasbírali několik pytlů odpadků, haldu pneumatik a množství dalšího materiálu, který do přírody nepatří.

Desetidenní letní tábor se tentokrát konal ve skautské základně na MUNĚ, neboť na jaře nebylo ještě jasné, zda vůbec a za jakých podmínek budou tábory probíhat. Na podzim skauti uskutečnili několik výletů a po jednoleté odmlce se opět zúčastnili tradičních Vidnavských stínadel, které se konaly 15. října. Do Vidnavy se sjelo přes 200 skautů v celého Jesenicka a okolí.

Trochu jiná škola

          Po více jak 20 letech letos na podzim ze zdravotních důvodů skončila činnost bývalého učitele ZŠ Mikulovice a kronikáře obce Pavla Macháčka v oblasti aktivit pro děti. V prvním pololetí zhatil víkendové akce covid–19, a tak letos došlo pouze k realizaci letního cykloturistického tábora, který se konal v Javorníku, kam odjeli účastníci tábora z Mikulovic na kolech. Základnu měli v místní evangelické faře a z ní vyráželi na výlety po okolí. Sami si také vařili. Mimo výletů na kolech si vyšlápli pěšky na Borůvkovou horu, vyzkoušeli si motokáry v Bílém Potoku a podívali se do polského Paczkowa.

SDH Mikulovice

          V průběhu roku mikulovičtí hasiči absolvovali 51 výjezdů, z nichž bylo 16 požárů, 9 dopravních nehod a 25 poskytnutí technické pomoci. Věnovali se také údržbě techniky, rozšiřování znalostí formou výcviku a školení a pomohli obyvatelům obce při čištění studní a kácení stromů.

          Hasičský sport má v současnosti dvě linie – požární útok na rychlost, kdy jde o setiny vteřiny a běhá se v elasťákách (v této disciplíně soutěží hasiči ze Širokého Brodu) a železného hasiče, který napodobuje podmínky reálného zásahu. V železném hasiči se soutěží v plné výstroji (v královské disciplíně i s nasazeným dýchacím přístrojem) a zdolávají se překážky, s nimiž se hasič může setkat při skutečném požáru. Samozřejmě se také měří čas, ale místo sekund spíše v minutách, a nejde jen o rychlé nohy a jistou ruku, ale i o celkovou fyzickou kondici. „Železného hasiče“ už tradičně uspořádali členové SDH Mikulovice o prázdninách na ploše za hasičskou zbrojnicí. Žhnoucí slunce nahrazovalo plameny a více jak třicítka soutěžících mužů a žen na trati vypotila nejeden litr. Závodilo se v kategorii s dýchacím přístrojem a bez, a kategorie mužů byla rozdělena na borce do 35 a nad 35 let. Konkurence byla veliká, neboť přijeli závodníci a závodnice nejen z Jesenicka, ale i z Olomouckého a Moravskoslezského kraje a polských Pakoslawic, s jejichž hasiči má mikulovické SDH partnerské vztahy. Nejnapínavější souboj o vítězství se tak odehrál v kategorii žen, rozdíl mezi první a druhou závodnicí činil pouze 15 vteřin. Tradiční akce měla opět fantastické zázemí v podobě obětavých pořadatelů, chutného občerstvení a hodnotných cen pro vítěze.

Setkání trucků

          O prázdninách se ve sportovně rekreačním areálu u hranic opět uskutečnilo setkání trucků pořádané spolkem PRO TRUCK Jeseník. Přitáhlo obrovský zájem veřejnosti, a to nejen v Mikulovicích, ale i během páteční výstavy naleštěných strojů na náměstí v Jeseníku. Pro děti, jež měly vstup zdarma, byla vedle vlastních trucků připravena přehlídka funkčních modelů a další atrakce v podobě skákacích hradů, skluzavek, elektrických býků, segway a hasičské pěny. Do Mikulovic přijely i děti z Dětského domova v Černé Vodě, pro něž spolek „PRO TRUCK Jeseník“ zprostředkoval sbírku hraček. Přítomným k dobré náladě vyhrával DJ a kapely Sorry a Samuel Stain a organizátoři zároveň rozdělili řidičům trucků poháry v 11 kategoriích, v nichž se hodnotily nejen vlastní kamiony, ale i umění řidičů v soutěžních disciplínách.

Široký Brod

          Od jara byl v Širokém Brodě kvůli rekonstrukci uzavřen most přes řeku Bělou do Hradce – Nové Vsi. Uveden do provozu měl být v září, na kdy byla zároveň naplánována akce, jež měla připomenout události ze září roku 1938. Přestože oprava mostu nakonec nebyla dokončena včas a protáhla se až do prosince, pietní akce proběhla za přítomnosti členů Klubu vojenské historie Maxim v dobových uniformách. Konala se u pomníku před kostelem v Širokém Brodě, který byl vztyčen k uctění více jak tří desítek obyvatel obce, jež položili život v první světové válce. Do mohutného bloku krystalického vápence (mramoru) se zkrasovělým povrchem byly ve 20. letech minulého století umístěny dvě černé leštěné žulové desky. Menší s nápisem „Unseren Heldern“ (Našim hrdinům) a větší se jmény padlých a nezvěstných mužů z obce. V září 1938 v jeho blízkosti ženisté československé armády odstřelili most, aby zabránili postupu jednotek henleinovců do nitra jesenického okresu, a v průběhu následujících let byly kolem pomníku vztyčovány dřevěné kříže za místní obyvatele, kteří padli v druhé světové válce. Po odsunu Němců byly tyto kříže i pamětní deska se jmény obyvatel Širokého Brodu odstraněny a pomník se stal symbolem připomínajícím rozhodující podíl sovětské armády na porážce fašismu. V roce 1960 dostal do horní části černou žulovou desku s letopočtem 1945–1960 a pod ni větší s nápisem „Na počest 15. výročí osvobození ČSR sovětskou armádou, občané Širokého Brodu“. Po pietním aktu předvedli členové Klubu vojenské historie u mostu na Hradec ukázky bojů z let 1938 a 1945.

          Hasiči z SDH Široký Brod se i letos museli spokojit pouze s účastí na pohárových závodech, protože Hasičská liga Praděd byla kvůli covidu–19 opět zrušena. Tradičního červencového závodu v Širokém Brodě se zúčastnilo letos jen 14 týmů mužů, čtyři týmy žen a tři týmy veteránů. V soutěži mužů skončil Široký Brod A na druhém místě, velmi napínavá byla soutěž veteránů, kde se všechna tři mužstva vešla do rozpětí tří desetin vteřiny, domácí však byli až třetí. Veteráni Širokého Brodu si vše vynahradili v šumperském Holba Cupu, kde po celou soutěž podávali nejvyrovnanější výkony, a to nakonec rozhodlo. Pouze v prvním závodě obsadili čtvrté místo, jinak vždy stáli na bedně – v Třeštině vyhráli, v Bohuslavicích, Novém Malíně a v Bludově skončili druzí a v Sobotíně a v Hrabišíně brali třetí místo. Před posledním závodem v Bohuslavicích už bylo jasné, že pokud opět skončí na bedně, mají titul v kapse. Druhým místem si ho zajistili a dokázali, že i malá osada může sbírat velké úspěchy. O tento fantastický úspěch se zasloužili: Václav Muzikant st., Milan Smékal (z SDH Lipová-lázně), Libor Suchánec, Petr Krajči, Pavel Jarůšek, Miloš Suchánec, Radek Vaškor a „hostující“ Květoslav Linhart z Bohuslavic.

V průběhu roku byly do místní sokolovny prostřednictvím MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko o. p. s nakoupeny stoly a židle v hodnotě téměř 70 tisíc Kč.

Kolnovice

          V letošním roce přikročila obec Mikulovice k rekonstrukci a prodloužení vodovodní sítě v Kolnovicích, z čehož měli velkou radost hlavně místní obyvatelé a chalupáři, jimž za suchých let vysychaly studny.

          V červnu proběhla v kostele Nejsvětějšího srdce Páně (sv. Rocha) tradiční pouť, díky protiepidemickým opatřením v komorním hávu a bez zahraniční účasti.

          Čilý provoz v této místní části Mikulovic panoval také v pískovně, jejíž jáma se stále rozšiřovala a také na ranči Lucky Horse, který sloužil k rekreačnímu ježdění (včetně ustájení privátních koní) a k občasným westernovým akcím spojeným s ukázkou umění honáků dobytka.

Covid–19                                                                                                        s. 2–3

Události ve světě                                                                                            s. 3–4

Události v ČR                                                                                                 s. 4–6   

Události na Jesenicku                                                                                     s. 6–7

Události v Mikulovicích

• Covid–19 v Mikulovicích                                                                              s. 6–7 
• Stav obyvatelstva, počasí                                                                               s. 7–8
• Volby v Mikulovicích, obec v ČT                                                                 s. 8–9    
• Přeshraniční spolupráce                                                                                     s. 9 
• Investiční akce, otázka vstupu do VaK Jesenicka                                       s. 9–10
• Nový zákon o odpadech                                                                             s. 10–12
• Sociální služby – Soužití 2005, Darmoděj                                                       s. 12
• Farnost Mikulovice                                                                                          s. 13   
• ZŠ, MŠ a ZUŠ                                                                                            s. 13–16
• Kulturní akce                                                                                              s. 16–17
• Mikulovický sport (FK, TJ Sport, AMK, šipkaři, sportovní hala, letiště, dračí lodě)                                                                                                           s. 17–23                                                         
• Spolkový život (MSRPDŠ, MSŽ, MSAS, Skauti, Trochu jiná škola, SDH Mikulovice, Setkání Trucků                                                                       s. 23–26
• Široký Brod, Kolnovice                                                                             s. 26–27