KRONIKA

OBCE

MIKULOVICE

ROK 2014

Události ve světě

Celosvětové události neměly na život obyvatel Mikulovic vážnější vliv a staly se pouze kulisou sledovanou prostřednictvím médií nebo byly námětem hovorů u piva. V únoru vypukly na Ukrajině krvavé nepokoje, které znamenaly tragédii pro tuto zemi, jež se stala obětí geopolitických zájmů USA a Ruska. Prezident Janukovyč byl v únoru svržen ozbrojeným pučem s nejasným pozadím. Bohužel k moci se dostaly síly, které některými neuváženými kroky vehnaly východ země do náruče Ruska. Jako první vyhlásil nezávislost na Kyjevu Krym, který byl po staletí součástí Ruska a do Ukrajiny se dostal až v 50. letech 20. století rozhodnutím tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova. Na Krymu měla svou námořní základnu ruská armáda a ta nehodlala připustit její ztrátu.

Rusko bohaté na zásoby nerostných surovin také v průběhu roku s nelibostí sledovalo, jak Západ pošlapal naděje vzešlé z doby politického tání konce 20. století. USA a jeho spojenci během posledních 20 let rozšiřovali sféru svého vlivu a své základny k jeho hranicím. Nehodlalo už tedy dále ustupovat a světu tak v tomto roce opět po téměř 70 letech míru začala hrozit vojenská konfrontace. V květnu východní oblasti Ukrajiny vyhlásily nezávislost a v zemi se rozhořela regulérní občanská válka, z jedné strany podněcovaná USA a EU a z druhé Ruskem. Bojů se na obou stranách konfliktu zúčastnila řada „dobrovolníků“. Pravidelnou ukrajinskou armádu doplňovaly i soukromé jednotky mocných podnikatelů, jejichž členové se nejen hlásili k odkazu Stěpana Bandery, ale používaly i nacistické symboly. Separatistům pro změnu pomáhali ruští vojáci. I když se zprvu zdálo, že armáda využije svou materiální a početní převahu a Donbas rychle ovládne, na konci srpna se karta obrátila a separatistům se podařilo získat kontrolu nad částí dříve ztraceného území. Frontová linie se pak do konce roku v podstatě stabilizovala. Tisíce lidí zemřely a statisíce jich muselo opustit své domovy. Západní země uvalily na Rusko hospodářské sankce a koncem roku došlo i k obchodní válce na trhu s ropou. Ruská měna prožila strmý pád a ceny ropy se v prosinci propadly na méně než polovinu. Čerpací stanice v Mikulovicích ale zlevnila benzín a naftu jen o 3 koruny…

Ještě mnohem krvavější konflikt zároveň probíhal na Předním východě. Zde Izrael podnikl vojenský vpád na území Palestiny a pokračovala občanská válka v Sýrii, kde se Američany vyzbrojení islamisté vyknuli kontrole podobně jako před lety mudžahedínové v Afganistánu, a vyhlásili Islámský stát, rozkládající na části území Sýrie a Iráku. Tyto události ale byly tak daleko a natolik komplikované, že do života obyvatel naší obce významněji nevstupovaly.

Události v ČR

          Na začátku ledna podepsali zástupci ČSSD, ANO 2011 a KDU – ČSL koaliční smlouvu a 29. 1. 2014 jmenoval prezident Zeman vládu premiéra Bohuslava Sobotky. Většina roku proběhla bez vážnějších událostí, jež se by nějak výrazněji promítly do života obyvatel Mikulovic. Trochu vzruchu přišlo až v závěru roku, kdy u příležitosti 25. výročí 17. listopadu několik tisíc lidí během oslav na pražském Albertově dalo přerušováním prezidentova projevu pískotem a červenými kartami najevo nesouhlas s jeho názory.

Jinak se ale stále více ukazovalo, že značná část společnosti bere polistopadový vývoj se všemi jeho negativními faktory jako zradu původních ideálů a vzpomínala na sociální jistoty minulého režimu. Druhá polovina národa hodnotila uplynulé čtvrtstoletí mnohem pozitivněji, i když také ne se vším souhlasila.  Tak vlastně probíhalo dělení společnosti na levici a pravici. Komunisté, kteří měli podle původních prognóz dávno zaniknout, byli třetí nejsilnější politickou stranou, ovšem s koaličním potenciálem jen na místní nebo regionální úrovni. Z podzimních senátních voleb vyšly nejlépe strany vládní koalice.

Události na Jesenicku

Na Jesenicku se v tomto roce nestalo nic tak zásadního, co by změnilo trend posledních let, během nichž se pohraniční region stal periférií republiky se všemi z toho plynoucími negativními faktory vyplývajícími jak z historických událostí spjatých s odsunem původního obyvatelstva, tak i z chyb v restrukturalizaci, k nimž došlo po roce 1989. Sny o nových pracovních místech se v průběhu roku rozplynuly. Proklamovaný vznik továrny na výrobu obalové techniky v Jeseníku byl spíše předvolebním trikem než seriózní nabídkou.

Jesenicko je pro špatnou dopravní dostupnost pro investory neatraktivní a zánik pracovních příležitostí v uplynulých 25 letech způsobil, že se stalo regionem s vysokým počtem nezaměstnaných. Odchod mladých lidí za lepší perspektivou do vnitrozemí nebo do zahraničí zde navíc způsobuje stárnutí populace. Správnou koncepci trvale udržitelného rozvoje se dosud nepodařilo najít. Též otázka spolupráce s Polskem je při současné ekonomické situaci našich sousedů víc než problematická a oboustranný potenciál lze nalézt jen v oblasti cestovního ruchu, jehož rozvoj ovšem v mnoha směrech stagnuje. Bílou vránou v této oblasti jsou pouze Rychlebské stezky, které patří k nemnoha úspěchům, jimiž se může Jesenicko v posledních letech pochlubit. Byly postaveny nové úseky tratí zasahující nyní až na Vidnavsko a ne náhodou Rychlebské stezky sbíraly ocenění na národní i mezinárodní úrovni – např. dvakrát za sebou zvítězily v soutěži Sedm divů Olomouckého kraje, v létě o nich natáčela dokument ČT Sport a také dva závody z osmidílného seriálu OPEN závodů oblíbeného projektu pro amatérské cyklisty „S ČT Sport na vrchol“, který byl letos zaměřen na horskou cyklistiku, se uskutečnily právě zde.

Byl to prostě dobrý nápad ve správnou chvíli na správném místě a je jen škoda, že něco podobného se nepodařilo uskutečnit v případě areálu bývalého vojenského útvaru v Mikulovicích.

Limitujícím faktorem pro případné podnikatele v rámci okresu jsou také církevní restituce, neboť do jejich vyřešení není možné s mnoha pozemky nakládat.

V posledních letech také zesílil příliv sociálně slabších obyvatel na Jesenicko. Je to dáno především možnostmi levnějšího bydlení. Nabídka na trhu volných nemovitostí totiž na Jesenicku překračuje poptávku a to vede k tomu, že řada lidí, kteří se z jesenického okresu stěhují za prací do vnitrozemí, pronajme nebo prodá své byty komukoli. Tak se na Jesenicko dostávají obyvatelé, kteří jsou závislí pouze na sociálních dávkách a samozřejmě s tím stoupá i počet Romů. To ale dnes není jen problém Jesenicka, ale v podstatě celého pohraničního území ČR.

Perličkou podzimních komunálních voleb byla kauza jesenického kandidáta TOP 09. Tento podnikatel vlastnící firmu na účetní a daňové služby v průběhu uplynulých let ostře kritizoval vedení radnice a sliboval nová pracovní místa. Díky podpoře okresních novin získal ve volbách nejvíce hlasů a v domluvené koalici měl na jesenické radnici obsadit post místostarosty. Ještě než však k tomu mohlo dojít, ukázalo se, že z účtu jednoho z jesenických bytových družstev neoprávněně vyčerpal statisíce korun a musel odstoupit. Tristní byla i pouze 14 % účast voličů jesenického okresu při volbách zástupců ČR v Evropském parlamentu.

Oslavy 25. výročí Sametové revoluce jakoby na Jesenicku ani neproběhly. Ztráta iluzí způsobila, že obyvatelé raději zůstali doma a ani představitelé státní správy je neprovokovali nějakými nepředloženými akcemi k zamyšlení, zda je v případě Jesenicka vůbec co slavit. Ostatně lavičky u „Lípy svobody“ v Jeseníku byly oblíbeným místem místních bezdomovců a ti by zrovna nebyli tou pravou ukázkou toho, kam naše společnost od Sametové revoluce pokročila.

Čtvrtstoletí po listopadu 1989 také vyplouvala na povrch pravda o různých mýtech, jež se tehdy zrodily. V případě Jesenicka šlo o setkávání českých a polských disidentů v Rychlebských horách, které svého času vedlo ke slavnostnímu otevření česko-polské stezky Solidarity po hřebenech tohoto malebného pohoří. Nikdo totiž nedokázal uspokojivě vysvětlit, jak se Václav Havel, který si bez doprovodu STB nekoupil ani rohlík, dostal nepozorovaně až na Borůvkovou horu a nota bene ještě v srpnu 1987, kdy měl komunistický režim zvýšenou pohotovost. Představitel protirežimního odboje navíc tehdy silně kouřil a při jeho zdravotních problémech mu dělala problém i delší procházka, natož výstup na vysoké kopce. Na Borůvkovou horu byl údajně „nepozorovaně“ vyvezen. Podle „vzpomínek“ disidentů poté největší nepřátele Husákova a Jaruzelského režimu halekali na kopcích a připíjeli si na přátelství vodkou. Zatímco v jiných případech přechodu hranic na hřebenech hor bývali nejednou zadrženi nosiči nelegálních tiskovin a velký pozor na překročení hraniční linie si museli dávat i sběrači hub či borůvek, na toto, stejně jako i další, setkání ilegálních špiček obou zemí bezpečnostní složky překvapivě nereagovaly?!

Události v Mikulovicích

Stav obyvatelstva

          Počet obyvatel obce v posledních letech stagnuje nebo mírně klesá. Je to dáno ekonomickou situací regionu, která mladým lidem nenabízí příliš pracovních příležitostí. Mikulovice stárnou a počet zemřelých většinou převyšuje počet nově narozených dětí. Tak tomu bylo i letos, kdy se narodilo 31 dětí a zemřelo 36 občanů. Počet obyvatel obce k 31. 12. 2014 činil 2654.

Narození občánkové Mikulovic v roce 2014:

leden:  Daniel Sedláček, Dominik Hochmaul, Tomáš Páleníček, Břetislav Látal, Šimon Stříž, Vojtěch Dobrovolný, Frída Kameníčková

únor:  ---

březen: Diana Hrdinová, Marián Kozman, Ema Moravcová

duben: Zuzana Mrázová, Klára Klímová, David Antonín, Tomáš Bandy,

Izabela Vávrová

květen: Dominik Forman, Michael Ďubek, Daniel Churavý

červen: --- 

červenec: Miriam Holáňová, Barbora Drahovská, Denis Palánek

srpen: Marek Trnčák, Tereza Procházková, Tomáš Vaníček, Barbora Matějcová, Kristýna Trvalová

září: Petr Kočí

říjen: Vanessa Balážová, Daniel Procházka

listopad: Lucie Kubáňová

prosinec: Matyáš Válek

V letošním roce nás opustili tito občané:

leden: Antonín Frančák, Margita Kudelková, Boris Ondráček

únor: Alois Doušek, Jan Budina, Magdaléna Foltýnová

březen: Ilona Procházková

duben: Jiřina Bendíková, Bohumil Jakisch, Viktorie Kolomazníková

květen: Marie Ďuricová, Anděla Sasáková

červen: Miloslav Štěpán, Adolf Görlich

červenec: Jozef Gvizd, Vratislav Jandl

srpen: Katarina Špačková, Otmar Smolík

září: Marie Baďurová, Štěpánka Blahová, Josefa Brisudová, Tomáš Bula, Jaroslav Kotesa, Jena Sopuchová, Josef Maryško

říjen: Helena Hanusová, Josef Hovězák

listopad: Markéta Dubová

prosinec: Dana Adámková, Anežka Kozáková, Josef Korytář, Věra Krupičková, Štefan Koryťák, Edita Závadová, Jan Klíma, Rostislav Gatner

V tomto roce vstoupili do svazku manželského:

leden: Jaroslav Kotesa – Ludmila Kotesová

v měsících únor až květen se žádná svatba nekonala

červen: Jan Krobot – Lenka Vávrová

v měsících červenec až září se žádná svatba nekonala

říjen: Milan Hinšt – Helena Miťková

listopad: Rostislav Javorek – Barbora Rupová

prosinec: ---

V tomto roce došlo v Mikulovicích i k významné a v dnešní době výjimečné události – manželé Zdeňka a Zdeněk Záluští oslavili šedesát let společného života. Padesát let manželského soužití pak oslavili i manželé Robert a Marie Janošťákovi.

Počasí

Rok 2014 byl jedním z nejteplejších za poslední roky. Dá se dokonce říci, že pořádná zima už je v Mikulovicích spíše výjimkou. První měsíce roku byly na sníh chuďoučké, více mrzlo jen na konci ledna a často foukal silný vítr, který na Jesenicko přinesl dokonce i písek ze Sahary. Pro počasí na jaře byly charakteristické velké výkyvy, kdy se nadprůměrně vysoké teploty občas prudce propadly. Na sv. Řehoře bylo bezmála 20 stupňů. Astronomický začátek jara pak lámal teplotní rekordy, ale již o tři dny později se teploty propadly o 20 stupňů a ve výškách nad 500 m napadl sníh. Ochlazení ale netrvalo dlouho a už v dubnu vrčely na zahrádkách sekačky trávy a vše rozkvetlo. Bohužel několikrát přišlo opět prudké ochlazení, noční mrazíky a déšť, což mělo neblahý vliv na úrodu ovoce. Např. na Prvního máje bylo + 25 stupňů, 3. 5. již jen + 5 stupňů a ráno čtvrtého května dokonce mrzlo. Ledoví muži propršeli a po nich přišla velká vedra, jež vzápětí vystřídaly bleskové povodně. Na konci května ve dnech 27. a 28. zasáhly Jesenicko prudké přívalové deště. Ty sice Bělá zvládla absorbovat, ale už ne  malé potůčky, které vyskočily z břehů. Zvlášť vážná situace byla v Širokém Brodě, kde silnice na Jeseník byla na několika místech zcela pod vodou. V Mikulovicích i v Širokém Brodě byly zaplaveny sklepy, studny i zahrady, zaneseny propustky a strženy příkopy. Poškozeny byly komunikace Potoční, Kamenická, Nábřežní, Na Samotách, Na Bukovci nebo Za Pekárnou. Poškozena byla i infrastruktura – vodovod, kanalizace a ČOV. Odhad škod na majetku obce činil 10 – 15 miliónů a 2 – 3 miliony na majetku občanů. Na úhradu škod byla obci přislíbena pomoc od pojišťovny a částkou 0,5 milionu Kč přispěl obci Olomoucký kraj. V řádech desetitisíců korun pomohly i obce Chodov a Mikulovice u Třebíče.

Daleko horší situace ale byla v sousedních Ondřejovicích, kde místní potok těžce poškodil několik domů a strhl řadu mostků. Tím stoupla voda i v Olešnici, která se vylila z břehů. To se projevilo i v Mikulovicích na Bělé, která se pod soutokem s Olešnicí jen stěží vešla do svého koryta. Jak rychle se voda objevila, tak rychle zase zmizela.

Na začátku června přišla tropická vedra s teplotami přes 30 stupňů. Z prázdnin byl příznivější červenec. V srpnu už tak teplo nebylo a na konci tohoto měsíce se dokonce po přechodu tlakové níže a rychlém vyjasnění prudce ochladilo s ranní teplotou téměř na nule. V tomto měsíci také znovu přišel prudký přívalový déšť, který zničil značnou část toho, co bylo po květnových povodních opraveno. Voda stékající z polí pod letištěm podemlela železniční trať a vlakovou dopravu na několik dnů musely nahradit autobusy. Škody na komunikacích a kanalizaci v Mikulovicích byly vyčísleny na zhruba půl milionu korun.

Září ale bylo už tradičně teplé a slunečné. Po průměrném říjnu přišel velmi teplý listopad a prosinec, kdy opět několikrát padaly teplotní rekordy, naposledy 19. prosince, kdy bylo v noci přes 10 stupňů. Prvního prosince zasáhla celou republiku, kromě Jesenicka, nebývale silná ledovka, která způsobila totální kolaps silniční i železniční dopravy. Opět se také potvrdilo, že v Mikulovicích jsou některé věci k nezaplacení. Zatímco se zbytek republiky se po řadu dní na konci roku dusil pod smogovou přikrývkou, u nás svítilo slunce. Skutečná zima začala až po Vánocích, když teprve na Štěpána napadl první sníh.       

Komunální volby a nové vedení radnice

Letošní komunální volby v Mikulovicíh dopadly naprosto nečekaným a unikátním výsledkem. Do voleb šlo pět uskupení – ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, Nezávislí a Starostové a nezávislí a každé z nich v patnáctičlenném zastupitelstvu obce získalo tři mandáty. Novinkou byla neúčast ODS, která nepostavila vlastní kandidátku. Oproti situaci před čtyřmi roky zaznamenala největší úbytek hlasů strana spojená s předčasně zesnulým dlouholetým starostou Mikulovic Ivanem Dostem, která měla v minulém volebním období pět mandátů (Starostové a nezávislí). Ze svých pozic pomalu, ale jistě, ustupují v Mikulovicích i tradičně silní komunisté. Na „svém“ zůstala ČSSD, mírně si polepšili lidovci, kteří dokonce získali absolutně nejvíce voličských hlasů. K tomu jim bezpochyby největší měrou pomohl starosta Jiří Šimík, který také ze všech kandidátů nasbíral největší počet hlasů. Tři křesla v zastupitelstvu dopřáli voliči i zcela novému subjektu Nezávislých. Do zastupitelstva obce byli zvoleni: Jiří Šimík, Petr Dvořák, Marie Macková (KDU-ČSL), Věra Kocianová st., Věra Kocianová ml., Jiří Tomášek (ČSSD), František Kadaňka, Vladimír Soukup, Jaroslav Kořán (KSČM), Roman Šťastný, Petr Čuj, Pavel Macháček (Starostové a nezávislí) a Iva Krajčíková, Drahomíra Dostová a Gabriela Halodová (Nezávislí).

Volební výsledky sice favorizovaly Jiřího Šimíka, který dostal nejvíce hlasů ze všech kandidátů, ale starostou obce byl nakonec po dvou neúspěšných pokusech ve třetím kole zvolen ředitel základní školy Roman Šťastný z kandidátky Starostů a nezávislých. Na rozdíl od mnoha jiných obcí na Jesenicku se u nás žádná pracovní předjednání zastupitelstva nekonala, takže neproběhla před občany žádná předem domluvená „hra“, ale skutečné volby. Nejprve zastupitelé rozhodovali o tom, zda bude po boku starosty obce stát uvolněný nebo neuvolněný místostarosta. Poměrem hlasů 12 : 3 byl opuštěn dosavadní přechodný model se dvěma neuvolněnými místostarosty, který se neosvědčil, a byla zvolena varianta s jedním uvolněným místostarostou. Následovala volba starosty. V 1. kole navrhli své kandidáty lidovci (Jiří Šimík) a ČSSD (Věra Kocianová ml.), ale ti získali podporu jen svých volebních seskupení. Po krátkém dohadovacím řízení následovalo 2. kolo, v němž k dosavadním kandidátům přibyl Roman Šťastný ze Starostů a nezávislých. Ten získal šest hlasů, Jiří Šimík a Věra Kocianová po třech, komunisté nedali hlas nikomu. Opět byla přestávka a třetí kolo. Pokud by nebyl nalezen konsenzus ani v něm, muselo by se ustavující zasedání zastupitelstva obce odročit. Do 3. kola vstoupili jako kandidáti na starostu Roman Šťastný a Věra Kocianová, lidovci za potlesku v sále svého kandidáta stáhli. Roman Šťastný byl poté nejtěsnější většinou osmi hlasů zvolen starostou obce. Následovala volba místostarosty, kde byl obdobně stejně těsným výsledkem zvolen Jiří Šimík. Naopak volba zbývajících členů rady obce proběhla naprosto bezproblémově, protože počet jejich členů (5) přímo vybízel k paritnímu zastoupení představitelů jednotlivých volebních seskupení. Členy rady obce se vedle starosty a místostarosty stali Jiří Tomášek, Iva Krajčíková a Jaroslav Kořán. Zároveň byly zvoleny tři výbory – v čele finančního stanul František Kadaňka, kontrolní vede Věra Kocianová ml. a nově zřízený výbor pro sport a kulturu Pavel Macháček.

Život v obci

V roce 2014 hospodařila obec Mikulovice s o několik miliónů nižším rozpočtem než v roce 2013, kdy se na rozpočtu obce příznivě projevila změna v rozpočtovém určení daní. Přesto se podařilo s využitím čerpání finančních prostředků z operačních programů EU provést zateplení obou mateřských škol a také budovy obecního úřadu, což by spolu s dalšími opatřeními v oblasti vytápění mělo znamenat úspory finančních prostředků. V tomto roce byl také opraven chodník v Širokém Brodě a také před budovou obecního úřadu, kde bylo provedeno i nové odvodnění budovy. Zároveň proběhla i modernizace veřejného osvětlení ve středu obce, díky čemuž zmizely z centra Mikulovic některé sloupy.

Mírná zima ušetřila více jak půl milionu korun z prostředků, které byly v obecním rozpočtu vyčleněny na zimní údržbu. Náklady byly druhé nejnižší za posledních deset let. Nadějně vypadá i další zimní období, které se téměř bez údržby obešlo v měsících listopad a prosinec.

Dlouhá léta zajišťovala lidem v Mikulovicích a okolí péči o chrup MUDr. Naděžda Harazinová. Oblíbená lékařka ale loni na podzim odešla na zasloužený odpočinek a na její místo nastoupil mladý MDDr. Karel Panchártek. Zdálo se, že zajištění stomatologické péče v Mikulovicích bude opět zabezpečeno na dlouhý čas, ale člověk míní a život mění. Doktor Panchártek zde svou praxi k poslednímu listopadu tohoto roku ukončil a obec zatím marně hledá nového zubaře. Na svém posledním zasedání v roce 2014 zastupitelé dokonce schválili odkup zařízení ordinace a vybavili starostu kompetencemi, které by vedly k zajištění stomalogické péče v obci. Ale mladých zubařů je dnes málo a nikdo nestojí o málo lukrativní praxi někde na hranicích, takže otázka zubní péče je zatím ve hvězdách. Není ani jednoduché se přehlásit někam jinam, protože zubaři v Jeseníku mají plno a nové klienty nepřijímají.

Zatímco v posledních letech zanikla řada obchodů s potravinami v dolní části obce u hranic s Polskem, přibýval jejich počet v centru Mikulovic. V roce 2013 otevřel vietnamský obchodník prodejnu v domě vedle restaurace U Jelena a v objektu tzv. staré tržnice otevřela svou prodejnu Selská pekárna a Selské řeznictví, které tak rozšířily síť svých prodejen na Jesenicku i do Mikulovic. V roce 2014 dokončil velkorysou přestavbu bývalého nákupního střediska Jednota pan Drahoslav Bernátek. Horní patro budovy, kde se kdysi prodávalo průmyslové zboží a domácí potřeby bylo už řadu let zavřené a sloužilo firmě Kamitiro, patřící manželům Bernátkovým, jako sklady. V přízemí po otevření úseku prodeje čerstvého masa v Hrušce, zaniklo nejprve řeznictví a poté i prodejna potravin COOP Jednota, která nedokázala konkurovat už zmíněné Hrušce nebo pro obyvatele sídliště blíže ležící prodejně paní Plašilové. Po přestavbě získal objekt bývalého nákupního střediska ještě jedno patro a podkroví. Nyní se tak může centrum Mikulovic pyšnit multifunkčním střediskem, které nese název Přístav. V přízemí objektu se nachází prodejna Selského řeznictví a Selské pekárny, které sem přestěhovaly ze staré tržnice, nová lékárna (tu původní vedle pošty její majitelka magistra Cimburková letos koncem léta uzavřela) a prodejna potravin. V prvním podlaží je luxusní restaurace Na Palubě, jejíž interiér je asi nejkrásnějším restauračním objektem na Jesenicku. Hosté mohou využívat i bowling nebo sál na ricochet, což je sport podobný squashi. V nově postaveném podlaží a v podkroví by měl být od příštího roku otevřen penzion s kapacitou 56 lůžek.

V uvolněných prostorách staré tržnice otevřel koncem roku svou prodejnu potravin další vietnamský obchodník. Naopak po požáru zůstává zavřená restaurace U Jelena a v letošním roce došlo také k uzavření restaurace pod kostelem. V objektu nazývaném Rudý dům se v posledních letech často střídali nájemci, ale nikomu se nepodařilo přitáhnout tolik hostů, aby provoz udrželi. Klasičtí pivaři nyní většinou navštěvují restauraci Neptun u železničního přejezdu. Kdo si chce dát jídlo, zamíří do restaurace Pohoda ve staré tržnici nebo do nově otevřené restaurace Na Palubě, která je ale ve vyšší cenové hladině. Různé firemní a společenské akce se konají také v restauraci ve sportovně rekreačním areálu u Psotků u polských hranic.

Budoucnost peážní železniční trati přes Polsko byla i v tomto roce značně nejistá. Polské dráhy odmítly možnost využít prostředky EU na její rekonstrukci, protože by to vyžadovalo jejich finanční spoluúčast. Poté, co polská strana dala možnost rekonstrukce peážní trati k ledu, byť jí z jejího provozu ročně plyne kolem 5 miliónů korun, a Moravsko-slezský kraj vyhlásil, že od června tohoto roku odmítá objednávat železniční spoje, došlo ke vzniku petice za záchranu stávající železnice. Olomoucký kraj nakonec poplatky za využívání trati přes Polsko na rok 2015 sice zaplatil, ale v rámci úspory nákladů začaly od prosince tohoto roku jezdit na trati menší soupravy Regionova. Do Glucholaz bylo také po letech na konci roku obnoveno víkendové železniční spojení z Nysy, ale možnost přestupu z ČD je tak špatná, že pro turisty z ČR je polský vlak využitelný pouze jedním směrem a při cestě zpět je lepší jít pěšky do Mikulovic na autobus….

Za tři roky to bude již dvacet let, co Jesenicko zažilo ničivou povodeň. V roce 1997 byly stoletou vodou těžce zasaženy především obce ležící na řece Bělé a jedny z největších škod postihly i Mikulovice. Správce toku Povodí Odry proto v uplynulých letech přikročilo k razantní úpravě koryta. To bylo nejen rozšířeno, ale zároveň došlo i ke zvýšení břehů řeky. Po úpravách koryta však Povodí Odry také upravilo limity stupňů povodňové aktivity. Ty se v Mikulovicích zvedly natolik, že současný druhý stupeň 230 cm (pohotovost) překračuje ještě o 10 cm bývalý třetí stupeň (ohrožení), který byl na výšce 220 cm. Bělá je tak sice v pořádku, ale o to více nyní Jesenicko trápí lokální přívalové deště, které způsobují vylití bezejmenných potůčků.

Agentura pro sociální začleňování

Získat zkušenosti s řešením problémů v sociálně vyloučených lokalitách nabídla obcím Mikulovicka Agentura pro sociální začleňování v rámci třídenní studijní cesty na východní Slovensko, která se uskutečnila v září tohoto roku. Ukázalo se, že alfou a omegou řešení sociálních a etnických problémů je zajištění pracovních příležitostí. Nic jiného dlouhodobou prosperitu nezaručí. Jednou z možností vytvoření pracovních míst je existence tzv. sociálních podniků zřizovaných obcemi, které dávají šanci na restart života místním dlouhodobě nezaměstnaným. Vznik takového podniku v rámci Mikulovic s využitím prostředků z Operačních programů Evropských strukturálních fondů v období 2014 – 2020, by snad mohl pomoci vyřešit neradostnou situaci mnoha rodin v obci.

 Cestou k řešení problémů soužití mezi etniky a sociálními skupinami pak může být jen spolupráce a v tomto duchu se jesenické občanské sdružení Darmoděj pokusilo zřídit v bývalé budově ČSCHDZ nízkoprahový klub pro děti a mládež z Mikulovic a okolí. Na svůj záměr ale nakonec nedostalo dotaci a z realizace klubu prozatím sešlo. V Mikulovicích v tomto roce působil i sociální pracovník a terénní pracovníci organizace Člověk v tísni. Jejich úkolem bylo provést monitoring potřeb mikroregionu, podchytit všechny, kteří pomoc potřebují a pomoci rozjet práci terénního pracovníka.

Investiční záměry

Před třiceti lety nikoho nenapadlo, že by se voda prodávala v obchodech. Ale časy se změnily… O vlastní zdroj pitné vody usilují Mikulovice už několik let, aby nebyly závislé jen na vodě ze Šumného potoka nad Domašovem, kterou po Jesenicku rozvádí a prodává společnost Vodovody a kanalizace Jesenicka. Za inspiraci představitelům obce posloužily původní německé projekty z 30. let 20. století, počítající s jímáním vody z oblasti Lesního potoka nad Širokým Brodem. Naší obci se podařilo uspět se žádostí o dotaci na realizaci hydrogeologického průzkumu a získala cca 600 tisíc korun z Operačního programu životního prostředí. V průběhu roku se tak uskutečnily průzkumné hydrogeologické práce, zkušební vrt a čerpací a hydrodynamické zkoušky. Pokud by se celý záměr podařilo úspěšně zrealizovat, vyřešilo by to problém se zásobováním vodou pro příští generace a zároveň by to vedlo ke stabilizaci její ceny, která nyní každý rok stoupá.

          V tomto roce bylo také zadáno zpracování dokumentace na modernizaci a intenzifikaci čistírny odpadních vod vzhledem k jejímu nepříliš dobrému technickému stavu.                   

O.P.S. Soužití 2005

Dům s pečovatelskou službou Soužití 2005 již několik úspěšně využívá možností k čerpání finančních prostředků z fondů EU a každoročně ve spolupráci s polskými kolegy zorganizuje nějaký zajímavý projekt. Největší ohlas úspěšného projektu přeshraniční spolupráce mezi Domem kultury Wandy Pawlik v Nyse a obecně prospěšnou společností Soužití 2005 z Mikulovic, měla soutěž Miss 50 +, jež se uskutečnila v Nyse. Zúčastněné ženy si při ní vzali do parády profesionální vizážistky a fotograf. Pro velký úspěch zopakovala polská strana projekt i letos, tentokrát pod názvem „Ženy v pohraničí“. Z české strany se konkurzu cca 80 žen zúčastnily Iva Krajčíková a Olga Stalmachová. To, že naše ženy jsou krásné, se projevilo tím, že obě postoupily do desetičlenného finále. Pro závěrečný galavečer v Nyse si účastnice musely připravit svou prezentaci a byl s nimi natočen medailonek o tom, co dělají a jak žijí. Každou z nich nafotil profesionální fotograf ve stylu 30. let minulého století a snímky byly umístěny na internetu. A právě výsledky hlasování veřejnosti měly rozhodnout, která z dam se stane Miss 50 + pro rok 2014. Všeobecně se čekalo, že titul získá některá z polských uchazeček, protože podstatně lidnatější Nysko, v němž jen jeho správní centrum má více obyvatel než celé Jesenicko, převálcuje svými hlasy české pohraničí. Ale nestalo. Nejvíce hlasů získala Iva Krajčíková, která pracuje jako vedoucí vychovatelka v družině ZŠ Mikulovice, je dlouholetou zastupitelkou a činorodou duší řady kulturních a sportovních akcí pořádaných v obci.

Ředitelka Štěpánka Beníčková také uspěla s projektem „Zdravý senior ve zdravém těle“, který je zaměřen na aktivizaci seniorů a upevnění jejich zdraví. Do DPS v průběhu podzimu přicházeli odborníci z oblasti zdravotnictví a seznamovali seniory s tím, jak si udržovat duševní a tělesnou svěžest a předcházet civilizačním chorobám. Každá druhá lekce byla přitom spojena s nějakými tělesnými aktivitami. V rámci projektu byla zahrada kolem DPS vybavena cvičebními stroji pro venkovní cvičení a nakoupeny overbaly, balanční čočky, cihličky na jógu nebo trekingové hole Nordic Walking.

Vedení DPS úspěšně spolupracovalo i se ZŠ Mikulovice. Výhled seniorů z přízemních bytů na betonovou zeď oživilo svými malbami pět šikovných deváťáků a čtyři žačky z nižších ročníků ze základní školy v Mikulovicích spolu s bývalou učitelkou výtvarné výchovy Annou Hradeckou a vedoucí vychovatelkou školní družiny Ivou Krajčíkovou. Nevlídná zeď se tak proměnila v travnatou louku, rybníček s čápem, vodopád i kravičku za plotem se slunečnicemi a potěšila nejen oči seniorů, kteří na ni vidí ze svých oken, ale i všechny kolemjdoucí.

Když se řekne Mikulovice a divadlo, každý si vybaví ochotnický soubor Kantoři. Ale ve čtvrtek 16. ledna 2014 se v jídelně Domu s pečovatelskou službou Soužití 2005 tleskalo úplně jiným hercům. Senioři DPS totiž nastudovali hru „Na každého jednou dojde“, která s nadhledem přiblížila zkušenosti z posuzování zdravotního stavu u posudkové lékařky, přičemž ve finále pak do role žadatelky postavila i samotnou lékařku, které její nová kolegyně dává pocítit, jak ona sama přistupovala ke zdravotním potížím svých pacientů.

Farnost

V tomto roce oslavil desetileté výročí v čele mikulovické farnosti Otec Jiří Urbánek, který je zároveň i zástupcem jesenického děkana. Mše svaté se vedle kostela sv. Mikuláše pravidelně konají i v kostele Povýšení sv. Kříže v Širokém Brodě. V Kolnovicích pouze na svátek patrona tamního kostela.

Oslavy v průběhu roku

Jubilejní 10. ročník Velikonoční výstavy se uskutečnil v osvědčených prostorech malé tělocvičny. Na stolech byla k vidění velikonoční vajíčka ozdobená nejrůznějším způsobem, kraslice, zajíčci, slepičky, kuřátka, perníčky a pečivo a doslova umělecké předměty vytvořené drátkováním nebo upletením z pedigu. K zakoupení byly ale také skalničky, svícny nebo výrobky dětí. Své výtvory na výstavu dodaly děti z MŠ, ZŠ a družiny ZŠ Mikulovice, ženy z Klubu maminek a z Domova s pečovatelskou službou Soužití 2005 nebo ty občanky Mikulovic, které chtěly pomocí svých šikovných rukou přispět ke zdaru oblíbené akce. V rámci výstavy proběhla i soutěž o nejlepší bábovku a odborná i laická porota vybíraly z 25 na jazyku rozplývajících se vzorků. Najít nejlepší nebylo vůbec jednoduché, neboť všechny chutnaly výborně.

Den dětí proběhl po letech konečně za krásného počasí a ve znamení cirkusového putování od restaurace Pohoda do sportovního areálu U Psotků. Na děti čekala celá řada soutěží a v cíli skákací hrad, „divoký“ býk od firmy Coca Cola nebo možnost projížďky na koních.

Během posledního červnového víkendu proběhly v Mikulovicích Dny obce Mikulovice. Jejich součástí se letos staly i tzv. Mikulovické hry – neboli soutěžení obcí ČR, které nesou název Mikulovice. Na rozdíl o loňského kulatého výročí se nekonaly žádné bombastické akce, ale o to větší pohoda po celé tři dny vládla. Většina vystupujících souborů pocházela přímo z obce nebo z Jesenicka, takže „každý“ viděl na pódiu někoho známého a zejména vystoupení mikulovických žen z oddílu aerobiku a zumby sklidilo bouřlivý aplaus. Program oslav začal pátečním divadelním představením místního ochotnického souboru Kantoři s hrou Na správné adrese. Sobotní dopoledne patřilo Mikulovickým hrám, soutěžilo se ve fotbale, stolním tenisu a hasičském sportu. Odpoledne se pak rozběhl hlavní program, který začal pochodem a slavnostní střelbou Zlahorské gardy. Zlatým hřebem oslav byl večerní koncert Petra Bendeho a ohňová show skupiny Arkáda, po které následovala taneční zábava. Dny Mikulovic uzavřela tradiční nedělní mše v kostele sv. Mikuláše.

V srpnu se ve sportovním areálu za ZŠ uskutečnilo první historické klání Mikulovice versus Široký Brod. Soutěžilo se v klasických i netradičních disciplínách – např. v motání hadic, přemisťování břemen nebo přetahování, ale i v běhu v pytli, štafetě na koloběžce, hodu do klobouku nebo tanci s nafukovacím balónkem. První ročník suverénně vyhrál Široký Brod a získal putovní pohár. Po celou dobu soutěží vyhrávali DJ Luba a Tomáš Zápeca a s nástupem tmy došlo na promítání letního kina. Nejprve se konalo představení pro děti v podobě filmu Letadla a pak se dospělí mohli podívat na komedii „Babovřesky II“.

V říjnu měla v Mikulovicích svou premiéru Kolečkiáda, kterou uspořádali organizátoři z řad vychovatelek školní družiny, hasičů a členů TJ Sport Mikulovice a FK Mikulovice. Před mikulovickou sokolovnou mělo první říjnovou neděli sraz vše, co má kola, ale je bez motoru. Nechyběly zde tak koloběžky, jízdní kola, kočárky, kolečkové brusle i řada netradičních vozítek. Všichni účastníci Kolečkiády byli spolu se svými stroji samozřejmě náležitě „vystrojeni“, protože se nehodnotilo pořadí v cíli, ale fantazie tvůrců. Na konci trati čekalo účastníky Kolečkiády bílé moře z pěny, kterou do uličky před MŠ nastříkali mikulovičtí hasiči a také řada dalších soutěží a bohaté občerstvení.

Na podzim se také konala tradiční Drakiáda na Bukovci, bohužel už třetí rok bez větru. Draci tak museli létat na lidský pohon a rychlé nohy. Většina draků byla kupovaných, ale např. v 5. ročníku ZŠ si děti pod vedením p. Nezvala draky dokonce samy vyráběly a mohly si pak vyzkoušet, že jejich výrobky skutečně létají.

Dýňové slavnosti se letos v Mikulovicích konaly už po šestnácté. Poprvé ale v prostorách základní školy, kam organizátory výstavy zahnalo počasí. Už staří Keltové za pomoci svítících dýní odháněli od svých domovů zlé duchy. Do jejich výroby se zapojily nejen děti se svými rodiči a prarodiči, ale i celé třídy. Na výstavě představily dýně nejen z Mikulovic, ale své výrobky přinesly i děti z Písečné, České Vsi a Velkých Kunětic. Po výstavě mohli rodiče se svými dětmi tvořit podzimní dekorace v připravených dílničkách, které si pro ně připravily členky SRPDŠ, anebo si zajít do tělocvičny na připravené dobroty, jež nachystaly ženy z místního Svazu žen. Akci, kterou už tradičně podpořila ze svého rozpočtu obec Mikulovice, navštívilo přes 300 lidí.

Kdysi tradiční lampionový průvod nahradila v letošním roce Martinská slavnost, kterou připravila MŠ Mikulovice. Děti s lampióny se za doprovodu rodičů a prarodičů shromáždily na louce za sokolovnou, kam za nimi přijel za nimi i Marin na bílém koni. Po průvodu sídlištěm čekalo na děti hledání pokladu, který jim sv. Martin zanechal. V něm se skrývaly „martinské rohlíčky“, o které se pak mohly podělit se svými rodiči podobně jako světec o svůj plášť se žebrákem.

Na stejném místě se o pár týdnů později uskutečnil i Mikuláš, který zajistily TJ Sport Mikulovice, mikulovická MŠ, SRPDŠ a Klub žen. Vlastní choreografii svátečního večera vzalo na sebe občanské sdružení Pronatus z Velkých Kunětic. U vstupu na louku vítaly návštěvníky nebeské a pekelné bytosti a sepisovaly seznamy dětí, které se podle chování v průběhu roku měly dostat do nebe nebo do pekla. V sychravém počasí přišel všem příchozím k duhu horký čaj (ten pro dospělé trochu veselejší) a něco dobrého na zub. Na louce už plály pochodně vymezující cestu k pahorku, kolem něhož byly rozestaveny koše se žhavým uhlím. Jakmile se rozhostila tma, rozezněly se tóny z nebes a na louku přilétli andělé, aby zvěstovali příchod Mikuláše. Ten k radosti přihlížejících dětí záhy dorazil, ovšem ani mocnosti pekelné se nechtěly vzdát vlády nad večerem a v hojném počtu začaly sestupovat z pahorku. Dorazil i Lucifer se svou rodinou a dal své chásce pokyn, aby mezi dětmi začaly hledat ty, které propadnou peklu. Mikuláš ale pekelnou chasu odehnal a za pomoci andělů k sobě povolával děti a předával jim dárky. Celý program provázela ohňová show a večer uzavřel slavnostní ohňostroj.

Letošnímu jubilejnímu 15. vánočnímu jarmarku nepřálo počasí. Ledovka během týdne a sychravé a mlhavé počasí způsobily, že značná část stánkařů nedorazila. Rodiče a děti se ale nenechali odradit a také program se z nevlídné návsi přesunul alespoň zčásti do vytopeného sálu kulturního domu. Dobrou náladu příchozím už tradičně zajistila vystoupení dětí z MŠ a ZŠ a ani letos nechyběl kouzelník. Závěrečný ohňostroj musel být kvůli mlze odpalován z nábřeží Bělé, protože kdyby se střílelo od kostela, barevné girlandy na obloze by diváci nejspíše ani neviděli.

Grantový fond obce

V grantovém fondu obce bylo na letošní rok vyčleněno 170 tisíc korun, ale součet požadovaných částek na všech žádostech činil přes 200 tisíc. Radní tak stáli před úkolem, zda škrtat nebo podpořit všechny, kteří mají zájem v obci něco dělat a neváhají tomu obětovat své úsilí a volný čas. Podpořena tak byla řada sportovních a kulturních akcí, velikonoční a chovatelská výstava, hasičská soutěž a opomenuta nezůstala ani místní skautská skupina.

Mikulovický čtvrtletník

          V tomto roce radikálně změnil svou podobu tištěný zpravodaj obce. Dosavadní občasník tištěný na bílém nebo barevném papíru se změnil na pravidelně vycházející čtvrtletník s barevnou obálkou a fotkami uvnitř. Obsah zůstal v podstatě stejný a přinášel informace o dění v obci a o činnosti společenských a sportovních organizací. Čtvrtletník vycházel v nákladu 900 výtisků a obec si ho nechávala tisknout v jesenickém Reptisku.

Vydry

Kdysi takřka vyhubená vydra říční se v posledních letech rychle rozšiřuje po celém Jesenicku. Ochránci přírody se z jejího návratu radují, mnohem méně nadšeni jsou ale rybáři. Vydra totiž u nás nemá kromě člověka žádného přirozeného nepřítele. Je přísně hájená, a pokud by ji někdo usmrtil, hrozila by mu vysoká pokuta nebo dokonce vězení. S vydrou získali ne příliš milou zkušenost majitelé Helenčina rybníka ve sportovním areálu u hranic, na kterém se vždy dvakrát do roka konaly rybářské závody. Vydry ho vyčistily tak, že zde zůstaly pouze trofejní ryby. O přítomnosti dravce svědčila nejen spousta stop kolem vody, ale i snímky z fotopasti. Několikaleté práce majitelů rybníka tak přišla zcela vniveč.

Základní škola

Školu ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo 238 žáků, což bylo o něco méně než loni, ale na druhé straně se zvýšil počet zaměstnanců na 35. Z projektů EU se totiž podařilo zajistit ještě jednu asistentku pedagoga Květoslavu Cajtchamlovou, která nastoupila před koncem školního roku. Během školního roku také při absencích učitelů se zástupy vypomáhala Mgr. Petra Keltošová a při nástupu Mgr. Michaely Mutl na mateřskou dovolenou se do školy po ukončení MD vrátila Mgr. Pavlína Kapustová.

V tomto školním roce se také škole podařilo z evropských peněz zaměstnat dva zaměstnance, kteří budou ve škole pracovat i příští školní rok: pana Luboše Říha jako údržbáře a paní Marii Gubániovou jako pomocnou kuchařku. Před koncem školního roku došlo také ke změně na postu vedoucí školní kuchyně. Dosavadní vedoucí Terezie Karakasidu odešla do důchodu a na její místo nastoupila Zdeňka Venigrová, která dosud pracovala jako kuchařka.

Již druhým rokem působí na škole asistentka pedagoga pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí (národnostní menšiny, sirotci, žáci z neúplných rodin). Asistentka v průběhu dopoledne spolupracuje s pedagogy 1. stupně a dle instrukcí pracuje se žákem či skupinou žáků. Odpoledne vede přípravu na vyučování, kde si žáci mají možnost napsat domácí úkoly nebo si upevnit již probrané učivo. Od května 2014 začala ve vícepočetné třídě pracovat i druhá asistentka pedagoga.

Přestože ZŠ Mikulovice pokračovala v programu zaměřeném na prevenci sociálně patologických jevů, došlo opět k výraznému zvýšení počtu neomluvených absencí. Toto zvýšení počtu neomluvených hodin se týkalo tří žákyň ze sociálně problematických rodin, jejichž absence byla průběžně projednávána se sociální pracovnicí. Ve třech případech byl žákům udělen 2. stupeň z chování a dvěma žákyním 3. stupeň z chování.

Jazyková výuka ve školním roce 2013/2014 doznala určitých změn. Jazykový kabinet přebírala ve 2. pololetí školního roku po Mgr. Michaele Mutl Mgr. Petra Keltošová (aprobace AJ a NJ). Ve školním roce se realizovala povinná výuka anglického jazyka, která začínala ve 3. ročníku. Dále byla realizována povinná výuka druhého cizího jazyka. Žáci si od 7. ročníku zvolili německý jazyk. V tomto školním roce tak vzniklo pět skupin zaměřených na výuku tohoto jazyka. V 1. a 2. ročníku mají žáci možnost navštěvovat kroužek angličtiny Happy House. Výuka probíhala ve dvou plně vybavených jazykových učebnách (interaktivní tabule, sluchátka, reproduktory, video, připojení na internet) a v PC učebnách.

          Ve školním roce byla také navázána spolupráce se střediskem výchovné péče Dobrá vyhlídka ze Šumperku. Došlo ke třem setkáním etopedek (speciálních pedagogů) s 6. a 7. třídou. Ve třídách nejsou dobré vztahy mezi žáky, vznikala tam nadřazená skupina, která omezovala některé žáky třídy. Protože tato intervence do řad žáků třídy nebyla zatím úspěšná, bude práce s 6. třídou pokračovat i v následujícím školním roce, kdy budou v rámci prevence pracovat také se žáky první třídy. Obě etopedky se také zúčastní kurzu pro 6. třídu v Osoblaze.

Středisko volného času Duha Jeseník nabídlo ZŠ besedy se žáky v oblastech primární prevence. Letos mikulovická škola využila besedu o kyberšikaně a poruchách potravy.

V rámci péče o zdravý životní styl byla na podzim celá škola zapojena do testování žáků v projektu Univerzity Palackého v Olomouci „Epidemie obezity“, na jaře proběhlo testování v 1. třídě v projektu „Prevence vadného držení těla“, žáci 2. stupně se zúčastnili přednášky o anorexii.

V průběhu školního roku probíhaly na škole dvě charitativní sbírky. Organizace CPK CHRPA využívala vybrané prostředky na financování výcviku koní pro hippoterapii a fond Sidus využíval výnos ze sbírky na vybavení dětských zdravotnických zařízení.

I letos se členové učitelského sboru zúčastnili dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků formou absolvování celé řady projektů. Do mnoha aktivit se také zapojili žáci školy. Tyto činnosti pak byly pravidelně prezentovány na internetových stránkách školy, včetně fotografií z jednotlivých akcí, v obecním zpravodaji a nepravidelně také v regionálním tisku. Během školního roku mohli žáci také navštěvovat zájmové útvary, které pořádala sama škola nebo ve spolupráci se střediskem volného času DUHA Jeseník – sportovních (florbal pro I. a II. stupeň, šachy), tvořivých (dovedných rukou, keramický, pletení z pedigu) nebo vzdělávacích (angličtina, cvičení z matematiky a českého jazyka, přírodovědný kroužek). Děti také měly možnost porovnat své znalostní, dovednostní nebo sportovní výkony s žáky jiných škol v soutěžích organizovaných v rámci okresu nebo kraje.

Mikulovice mají sběrný dvůr, popelnice a odpadkové koše pomalu na každém rohu, takže člověk by řekl, že bude všude čisto. Bohužel není a ne vždy za to mohou jen obyvatelé obce. Zvláště polští automobilisté využívající intenzivně silnici na Vidnavu a Javorník mají nedobrý zvyk vyhazovat z okna jedoucích aut odpadky (snadno je lze identifikovat např. podle značek plechovek piva apod.) a také mnozí chalupáři životní prostředí příliš nešetří. U příležitosti Dne Země tak žáci základní školy vyrazili s velkými igelitovými pytli na tradiční jarní úklid. Letos „nasbírali“ cca 500 kg směsného odpadu, 100 kg plastů a 2 pneumatiky a pomohli zlepšit vzhled obce. Odpad pak pracovníci obce odvezli do sběrného dvora.

Protože řada rodin v obci má problémy s hospodařením domácností a není to způsobeno jen výší příjmu, snažila se ZŠ do výuky matematiky zařadit i výuku tzv. finanční gramotnosti. Zareagovala tak na projekt MŠMT a za pomoci výukové deskové hry „Finanční svoboda“ se žáci seznamovali s reálnými životními situacemi a učili se pochopit základy fungování trhu, cenu práce nebo zákon nabídky a poptávky. ZŠ Mikulovice reprezentovala Olomoucký kraj na celostátním finále v Ostravě a žákyně Patricie Psotková a Lenka Tomášková zde skončily na skvělém třetím místě.

Během letošního října a listopadu byly v Jesenické nemocnici k vidění výtvarné práce žáků naší školy. Vestibul Jesenické nemocnice tak ožil mořským korábem s pestrobarevnými rybami, rybářskou sítí s úlovkem raků, tažnými ptáky na drátech před odletem do teplých krajin, skupinou pravěkých lidiček, strašidelnými hrady, draky, ježky, sovami nebo stromy s portréty a stromy s listím vytvořeným z otisků lidských dlaní.

Pro nejlepší žáky školy byl v na konci školního roku uspořádán výlet do ZOO Ostrava, na věž ostravské radnice a děti si prohlédly si výstavu MINIUNI – velké světové stavby v malém provedení.

Tři oddělení školní družiny s žáky od 1. do 5. třídy navštěvovalo 76 žáků ve věku od 6 do 11 let. Rodiče hradí za žáka 90 korun měsíčně na částečnou úhradu neinvestičních nákladů. Vychovatelky školní družiny se také podílely na přípravě řady tradičních akcí pro žáky školní družiny a mikulovickou veřejnost. Vedle Dýňových slavností, stavohrátek, maškarního plesu apod. to byly i zájezdy na Floru Olomouc, do ZOO Na Kopečku a do obchodního centra Šantovka, kde probíhala výstava Dinosaurů.

Dne 30. dubna 2014 byla oživena „oslava čarodějnic“. Účast veřejnosti byla hojná a v průběhu čarodějnického rejdění proběhla volba Miss čarodějnice, soutěže, tanec a opékání špekáčků u táboráku.

Během celého školního roku škola spolupracovala se Sdružením rodičů a přátel dětí školy a partnerskou školou z Glucholaz.

Mateřská škola Mikulovice

          Práce v mateřských školách je krásná, ale nesmírně zodpovědná a v mnohém nedoceněná. Děti zde totiž poprvé mimo domov poznávají soužití v kolektivu a jako houbičky nasávají spoustu užitečných informací, které jim budou pomáhat v dospělém životě. Převážná většina dětí z Mikulovic navštěvuje mateřskou školu u sokolovny. Mají zde k dispozici nejen dostatečně velké prostory, ale i krásné zázemí na zahradě. Vlastní budova navíc leží v klidné lokalitě blízko středu obce, takže je snadno dostupná a děti zde neruší dopravní ruch.

          Školka má tři oddělení, v nichž je v tomto roce zapsáno 82 dětí. Rozděleny jsou podle věku. V každém oddělení se o ně starají dvě učitelky a při skupinových činnostech i asistentky. Ve školce se nevaří a jídlo se do ní dováží z kuchyně ZŠ Mikulovice, která zásobuje i MŠ Široký Brod. Každý školní rok je věnován nějakému tématu a jeho průběhu děti absolvují spoustu zajímavých akcí, přičemž do řady z nich se vedení školy snaží zapojit i rodiče. Letos tak děti začaly masopustními zvyky – písničkami, říkadly a tanečky, pochovaly basu a při vycházce kolem řeky do vody hodily Morénu. Do školy přijel i kouzelník a maňáskové divadlo. Jaro bylo spojené se svátky jara Velikonocemi a návštěvou Velikonoční výstavy v ZŠ. Květen pak patřil maminkám a výrobě dárečků pro ně, přičemž chybět nemohla ani tradiční besídka pro rodiče. V červnu předškoláci zavítali do základní školy, aby poznali prostředí, které je v září čeká. Školka byla otevřena i v průběhu prázdnin, kdy sem docházely i děti z MŠ Široký Brod. Také podzim se otiskl do života školky v podobě písniček, říkanek nebo pohádky O řepě. Děti navštívily i Středisko volného času Duha Jeseník, kde pro ně byl přichystán program o zvířátkách, která se na podzim ukládají k zimnímu spánku a farmu K-Agro Mikulovice, kde se během exkurze seznámily s tím, jak se dojí mlíčko a rodí telátka. Hlavní akcí konce roku pak byla Martinská slavnost a tradiční lampionový průvod, kdy se početný průvod dětí s rodiči vydal po stopách sv. Martina, aby na konci putování objevil poklad, který jim tam světec přijíždějící na bílém koni zanechal (svatomartinské rohlíčky).

Mateřská škola Široký Brod

          Přestože je dnes Široký Brod pouhou místní částí Mikulovic, může se chlubit vlastní poštou, kterou využívají i obyvatelé sousedního Hradce – Nové Vsi, a také samostatnou mateřskou školou, která slouží nejen dětem z této části Mikulovic, ale protože se specializuje i na péči o handicapované děti, využívají ji i další rodiče z východní části Jesenicka. Letos prošla školka rekonstrukcí v podobě zateplení a nové fasády, byl postaven nový přístřešek a střecha nad hlavním vchodem, došlo také k výměně kotle a sklepních oken.

          Provoz školky zajištěn bez ohledu na stavební práce, pouze o prázdninách děti navštěvovaly MŠ Mikulovice. Tak jako v Mikulovicích, tak i zde se věnovaly řadě rozmanitých činností – vystavovaly své obrázky v jesenické nemocnici, byly na exkurzi u chovatele dobytka i v hasičské zbrojnici v Hradci. Navštívily také divadelní přehlídku dětských divadelních souborů Mikulovický škrpál nebo si zajely na výlet do Pradědovy galerie u Rýmařova. Na podzim následovala vydařená drakiáda a dýňový haloween. V listopadu pak do školky „přilétli“ papoušci a po návštěvě dětí ze ZUŠ Mikulovice a kouzelníka už klepal na dveře Mikuláš s andělem a čertem. Školní rok tak utekl jako voda.

Sportovní a zájmové organizace působící v obci

TJ Sport Mikulovice

          TJ Sport Mikulovice nabízela obyvatelům obce sportovní vyžití v rámci oddílů volejbalu, stolního tenisu, hokejbalu, nohejbalu a badmintonu. Probíhalo i pravidelné cvičení žen – step aerobic a zumba ve sportovní hale. Pracoval také taneční kroužek dětí New Flash, oddíl aikida a SZUŠ taneční. O sportovní vyžití dětí a výchovu budoucích hráčů se starali i stolní tenisté a badmintonisté. Vedle pravidelných tréninků pořádal TJ Sport i četné turnaje pro veřejnost a organizačně se spolupodílel na celé řadě dalších akcí.

FK Mikulovice

Fotbalisté FK Mikulovice prožili rok radosti i smutku. Během zimní přestávky přivedl trenér Mura do třetiligového celku řadu nových posil včetně např. exligových Aleše Besty, Tomáše Kazára nebo bratra brankáře fotbalové Sparty Praha Richarda Vaclíka. Nejvíce nových hráčů přišlo na hostování z SFC Opava, Kazár byl kmenovým hráčem Sigmy Olomouc a Besta s Vaclíkem Karviné.  Mateřský klub naopak opustil místní odchovanec a rodák Jakub Karakasidis, který přestoupil do Jeseníku, kde má bydliště. Mikulovice tak na soupisce zastupoval pouze talentovaný Petr Navrátil, který na sebe upozornil jako žolík trenéra Mury a střelec důležitých gólů v závěrech zápasů. Jaro zahájily Mikulovice ve velkém stylu. Sbíraly bod za bodem a vykročily na cestu k záchraně. Tu si sice zabezpečily už několik kol před koncem soutěže, ale ani tento úspěch jim bohužel nestačil k tomu, aby se našel sponzor, který by finančně zajistil další sezónu. Poslední kola historicky nejúspěšnějšího ročníku v dějinách nejen mikulovické, ale i okresní kopané tak odehrál A tým FK Mikulovice jen z povinnosti.

Konec soutěže tak znamenal i konec slavného období mikulovické fotbalu, který na počátku 90. let minulého století vykročil na cestu z okresního přeboru do krajské, divizní a ve finále i ligové úrovně. Bohužel Jesenicko není takovou líhní talentů, která by stačila na vyšší soutěže a i řevnivost mezi kluby neumožňuje soustředit nejlepší hráče okresu do jednoho oddílu. Mikulovice se tak po postupu do divize a ligy musely stále více spoléhat na služby hráčů z Olomoucka, Opavska a Ostravska a to samozřejmě s sebou neslo i zvýšené finanční náklady. V létě 2014 tak byl rozpuštěn A tým Mikulovic. Odešli všichni hráči i trenér Antonín Mura a rezignovalo i stávající vedení klubu. V novém, na podzim rozehraném ročníku, reprezentuje obec jen bývalé béčko v okresním přeboru. Tým složený z místních mladíků skončil v rámci jesenického okresu v sezóně 2013/14 v polovině tabulky a dobré okamžiky s těmi horšími střídal i na podzim a přezimoval na šesté příčce.

Sportovní hala a sokolovna

          Sportovní hala byla i v tomto roce spravována ZŠ Mikulovice a konala se v ní vedle školní výuky i pravidelná cvičení žen z Mikulovic a okolí (aerobic, zumba a velké míče). Od října do dubna se vždy v první tři soboty v měsíci odehrávaly volejbalové turnaje pro amatérská družstva z Jesenicka a Šumperska, zápasy žákyň, dorostenek a žáků zde pořádal Florbalový klub Jeseník a své druholigové zápasy a tréninky mužů a dorostenců, zde měl klub AC Gamaspol Jeseník. V zimě se také konala pravidelná zimní liga hráčů nad 35 let ve futsale. Pravidelné hodiny pro své zaměstnance měly v hale předplaceny i firmy Autodoprava Látal a Česko-slezská výrobní Zlaté Hory. V době letních a jarních prázdnin halu hojně využívalo i polské rekreační středisko v Pokrzywné, které se specializuje na sportovní pobyty mládeže.

Mnoho dalších akcí bylo nepravidelných – řada meziškolních turnajů, mezinárodní turnaje ZŠ Zlaté Hory, turnaje organizované vlastní sportovní halou (futsal, florbal, badminton a nohejbal) a několikrát do roka i společné cvičení žen v rámci Fitmánie nebo Relax day. TJ Sport Mikulovice v prvních měsících roku uspořádal v hale i pravidelný zimní turnaj v tenise a hrát futsal, tenis, badminton nebo florbal do haly jezdili i četní zájemci z řad veřejnosti. Ani to však nestačilo, aby provoz haly byl ziskový a ztrátu musela krýt ze svého rozpočtu obec. V měsících duben – červen nebo září byl zájem o pronájem haly velmi nízký. Když se k tomu přidalo poměrně teplé a slunné počasí v průběhu tohoto roku, skončilo hospodaření haly, i přes snahu přilákat nové klienty, prakticky ve stejných číslech, jako v loňském roce. Nová sportovní hala by se v příštím roce měla stavět i v Jeseníku.

Vedle sportovní haly byla v průběhu roku hojně využívaná i stará sokolovna. Ji využívaly především sportovní oddíly TJ Sport Mikulovice (hokejbal, stolní tenis, nohejbal, volejbal, badminton a tanec) a pořádaly zde své turnaje. Sokolovna také sloužila jako místo, kde se konaly plesy, taneční zábavy a diskotéky.

Skautský oddíl

          I v tomto roce nabízel možnost využití volného času spolu s poznáváním přírody mikulovický skautský oddíl pod vedením Dany Benčové. Skauti se ke svým schůzkám scházeli ve své klubovně na MUNĚ a od obce získali příspěvek 330 tisíc Kč na její rekonstrukci.

Jejich základna ale byla využívána i jinými subjekty. V letním období zde měla česko-slovensko-polský tábor ZŠ Mikulovice, kterého se zúčastnily vedle dětí z naší školy i děti ze Sveržova a polských Glucholaz. Základnu využila ke svému táboru i organizace Člověk v tísni a pobývala zde i řada spřátelených skautských organizací. V srpnu se zde uskutečnil i tzv. komunitní den záštitou terénního pracovníka obce Františka Jurise, který v rámci mikroregionu Mikulovicko začal působit od května tohoto roku. Vedle dětí, hasičů a policistů v programu vystupovali i senioři z mikulovického DPS.  Děti se představily s pohádkou O Koblížkovi, hasiči předvedli dětem ukázku zásahu a policisté z obvodního oddělení Policie ČR ze Zlatých Hor nasazení policejního psa a zadržení pachatele. Zatímco děti si v horkém odpoledni mohly zařádit v pěnovém jezeře vytvořeném hasiči a prohlédnout zásahovou techniku, dospělí si vyslechli přednášku o problematice dluhů, pokochali se vystavenými výtvarnými pracemi. Kdo měl zájem, mohl se také vydat na projížďku MUNOU, zavítat do městečka neziskových organizací a prohlédnout si alternativní stavbu ze slámy a hlíny vznikající zde z iniciativy Hnutí Brontosaurus Jeseníky.

Vedle svého pravidelného prázdninového tábora ve Filipovicích jezdí už přes dvacet let mikulovičtí skauti také vždy na podzim do Vidnavy, aby v křivolakých uličkách tohoto pohraničního městečka hráli hru vycházející ze slavného příběhu Jaroslava Foglara. V posledních letech řeší „Záhadu hlavolamu“ spolu s nimi množství skautů z širokého okolí. V třídenním pobytu plném odlovu bobříků, na který mikulovickým skautům přispívá z grantového fondu obec, se o ježka v kleci bojuje vždy o sobotním večeru a ve Vidnavě lze v tento večer potkat Rychlé šípy, Bratrstvo Kočičí pracky, tajemného Široka, Vonty i druhostraníky. Letos hledání hlavolamu provázelo mlhavé počasí a tak atmosféra starobylé Vidnavy byla ještě tajuplnější než obvykle.

Hasiči

          V zimě vypukl v restauraci U Jelena požár. Už ve středověku zde měl mikulovický šoltys krčmu s právem šenku a hospoda dokázala přežít i všechny politické a přírodní katastrofy, které ji v dějinách potkaly. Dokonce ani velká povodeň v roce 1997 si na ni nepřišla, i když dravý živel tehdy těžce poškodil navigaci před hostincem a strhl lávku přes řeku. Vedle restaurace nabízel hotel U Jelena i ubytovací kapacitu 40 lůžek a prostory k soukromým a společenským oslavám v sále bývalé vinárny. V zimním období využívali hotelových služeb občas lyžaři a ty vzbudil v noci z 8. na 9. února štiplavý dým a hustý kouř. Hosté zavolali na linku 112 a stihli včas opustit budovu. Zásahová jednotka mikulovických hasičů ve složení Jiří Zapletal, Jaroslav Mrtka ml., Tomáš Káva, Martin Šimík a František Krčma dorazila na místo hned po Policii ČR a po ní přijeli i hasiči z Jeseníku, Zlatých Hor a Širokého Brodu. Uvnitř objektu sice nebyly viditelné plameny, ale zadýmení bylo takové, že v hustém černém kouři nebylo vidět na krok. Mikulovičtí hasiči v maskách a s kyslíkovými přístroji na zádech prohlédli všechny prostory hotelu a zkontrolovali, že se nikde nenacházejí žádné osoby. Teprve po příjezdu jesenických hasičů vybavených termokamerou se podařilo lokalizovat dvě doutnající ohniska a provést jejich dohašení. Požár, který v noci vznikl v té části objektu, kde se nachází kuchyně a restaurace, se naštěstí nestihl naplno rozhořet. Po spotřebování kyslíku v uzavřených prostorech hořlavé materiály spíše doutnaly a to uchránilo hotel před prohořením do 1. poschodí a do střechy. I přesto však škoda byla tak veliká, že vedla k jeho uzavření a všichni zaměstnanci obdrželi výpověď. Podnik, který v poslední době zápasil s nedostatkem klientů, pak už nebyl do konce roku otevřen a je na prodej.

Přestože zásahové vozidlo Renault mikulovických hasičů patří k nejmodernějším v okrese, stále je na něm co doplňovat a vylepšovat. Před časem si pořídili mikulovičtí hasiči agregát s hydraulickým rozpěrákem a v letošním roce z příspěvku Olomouckého kraj a obce Mikulovice zakoupili hydraulické nůžky.

Po loňském nultém ročníku uspořádali v tomto roce mikulovičtí hasiči soutěž „Železný hasič Jesenicka“ poprvé jako oficiální součást celorepublikových závodů TFA (z anglického „Toughest Firefighter Alive“, což volně přeloženo znamená „Nejtvrdší hasič přežívá“). Do Mikulovic tak vedle zástupců regionálních oddílů z Jesenicka a Bruntálska dorazili i soutěžící ze vzdálených míst ČR nebo hasiči z partnerských polských Pakoslawic. Závody se konaly 26. července u požární zbrojnice. Náročné úkoly trati navíc museli soutěžící zvládnout v nelidském vedru, které zrovna v tento den panovalo. Muži soutěžili ve dvou kategoriích – v I. „královské“ v plné výstroji s maskou a užitím dýchacího přístroje, v II. bez masky, kdy dýchací přístroj sloužil jen jako zátěž. Ženy pak změřily síly „pouze“ v kategorii č. II a měly některé úkoly přizpůsobené své váze a velikosti, neboť chlapská závaží vážila pomalu více než statečné Amazonky. Na soutěžící v zásahovém třívrstvém obleku, obuvi a přilbě čekal běh s požárními hadicemi, přesunovali 75 kg těžkou figurínu, překonávali 2 m vysokou bariéru, vylézali na věž a vytahovali na ni 25 kg těžké závaží, plazili se tunelem, přenášeli dva těžké barely nebo přesunovali traktorovou pneumatiku. Loňský vítěz kategorie II. Tomáš Závada ze Širokého Brodu skončil tentokrát na druhém místě, což byl mezi specialisty této soutěže v mnohem větší konkurenci skvělý výsledek.

          Širokobrodští hasiči se i v tomto roce věnovali především klasickému požárnímu sportu a úspěšně se zapojili do soutěží Hasičské ligy Praděd. Jeden z dílů seriálu závodů se uskutečnil i v Širokém Brodě. Souboj družstev dobrovolných hasičů z jesenického a bruntálského okresu doplnila i mužstva z Opavska a Šumperska a tak se množství diváků na louce za kostelem představilo celkem 23 mužstev mužů a 10 družstev žen. Domácím se ale před vlastními diváky příliš nedařilo a nepotvrdili postavení v průběžné tabulce. V dalších závodech ale zlepšili a jejich A mužstvo se stalo nejlepším družstvem z Jesenicka v Hasičské lize Praděd, když se v konkurenci 36 týmů umístilo na čtvrtém místě. B tým obsadil pěknou osmou příčku.

Divadelní soubor Kantoři

Divadelní soubor Kantoři sklízí velké úspěchy se svou poslední hrou „Kdo se bojí postele“. Hru Patricia Villaloba napsanou původně jen pro dva herce upravili na čtyři příběhy v podání čtyř dvojic, jimž sekundují také ve dvojici dva vypravěči. V dubnu se na tradiční jesenické „Žatvě“ divákům představili v rámci hlavního večerního představení a také na 11. ročníku krajské přehlídky venkovských divadelních souborů „Sněhový Brněnec“. Zde se mezi osmi vystupujícími soubory rozhodně neztratili a od poroty vedené známým filmovým a divadelním režisérem Františkem Laurinem získali mikulovičtí ochotníci další cenná uznání. Kamila Bernátková, Marta Ostrá a Jan Audý získali ceny za herecký výkon. Čestné uznání za scénu a kostýmy k inscenaci „Kdo se bojí postele“ obdržela Kamila Bernátková a stejné ocenění za režii této hry získal i Luděk Jehlička. V létě si zahráli v Praze v divadle U Valšů, kde v rámci prezentace venkovského divadla vystoupili v dvoudenním programu s hrami Na správné adrese a Kdo se bojí postele.

Zásluhou divadelního souboru Kantoři byl také víceméně zachráněn kulturní dům v Mikulovicích. Sál pod obecním úřadem od začátku století chátral a dokonce se v nedávné době uvažovalo o jeho likvidaci a přestavbě k jiným účelům. K realizaci tohoto záměru nedošlo jen proto, že se nepodařilo zajistit potřebné finanční prostředky. Nový život kulturnímu domu vdechl právě divadelní soubor. Na podzim minulého roku se rozběhla první fáze rekonstrukce, která byla ukončena na počátku tohoto roku. Bylo při ní pořízeno nové osvětlení a ozvučení, jeviště dostalo novou výmalbu a pořízena byla i nová opona v nehořlavém provedení. Vyměněny byly také boční šály u jeviště, závěsy u dveří a stěnu KD ozdobily portréty aktivních členů divadelního souboru. Rekonstrukce stála cca 230 tisíc korun a ze svých prostředků ji uhradila obec Mikulovice. Přestože sál kulturního domu výrazně prokoukl, v plánu je ještě výměna podlahové krytiny, výměna obložení stěn a celková výmalba.

Chovatelé

V letošním roce se v Mikulovicích konala nejen tradiční okresní, ale dokonce krajská výstava Českého svazu chovatelů drobného zvířectva. Poprvé na Jesenicku zde byli vystavováni tzv. saténoví králíci, jejichž srst vyzařuje silný, hedvábně třpytivý lesk. Pro příchozí byla vedle možnosti nákupu zvířat k vlastnímu chovu připravena i bohatá tombola a občerstvení. Kouzelné podzimní počasí přitáhlo na výstavu početnou veřejnost a celá akce se nadmíru vydařila. Kdysi početná místní organizace ČSCH v Mikulovicích však již neexistuje. Zůstal po ní ale velký objekt, který sloužil k pořádání výstav, a v současnosti patří okresní organizaci ČSCH v Jeseníku.

Maria Quelle

V roce 190. výročí od položení základního kamene a u příležitosti svátku zasvěcení kostela Povýšení sv. Kříže v září tohoto roku instalovalo o.s. Maria Quelle před kostelem v Širokém Brodě informační tabuli přibližující historii této místní části Mikulovic. Sekce občanského sdružení věnující se zachování řeckých tradic uspořádala během prázdnin v rekreačním areálu U Psotků opět hojně navštívenou řeckou zábavu a během roku se věnovala udržování tradic této na Jesenicku početné menšiny. V rámci občanského sdružení působil i kroužek pletení z pedigu pro děti a dospělé, který měl svou dílničku v prostorách ZŠ.

Široký Brod        

          Široký Brod na rozdíl od ostatních osad (dnes místních částí obce) patřících pod Mikulovice neutrpěl tak výrazně poválečným odchodem obyvatel a zůstal životaschopnou jednotkou. Tomu nahrávala i přítomnost pošty (složila i obci Hradec – Nová Ves), mateřské školy a obchodu s potravinami. Ten po porevolučním boomu v podnikání sice zůstal už jen jeden, ale k základnímu zásobení obce potravinami a smíšeným zbožím to stačilo, neboť velké nákupy si lidé stejně vozili ze supermarketů v Jeseníku. Koncem tohoto roku byla také uzavřena zdejší prodejna obuvi u Večerků, neboť konkurence šířeji zásobené prodejny v Jeseníku a vietnamských prodejců prodávajících levné (ale nepříliš kvalitní) zboží byla příliš veliká na to, než aby bylo možné živnost dále provozovat. V Širokém Brodě také působilo velmi aktivní sdružení dobrovolných hasičů a stále zde také ještě fungovala určitá forma pospolitosti, která se projevovala v tom, lidé se ještě dokázali sejít k různým oslavám.

           Bývalou školu v Širokém Brodě koupil stavitel Jaroslav Pavlovič provozující stavební firmu JPS s cílem přebudovat postupně rozsáhlý objekt začal na bytové jednotky. Práce probíhaly pomalu, neboť sloužily spíše k mimosezónnímu vykrytí zaměstnanců stavební firmy.

          Po rozpadu JZD Hraničář poslední předseda tohoto družstva Antonín Straškrába založil společnost B + S Agro, která začala hospodařit mj. i na katastru Širokého Brodu a ve zdejším bývalém středisku JZD převzala odchovnu prasat. Postupně se společnost přetransformovala v AGRO Česká Ves, s. r. o. a v živočišné produkci se jejím těžištěm stal chov skotu bez tržní produkce mléka, přičemž v Širokém Brodě vznikl jeden ze tří pastevních areálů společnosti. Chov prasat byl naopak utlumován a v roce 2013 zcela zanikl. V letošním roce byl také ukončen provoz bourárny a zpracovny masa a masných výrobků v Širokém Brodě, která sídlila v budově v dolní části osady využívané kdysi jako společenský dům a kino. Společnost AGRO zde provozovala také prodejnu svých výrobků a její služby využívali nejen obyvatelé osady, ale i všichni, kteří projížděli kolem. Po téměř 20 letech byla letos tato prodejna uzavřena a objekt byl nabídnut k prodeji.     

Kolnovice a Terezín

Kolnovice zasáhla v roce 1832 velké epidemie cholery. Od té doby začali místní obyvatelé uctívat svátek sv. Rocha a každé léto chodili v procesí do mikulovického kostela. Před 110 lety si dokonce založili spolek na výstavbu vlastního svatostánku, a když na jeho výstavbu konečně shromáždili potřebné množství finančních prostředků a zakoupili stavební materiál, zaklepala na dveře dějin první světová válka. Sedmdesát tisíc cihel tak přišlo vniveč. Rakousko-Uhersko po pěti letech válečných jatek už nebylo na nové mapě Evropy a Kolnovice se ocitly v Československu.  Trvalo však ještě dalších 15 let, než byl v roce 1935 položen základní kámen kolnovického kostela. Jeho patronem se stal ochránce před morem sv. Rochus. Sen předchozích generací se naplnil. To ale ještě místní obyvatelé netušili, že pro útěchu budou do „svého“ kostela chodit pouhých deset let. Přišla 2. světová válka a poválečný odsun. Noví osídlenci měli ke katolické víře vlažný vztah. Kolnovický kostel postupně osiřel a nakonec byl zcela uzavřen a otevíral se jen jednou v roce na svátek svého patrona. Tak je tomu do dnešních dní a v srpnu se zde konala tradiční pouť s hojnou účastí polských věřících, kteří přišli v procesí ze sousedních Gieraltic. Na příští rok, kdy uplyne 80 let od položení základního kamene kostela, ale plánují farníci z Mikulovic i obyvatelé Kolnovic větší oslavy.

Květnové povodně se také projevily v Kolnovicích, kde prudce stoupla voda v místním potůčku. Voda z polí se valila v takovém množství, že zcela zlikvidovala lesní cestu naproti Valouchům, kde se nevešla do zatrubnění a do výše 0,5 metrů zalila celou autobusovou točnu a studánku. U bývalého náhonu do rybníka se nevešla pod most u Macháčků a přelila se přes cestu. Na další cestě strhla lávku a most u Děrdů. Přítok potoka od Terezína strhl břehy až k místní komunikaci a poškodil její povrch.

Objekt bývalého JZD zakoupil před třemi lety podnikatel chovající koně a založil zde ranč „Lucky Horse“. Na polích kolem ranče vyrostly pastviny a možnost rekreačního ježdění na koních se stala vítanou atrakcí pro dívky a ženy z širokého okolí.          

Obsah zápisu za rok 2014

Události ve světě                                                                                       s. 2 – 3

Události v ČR                                                                                                  s. 3

Události na Jesenicku                                                                               s. 3 – 5

Události v Mikulovicích:

• Stav obyvatelstva                                                                           s. 5 – 7
• Počasí                                                                                             s. 7 – 8 
• Komunální volby a nové vedení radnice                                        s. 8 – 9
• Život v obci                                                                                   s. 9 – 11
• Agentura pro sociální začleňování                                                      s. 11
• Investiční záměry                                                                         s. 11 - 12
• OPS Soužití 2005, Farnost                                                          s. 12 – 14
• Oslavy v průběhu roku, Grantový fond obce                              s. 14 – 16
• Mikulovický čtvrtletník                                                                       s. 17
• ZŠ a MŠ                                                                                       s. 17 – 21
• Sportovní a zájmové organizace                                                  s. 21– 27
• Široký Brod, Kolnovice a Terezín                                               s. 27 – 28