Kronika obce 2008

Události ve světě

Do nového roku vstoupil svět se všemi problémy z předcházejícího období – hrozbami terorismu a nebezpečnými ohnisky napětí v Afganistánu a Iráku, které byly okupovány americkou armádou. V Rusku skončilo druhé volební období prezidenta Putina a jeho nástupcem byl drtivou většinou zvolen jím vybraný Dmitrij Medveděv. Sám Putin se poté stal předsedou vlády a Rusko nastoupilo cestu k obnově svého velmocenského postavení ve světě. 
V březnu vyhlásila srbská provincie Kosovo samostatnost a západní státy ji v krátké době uznaly. Proti bylo samozřejmě Srbsko, považující Kosovo za své tradiční území a ochránce Srbů na Balkáně Rusko. V Kosovu, převážně osídleném Albánci, zůstaly enklávy osídlené Srby a docházelo k etnickým konfliktům. Že jde o nebezpečný precedens, se ukázalo již o pár měsíců později, když armáda Gruzie vpadla do svých, o stejné odtržení usilujících, provincií Jižní Oseti a Abcházie. Gruzie již několik let udržovala těsné vztahy s USA a v zemi působili američtí vojenští poradci. „Povstalecké republiky“ požádaly o pomoc Rusko a to vzápětí Gruzínce nejen vyhnalo z obsazených území, ale zatlačilo jejich vojsko za původní linii a dalo tak najevo, že další obkličování svého území americkými základnami zřejmě nehodlá tolerovat. Vzápětí obě republiky uznalo s poukazem, že jde o úplně stejný krok jako v otázce Kosova. Vztahy v Evropě se zostřily po podepsání dohod o výstavbě americké protiraketové základny v Polsku a v ČR. Rusko argumentovalo, že jde o základnu namířenou proti němu a zdůvodnění USA o obraně proti hrozbě iránských raket považovalo za blábol. USA dalo už před konfliktem na Kavkaze najevo, že hodlá rozšířit NATO o Ukrajinu a právě Gruzii, což ruská politická scéna považovala za provokaci. V evropských zemích probíhala referenda ke schválení Euroústavy – tzv. Lisabonské smlouvy. Po ratifikaci v 18 zemích EU ji ale v Irsku občané odmítli a tím se celý proces integrace Evropy dostal do potíží.
V USA se konaly prezidentské volby a zatímco na straně republikánů bylo o hlavním kandidátovi Mc Cainovi poměrně brzy rozhodnuto, u demokratů se do poslední chvíle o nominaci přetahovali Barak Obama a Hilary Clintonová. Nakonec vyhrál Barak Obama a měl tak šanci stát se prvním barevným prezidentem USA. To se nakonec na počátku listopadu také stalo. Na Kubě podal demisi ze zdravotních důvodů Fidel Castro a předal vládu svému bratrovi Raulovi. Na světových trzích v první polovině roku neustále stoupala cena ropy, což se projevilo i na ceně benzínu a nafty v ČR, které koncem jara vystoupaly až na hodnoty kolem 32, resp. 35 Kč za litr, v druhé polovině roku se však zase vrálily na svou původní úroveň 26, resp. 28 Kč a na konci roku dokonce klesly na 23 a 25 Kč za litr. Světová ekonomika se koncem léta dostala do velké krize, která vypukla v USA a pak se šířila do dalších zemí. Hroutily se banky a cenné papíry ztrácely svoji hodnotu. Hospodářský růst velkých západoevropských zemích se zpomalil nebo zastavil. Důsledky krize se promítly i do vývoje ekonomiky v ČR.
Sportovní událostí roku byly olympijské hry v Číně. Naši sportovci si vedli úspěšně a získali, na rozdíl od fotbalistů, kteří na mistrovství Evropy vypadli již v základní skupině, šest cenných kovů.

Události v ČR

Letošní rok začal prezident Václav Klaus prohlášením v novoročním projevu, že žijeme v nejlepším období v dějinách naší republiky a některým divákům přeběhl mráz po zádech. Prezidentská volba na počátku února měla dva kandidáty –  Václava Klause, který byl kandidátem ODS a Jana Švejnara, kterého navrhli zelení podporovaní ČSSD. První kolo volby 8. a 9.2.2008 bylo fraškou, kdy poslanci a senátoři, kteří se hádali o způsob volby (veřejnou nebo tajnou), řadou obstrukcí a nechutných projevů vlastní akt zcela degradovali. Vrcholem bylo, že po sečtení hlasů první volby bylo pro oba kandidáty celkem 202 hlasů, ač zákonodárců bylo jen 200!
Řada lidí v republice by si přála na Hradě změnu a z jejich pohledu samolibého euroskeptika zlehčujícího změny způsobené globálním oteplováním by ráda vyměnila, ale prezidenta bohužel volil parlament a tam výsledek určovaly stranické sekretariáty. První kolo výsledek nepřineslo, Václavu Klausovi chyběl jeden hlas. Týden mezi prvním a druhým kolem si nezadal s událostmi kolem nástupu komunistů ve čtyřicátých letech. Některým zákonodárcům přišly výhrůžné dopisy, kulky, jiným byly slibovány milióny. Ve druhém kole bylo rozhodující, že na stranu ODS přešel jeden z poslanců ČSSD a jedna poslankyně Zelených zůstala doma. Tím tak Václav Klaus získal potřebných 141 hlasů a byl zvolen na dalších pět let prezidentem. V průběhu roku ale několikrát překvapil, když se dostal do sporu s vládou vedenou Miroslavem Topolánkem z ODS. Nejmarkantnější to bylo v době války v Gruzii, kdy se postavil za stanovisko Ruska, že válku vyprovokovala Gruzie. V závěru roku, tak jak se blížilo předsednictví ČR v EU, byl prezident proti přijetí tzv. Lisabonské smlouvy, určující status jednotlivých zemí EU a pohrozil dokonce odchodem z vládnoucí ODS. Když nenalezl pro své názory v největší pravicové straně podporu, na prosincovém kongresu ODS skutečně ze strany vystoupil.
Od nového roku se nově začalo platit ve zdravotnictví ( 30 Kč za běžné vyšetření a za každý recept, 90 Kč za pohotovost , 60,- Kč za den pobytu v nemocnici ) a tradičně stouply i ceny energií.  Inflace se v letních měsících vyšplhala až téměř k sedmi procentům. Nahoru ji tlačily ceny potravin a energií, silný kurz koruny se naopak příznivě promítal do klesajících cen elektroniky. V závěru roku zasáhla českou ekonomiku světová krize a některé podniky orientované na export se dostaly do potíží. Automobilky omezovaly výrobu a došlo i zániku několika proslulých českých skláren.
Veřejnost pozorně sledovala vývoj kolem plánované výstavby amerického radaru na Brdech. Premiér Topolánek zaujal vůči zámořské velmoci ponižující postoj a servilita České republiky vyvolala rozčarování u ostatních zemí EU. Dokonce i náš soused Polsko, na jehož území měla vzniknout raketová základna, si zachoval daleko samostatnější postoj a tvrdě vyjednával se světovou velmocí č.1. Nakonec USA musely Polákům poskytnout nemalou dodávku vojenského materiálu, aby se k podpisu rozhoupali. U hranic vojenského prostoru na Brdech se pořádaly demonstrace, aktivisté Greenpeace dokonce na několik týdnů kótu 718 obsadili, ale poté celý prostor armáda násilně vyklidila. Vláda si bez ohledu na veřejné mínění vedla svou a referenda se bála jako čert kříže. V dubnu se na summitu NATO s USA „dohodla“ na obsahu smlouvy, v květnu ji schválila a v červenci ji v Praze slavnostně podepsali ministři zahraničí obou zemí – Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová. Mohutná demonstrace odpůrců základen se odehrála v Praze v den výročí pádu komunismu 17.11.2008. Ten den také došlo k vyostření rasových nepokojů v severních Čechách, kde v Litvínově několik stovek pravicových radikálů toužících po „čistce“ na romském sídlišti Janov vyvolalo těžký střet s policií, při němž létaly zápalné láhve a dlažební kostky.
Domácí politické strany (pravice i levice) měly ve svém vedení skutečné „perly“ a tak řada občanů byla politickým vývojem v republice tak otrávena, že  přestávala věřit, že by mohla v rejdech těch „nahoře“ cokoli změnit a od politiky se stále více odvracela. Kauza Čunek, která hýbala domácí politickou scénou v roce 2007 vyšuměla a „nevinný“ vicepremiér se vrátil do svého křesla. Na podzim se konaly krajské, a v některých obvodech i senátní, volby. Skončily naprostou katastrofou pro kandidáty vládnoucí koalice, neboť opoziční ČSSD zvítězila ve všech krajích a ze třetiny tohoto roku volených senátorů získala 23 mandátů, ODS jen tři a jeden obsadila kandidátka KSČM. Výsledky voleb znamenaly další stupeň návratu komunistů k moci, neboť ti se v některých krajích dostali do vládnoucích koalic.

Události na Jesenicku

Se změnou jízdních řádů na železnici na sklonku roku 2007 se zlepšilo dopravní spojení na Ostravsko. Přibyly nové spoje přes Krnov. Negativem však byla přeměna vlaků do Ostravy na rychlíky, takže se na nich již nedaly uplatnit některé výhodné slevy. Na počátku roku se také jednalo s polskou stranou o zřízení nových železničních zastávek Glucholazy – město a Pokrzywná, na kterých měly zastavovat vlaky jedoucí přes Glucholazy do Krnova. Zastávky měly být otevřeny v červnu 2008, ale nakonec k tomu vůbec nedošlo. Od jara do podzimu byla opět uzavřena silnice přes Červenohorské sedlo, kde probíhala komplexní rekonstrukce vozovky. Po otevření komunikace na zimní sezónu museli automobilisté uznat, že nová cesta předčila očekávání. Spojení do hlavního města Prahy bylo možné z Jeseníku přímo autobusem nebo vlakem s přestupem v Zábřehu. Jízdenka na autobus stála 220,- Kč, na vlak necelé tři stovky. 
S možností zisku finančních prostředků v rámci nově rozběhlé etapy přílivu peněz z evropských strukturálních fondů podávaly obce na Jesenicku řadu zajímavých projektů. Z peněz EU mohlo být kryto až 85% nákladů a Jeseník například chtěl postavit aquacentrum za více jak 300 milionů a za 90 milionů měla být postavena in-line stezka spojující horská střediska v Ostružné a Ramzové s polským Otmuchowem a Nysou. Zlaté Hory se naopak potýkaly s problémy kolem úvěru na postavenou dolní část lanovky od Bohémy na Příčnou horu a úředníci v Praze vymýšleli jeden důvod za druhým, aby nemuseli slíbené finanční prostředky uvolnit. O výstavbě lyžařského střediska pod Zlatým Chlumem se také bouřlivě jednalo v České Vsi, neboť část obyvatel obce s tímto záměrem vedení obce nesouhlasila. V tomto roce se také roztrhl na Jesenicku pytel s firmami nabízejícími obcím výstavbu elektráren. Jednalo se o postavení obřích větrníků ve Vidnavě a ve Velkých Kuněticích, Mikulovice dostaly nabídku na výstavbu solárních panelů. V září došlo k rozdělení milionových finančních prostředků z Regionálního operačního programu na projekty rozvoje venkova a mnoho obcí získalo prostředky na stavby sportovních areálů a rekonstrukci škol a kulturních domů. 
Řada obcí také pořádala během roku oslavy výročí svého vzniku (Žulová, Vápenná, Vidnava, Písečná) spojené s bohatým kulturním programem. Tradičně vysokou úroveň měl již dvanáctý ročník mezinárodní soutěže záchranářských týmů – Rallye Rejvíz. 
V polovině října proběhly volby do krajského zastupitelstva, do senátu se  na Jesenicku nevolilo. Celkově v Olomouckém kraji získala od voličů nejsilnější mandát ČSSD, jež měla v krajském zastupitelstvu téměř dvakrát tolik hlasů než druhá ODS. Na třetím místě se umístila KSČM před KDU-ČSL. Do 55 členného krajského zastupitelstva se z jesenických kandidátů dostali tři zástupci ČSSD a jeden ODS.

Události v Mikulovicích

Stav obyvatelstva  

Rok 2008 znamenal mírný pokles počtu obyvatel Mikulovic na 2 748 občanů, což znamená o 8 méně než v roce 2007. V tomto roce se narodilo 27 dětí – 11 dívek a 16 chlapců a zemřelo 26 občanů – 13 mužů a 13 žen. Počet narozených a zemřelých byl takřka v rovnováze, úbytek počtu obyvatel v obci byl způsoben odstěhováním.

Narození v roce 2008:

Leden: Nikola Bukovská
Únor:  Jiří Gierczák 
Březen: David Stojar, Milan Rybařík, Josef Vondrka
Duben: Sára Švarcová, Tereza Jurníková, Slavomír Tiburák, Martin Mrlina
Květen: Tereza Krčmová, Jan Doušek, Nikola Benčíková, Jaroslav Jurčák
Červen: ---
Červenec: Karolína Kolaříková, Dominik Zadák
Srpen: Petra Hinštová, Oskar Rajca, Jan Ďubek, Sofie Klohnová, Dominik Rupa, Martin Látal, Jakub Drahovský
Září: Dominik Lorenz
Říjen: Markéta Šuliková, Nikola Šuráňová
Listopad: Adam Nepožitek 
Prosinec: Sára Říhová

V roce 2008 jsme se museli rozloučit z důvodu úmrtí s těmito občany:

Leden: Vladimír Král, Ján Hutka, Miroslav Jančík 
Únor:   Věra Sýkorová, Josef Novák, Anna Vojáčková, Jindřich Furmánek  
Březen: Štěpán Gvizd, Zdenka Parogluová
Duben: Jana Maňurová
Květen: Františka Motalová, Stanislav Myrmus a Miroslava Děrďová
Červen: Zdenka Nepožitková, Nina Burinakisová, Miroslav Čermák
Červenec: František Jančík
Srpen: Milan Ondrejka, Břetislav Drábek, Ján Gašparík 
Září:   Milada Procházková 
Říjen: Božena Chytilová
Listopad: Štefanie Masaříková, Kateřina Ondrejková, Rozalie Koryťáková
Prosinec: Václav Veselka

V roce 2008 se nijak nezlepšil stav z uplynulých let – nízká nabídka pracovních míst v obci i jejím okolí a vysoká nezaměstnanost. Velké množství obyvatel obce vyjíždělo za prací mimo region a lidé hledali pracovní příležitosti v ČR i v zahraničí. To bylo důvodem tradiční vysoké fluktuace, projevující se v desítkách přihlášených a odhlášených osob.

Během roku 2008 vstoupili do svazku manželského tito snoubenci (sňatků bylo na OÚ uzavřeno mnohem více, ale uvedeny jsou jen ty, kdy alespoň jeden ze snoubenců měl trvalý pobyt v obci):

V lednu se nikdo z obce neženil ani nevdával.
V únoru uzavřeli sňatek : Petr Švarc a Markéta Ledecká, Jiří Stojar a Martina Beerová 
V dalších čtyřech měsících opět žádný z občanů obce neprožil slavnostní chvíle v oddací síni OÚ. 
Až v červenci to  začalo: sňatek uzavřeli: Jan Klotz a Pavla Juříková, Oldřich Kocián a Naděžda Krajčiová 
I srpen byl na sňatky bohatý. Do manželství vstoupili: Jaroslav Maňur a Michaela Salvová, Miroslav Dostál a Monika Raděntová  
V září a říjnu opět nikdo.
V listopadu vstoupili ve stav manželský: Miroslav Šoltys a Iva Doskočilová

Celkem bylo uzavřeno 7 sňatků, což bylo o 13 méně než v roce 2007.

Počasí

Zima byla ještě mírnější než v roce 2007 a v Mikulovicích takřka nenapadl sníh. Teploty pod bod mrazu klesaly přes den jen výjimečně a někdy nebylo výjimkou ani 10 stupňů nad nulou. Pod deset stupňů mrazu klesla teplota jen o jednom víkendu v polovině února, ale následující týden bylo opět o více jak 35 stupňů tepleji a padaly teplotní rekordy – v Praze bylo 24.2. 19,6 stupně nad nulou. První březnový den zasáhla území republiky vichřice Emma a napáchala značné škody. Padaly stromy, vichr rval střechy z domů a stožáry vysokého napětí lámal jako sirky. Bez proudu se ocitlo skoro milion lidí. Na Šumavě také vydatně pršelo a na některých řekách byla povodeň. Jesenicku se naštěstí hlavní nápor vyhnul a nedošlo zde k takovým škodám jako ve vnitrozemí. Lyžaři si opět zoufali, i když se letos lyžovalo podstatně více než loni, neboť téměř každá sjezdovka již vyráběla umělý sníh a tak často jen tyto bílé pruhy na travnatých stráních dokazovaly, o jaké jde roční období. Na běžky se totiž moc nedalo. Ostatní lidé nad nižšími náklady za otop spíše jásali. Na velikonoce ale místo jara napadlo více sněhu než za předchozí zimní měsíce. Na dálnici z Prahy do Brna došlo k největší hromadné havárii v dosavadní historii (téměř 200 aut) a teploty se v období mezi 16.- 30. březnem pohybovaly jen kolem nuly. Ani v dubnu se příliš neoteplilo a ještě v jeho druhé polovině byly hřebeny hor pokryty souvislou vrstvou sněhu. Opravdové jaro začalo až na samém konci měsíce a vyjma opožděných „zmrzlých“ mezi 20.-25.květnem bylo slunečné a teplé. Bouřky a vichřice devastující zbytek republiky se Jesenicku opět naštěstí vyhnuly. Léto bylo příjemné bez extrémních výkyvů a horkých dní. V polovině září došlo ale k prudkému zvratu, když po 14 teplých dnech se prudce ochladilo a několik dní ležel i na hřebenech Jeseníků sníh. V říjnu se ale vše vrátilo do normálu a přišlo ještě několik krásných slunných týdnů babího léta. Začátkem listopadu dokonce padaly teplotní rekordy – teploty přes den dosahovaly až ke 20 stupňům a noci byly výjimečně vlahé. Ochlazení na teploty kolem nuly přišlo až v druhé polovině měsíce a na několik dní napadl sníh. Ale prosinec byl opět velice příjemný a teploty se pohybovaly převážně nad bodem mrazu. Až na vánoce se ochladilo a bylo příjemně mrazivo se sluncem a sněhovým popraškem.

Podmínky každodenního života v obci

Příležitost k zaměstnání v obci umožňoval především provoz firmy Plastkon a několika dalších menších závodů – pobočného závodu firmy Slezský kámen, stavební firmy JPS, likérky Trul, několika dopravců, zemědělského statku pana Kasala a pískovny Psotka v Kolnovicích. Značná část obyvatel ale musela za prací dojíždět. A to nejen do Jeseníku nebo Zlatých Hor, ale i do velkých měst nebo dokonce mimo republiku. Zásobování bylo na solidní úrovni, největší přízni zákazníků se těšila prodejna potravin a drogistického zboží Hruška v budově bývalé továrny Moravských chemických závodů. Vedle dalších obchodů  s potravinami bylo v obci i železářství, květinářství, trafika a několik restaurací. Na zdravotním středisku působili každodenně obvodní lékař a zubařka, třikrát týdně měla otevřenou ordinaci dětská lékařka a jednou týdně zajížděl do Mikulovic gynekolog. Léky si nemocní mohli vyzvednout v lékárně vedle OÚ.
Rozpočet obce v roce 2008 přesáhl částku 60 milionů Kč. Obecní úřad jako zprostředkovatel nabízel formou půjčky s velmi nízkým úrokem občanům možnost čerpání finančních prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů. Velkou úsporu času a cestování do Jeseníku nabízela na OÚ nově přístupná služba Czech POINT, díky níž mohl žadatel již přímo v Mikulovicích získat výpis z Trestního, Obchodního nebo Živnostenského rejstříku a z Katastru nemovitostí. 
V obci se velmi osvědčil provoz sběrného dvora, kde možnost bezplatného vyvezení stavební sutě, pneumatik, velkoobjemového, nebezpečného a dalšího domácího odpadu napomohla k zamezení vzniku tzv. černých skládek. Představitelé obce také soustavně apelovali na veřejnost, aby co nejvíce třídila odpad a na mnoha místech v obci byly umístěny kontejnery na plasty, sklo a papír. Poplatek za odvoz směsného komunálního odpadu – popelnice – činil při čtrnáctidenním intervalu 416 Kč, při měsíčním 300 Kč. Obec v tomto roce převzala od Jesenické vodohospodářské společnosti provozování vodovodu a kanalizace do vlastní režie. Důvodem byly snaha o úsporu finančních nákladů. Vodné v tomto roce činilo 21,50 Kč, stočné 21,90 Kč za m3), cenu vodného a stočného na rok 2009 stanovilo zastupitelstvo ve výši: vodné 27,70 Kč za m3), stočné 17 Kč za m3). Platba od občanů ale nepokryla všechny náklady spojené se skutečnou cenou vodného a schodek hradila obec ze svého rozpočtu.

Doprava

Po vstupu České republiky a Polska do Schengenského prostoru a zrušení hraničního přechodu bojovali představitelé obce o otevření přechodu pro veškerou nákladní dopravu bez omezení tonáže. Ředitelství silnic a dálnic tvrdošíjně umisťovalo na obchvat za semafory dopravní značku s omezením tonáže (8 poté 12 tun) a nutilo tak kamiony točit do obce na Zlaté Hory a hraniční přechod v Bartultovicích. Zastupitelé obce si od otevření přechodu slibovali možnosti rozvoje podnikatelských aktivit v obci (např. bývalé posádky ke komerčnímu využití) a zlepšení bezpečností situace v centru obce kolem prodejny Hruška. Přes hraniční přechod dle průzkumů obce jezdilo až 200 kamionů denně. Značka, přikazující kamionům odbočit na Zlaté Hory, byla nakonec umístěna před křižovatku se semafory. V létě začala rekonstrukce silnice I/44. Nejprve na obchvatu a poté i v úseku mezi Mikulovicemi a Širokým Brodem, kde byl položen nový asfaltový koberec. 
V říjnu byly také zbourány stanoviště celníků v prostoru hraničního přechodu, kde zůstala stát pouze mimo silnici stojící patrová budova celnice, která byla bezplatně převedena do majetku obce. Zrušení hraničního přechodu tak usnadnilo přejezd do sousedních polských Glucholaz, čehož mikulovičtí obyvatelé využívali nejčastěji k návštěvě tamního tržiště a nákupu čerstvého ovoce a zeleniny. 
Ke zpevnění místních komunikací došlo k radosti místních obyvatel v průběhu roku v Širokém Brodě a v Kolnovicích.
Veřejná doprava zajišťovala dobré a poměrně časté spojení Mikulovic s Jeseníkem a Zlatými Horami. Autobusová jízdenka z Mikulovic do Jeseníku stála kolem 20 Kč podle společnosti dopravce. Protože ale zajišťování veřejné linkové dopravy na Jesenicku bylo ztrátové, musela obec ze svého rozpočtu přispívat na krytí ztrát dopravce. Šlo o relativně nevelkou částku v řádu desetin procenta obecního rozpočtu. Oproti předchozím letům se zlepšilo i vlakové spojení na Ostravu, nevýhodou vlaků však zůstávala jejich častá zpoždění.

Volby do krajského zastupitelstva

V polovině října proběhly po celé republice volby do krajských zastupitelstev a do senátu. Na Jesenicku se volilo jen krajské zastupitelstvo a v Mikulovicích byly tradičně otevřeny dvě volební místnosti – jedna v budově ZŠ, druhá v sokolovně v Širokém Brodě. K volbám přišlo necelých 40% oprávněných voličů, kteří dali 389 hlasů ČSSD, 191 hlasů KSČM, 93 Nezávislým starostům pro kraj ( na kandidátce tohoto hnutí byl starosta obce Ivan Dost ), 71 ODS a 70 KDU-ČSL. Do krajského zastupitelstva se nepodařilo postoupit žádnému z kandidátů z Mikulovic, ale popravdě řečeno na relativně volitelném (6.) místě na krajské kandidátce byl pouze Ivan Dost. Ovšem Nezávislí starostové pro kraj nezískali v krajském hodnocení žádný mandát a tak se dosavadní starosta Mikulovic do krajského zastupitelstva nedostal. Věra Kocianové za ČSSD a František Kadaňka za KSČM získali sice v obci značný počet preferenčních hlasů, ale v kraji to nehrálo žádnou roli.

Zastupitelstvo obce

Složení Zastupitelstva obce ani Rady obce se oproti roku 2007 nezměnilo.Veřejné zasedání Zastupitelstva obce se v roce 2008 konalo celkem 6 x, Rada obce se sešla 15 x. Dalšími orgány obce byl i finanční a kontrolní výbor, v nichž byli zastoupeni i nečlenové Zastupitelstva obce. O své činnosti orgány obce informovaly občany na internetových stránkách obce a v cca 6 x ročně vycházejícím obecním periodiku „Informační servis“. Obecní úřad měl celkem osm zaměstnanců, vedle starosty Ivana Dosta a místostarosty Františka Kadaňky, to byli: asistentka Drahomíra Dostová Jurníková, stavební technik Ing. Petr Dvořák, pokladní Lenka Kubyniová, rozpočtář Lenka Lukešová, matrikářka Pavlína Pastrňáková a samostatný referent na úseku stavební činnosti Jaroslav Maňur. Vedle prostor vlastního Obecního úřadu se v budově OÚ nacházela i pošta, kulturní sál

OPS Soužití 2005

Během léta došlo k výměně krytiny střechy na Domě s pečovatelskou službou OPS Soužití a to přesto, že šlo o relativně novou stavbu. Původní krytina byla položena nekvalitně a do budovy zatékalo jako do cedníku. Navíc se nepodařilo dotáhnout do konce proces reklamace celé původní nekvalitní práce a celá oprava musela být hrazena z obecního rozpočtu. Na podzim uspěla OPS Soužití se žádostí o grant z prostředků EU a získala přes 5 milionů Kč na vytvoření Komunitního centra v obci v prostorách bývalé textilní velkodílny paní Nedbálkové pod Mateřskou školou.

Kostel

V neděli 15.června zasáhl mikulovický kostel obrovský blesk. Ohlušující hromová rána byla slyšet až v 15 km vzdálené Vidnavě. Elektrický výboj prošel střechou věže a od poškozených elektrických rozvodů začala hořet střešní konstrukce věže. V kostele se naštěstí v okamžiku zásahu konala mše, takže věřící duchapřítomně zareagovali a Jan Gubani s Jiřím Šimíkem včasným zásahem uhasili počínající požár. Pokud by se událost odehrála v okamžiku, kdy by byl kostel liduprázdný, asi by si červený kohout na dominantě obce vybral svou daň a vyhořela by minimálně zvonice. V okolí kostela elektrický výboj zničil občanům řadu elektrických spotřebičů.

Posádka

Na podzim nabyla konečně zřetelnější podobu jednání mezi Ministerstvem obrany a obcí o převodu bývalého vojenského areálu. Obec od uzavření posádky na konci roku 2004 usilovala o bezúplatný převod celého prostoru do svého vlastnictví, což se jí ale nedařilo, neboť Ministerstvo obrany, respektive společnost Vojenské lesy, odmítaly převést hlavní pozemkový fond areálu a nabízely obci pouze stojící objekty a komunikace včetně vlečky. To značně komplikovalo snahu obce o nalezení investora, který by byl ochoten využít objekty bývalých kasáren a skladů pro průmyslovou nebo rekreační činnost. Obec nakonec pod tlakem Ministerstva obrany ze svých plánů musela ustoupit a zářijové zastupitelstvo obce zplnomocnilo starostu Ivana Dosta podpisem smlouvy o převzetí posádky. Na jednání zastupitelstva tak zvítězil návrh převzít raději něco než nic a v krajním případě nevyužité objekty nevytápěných skladů, kterých bylo v areálu několik desítek zpeněžit alespoň jako šrot. Celková hodnota předávaného majetku byla odhadnuta na částku čtvrt miliardy korun. Šlo ovšem většinou o nevytápěné plechové sklady. Do budov bývalých kasáren navíc pronikali během roku zloději kovů a vykrádali radiátory a další zpeněžitelný majetek. Jejich činnost naštěstí ustala na konci roku, kdy výkupní ceny železa v souvislosti s nástupem celosvětové krize spadly na mizivou hodnotu.

Technopárty

V únoru tohoto roku se obrátilo na vedení obce Mikulovice občanské sdružení Rozumná alternativa se žádostí o povolení uspořádat na území bývalé vojenské posádky v Mikulovicích festival elektronické hudby. Po dlouhých a vzrušených diskuzích v radě obce bylo nakonec akce povolena. Festival technohudby proběhl 17.-22.července 2008 a přinesl do obce sice trochu vzruchu, ale k žádným obávaným konfliktům mezi nekonformními návštěvníky festivalu a místními obyvateli nakonec vůbec nedošlo. Posílené hlídky pěších i motorizovaných policistů patrolovaly v ulicích a dodávaly místním občanům pocit bezpečí. Příznivci elektronické hudby se do Mikulovic sjeli z celé Evropy a ve vyhrazeném prostoru u kasáren brzy vyrostlo městečko obytných vozů a stanů, ve kterém se hovořilo snad všemi evropskými jazyky. Většinou nestandardně oblečení lidé s dlouhými dredy vyvolávali zejména u starších obyvatel obce údiv a někdy i odpor, ale jak se nakonec ukázalo, k žádným nájezdům na zahrádky, ničení polních kultur nebo opileckým excesům nedošlo. Festivalu se zúčastnili necelé dvě tisícovky návštěvníků a přes relativně klidný průběh zůstala část občanů  přesvědčena, že podobná akce by se již neměla v budoucnu na území obce opakovat.

Školství

Základní škola

Ve školním roce 2007/2008 navštěvovalo školu celkem 278 žáků rozdělených do 13 tříd. Každoroční úbytek žáků tak stále pokračoval. O zajištění jejich výuky se staralo 36 pracovníků, z toho bylo 23 pedagogů. Ředitelem školy byl Mgr. Roman Šťastný a pedagogický sbor vedle ředitele tvořili: Mgr. Helena Měkynová, Mgr. Eva Kvapilová, Mgr. Ivana Látalová, Mgr. Pavla Dostálová, Hana Brejzová, Marie Nezvalová, Mgr. Lenka Šťastná, Mgr. Vanda Goralová, Mgr. Veleslava Guziurová, Ing. Hana Rácová, Mgr. Marta Ostrá, Mgr. Anna Hradecká, Mgr. Zuzana Janíčková, Mgr. Zuzana Jankesová, Mgr. Ivan Goral, Mgr. Milan Ostrý, Mgr. Rostislav Guziur, Pavel Macháček, Iva Krajčíková, Gabriela Janáčiková, Anna Šarmanová a Miroslava Modlaková. Na konci školního roku opustili školu 3 učitelé a jedna vychovatelka (Pavel Macháček, Hana Brejzová, Hana Rácová a Anna Šarmanová), po mateřské dovolené se naopak vrátila učitelka Pavlína Kapustová. Materiální vybavení školy bylo průběžně doplňováno novým zařízením a pomůckami. Velká pozornost byla zaměřena i na integraci žáků zdravotně postižených, kterým se věnovali osobní asistenti. Třídní kolektivy vyjížděly na cílené exkurze, zúčastňovaly se projektových dnů a řady dalších akcí. Od letošního roku žáci všech ročníků začali absolvovat školní kurz, který byl v každém ročníku zaměřen na jinou oblast vzdělávání. Délka jednotlivých kurzů se pohybovala od 2 do 5 dnů. Každému žákovi, který se kurzu zúčastnil,  přispěl zřizovatel školy - Obec Mikulovice - částkou 300,- Kč. Pokračovala spolupráce školy s partnerskými školami v polských Glucholazech a Niemodlině. Při škole pracovalo Sdružení rodičů, jež nejen finančně podporovalo veškeré aktivity školy, ale samo se nemalou měrou podílelo na jejich organizaci (školní reprezentační ples, Den dětí, Mikulášská aj.). Nabídku volnočasových aktivit žáků umožňovala celá řada zájmových kroužků, které byly většinou vedeny členy pedagogického sboru. Vedle výuky se žáci školy aktivně zapojovali do nesčetného množství sportovních, vědomostních a kulturních soutěží, často i mezinárodních a měli tak možnost všestranného formování své osobnosti. 
V dubnu se uskutečnila návštěva žáků z partnerské školy v bavorském Burgau. Osmnáct dětí spolu s ředitelem školy panem Güntherem Ruckerem a zástupkyní paní Elisabeth Schlachterovou strávilo v naší obci pět dnů. Spolu s dětmi přijelo i několik rodáků na čele s paní Scheuerovou, jež se nemalou měrou zasloužila o zajištění finančních prostředků na dopravu dětí z Německa. Žáci byli ubytováni v nově otevřeném penzionu u Psotků a stravovali se převážně ve školní jídelně. Náklady na zajištění jejich pobytu byly kryty z grantů poskytnutých Obecním úřadem. V rámci bohatého programu navštívili žáci výuku na naší škole, prohlédli si společně s mikulovickými dětmi z 2.stupně řadu zajímavých míst v okolí (Mechové jezírko na Rejvízu, zlatorudné mlýny, poutní kostel Maria Hilf, muzeum ve Zlatých Horách) a neformální přátelství navazovali i na společných sportovních akcích. Součástí jejich pobytu byl i celodenní výlet na přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně a do muzea papíru ve Velkých Losinách. Při slavnostním přijetí u starosty předala paní Vera Scheuerová u příležitosti svého významného životního jubilea panu faráři Urbánkovi finanční dar na opravu kostela. Na závěr návštěvy se konala společná mše v kostele svatého Mikuláše.
V den odjezdu žáků z německé školy z Burgau, odjela ve večerních hodinách  skupina našich žáků z druhého stupně ZŠ na čele s ředitelem školy Mgr.Romanem Šťastným a zástupkyní Mgr. Helenou Měkynovou na týdenní pobyt do Dánska. Zde byli naši žáci ubytováni v rodinách a mohli si tak rozšířit své znalosti angličtiny. Čekal je i bohatý program, v němž navštívili školu stejného typu, prohlédli si maják na pobřeží Severního moře, sen většiny dětí Legoland a třeba i muzikál Chicago. Na podzim přijeli děti a pedagogové z Dánska na Jesenicko, byli ubytováni v rodinách a byl pro ně připraven taktéž velice zajímavý program. 
Tradičně na vysoké úrovni probíhala i činnost školní družiny, která vedle své pravidelné činnosti rozvíjela nadání žáků v několika zájmových útvarech, které vedly vychovatelky ŠD. Zároveň ŠD pořádala celou řadu příležitostných akcí pro děti, rodiče a ostatní zájemce v obci. Namátkou lze jmenovat Dýňové slavnosti, Maškarní bál, zájezdy na Floru Olomouc a do ZOO, či slet čarodějnic. 
Poradním orgánem vedení školy byla i letos Žákovská samospráva, kde zástupci jednotlivých tříd mohli tlumočit své návrhy a požadavky. Největším úspěchem žákovské samosprávy bylo, že dokázala zařídit adopci indického chlapce. Aby bylo dostatek peněz na dálkovou adopci čtyřletého Kevina, uspořádala se diskotéka s dobročinným příspěvkem. Další finanční pomoc přišla od ochotných dětí, které si za sběr papíru nepřály odměnu, ale darovaly všechny peníze Kevinovi.
V rámci přeshraniční spolupráce s partnerskou školou v Glucholazech se podařilo ve dvou projektech v programu Interreg III.A získat finanční dotaci na zajištění kulturních a sportovních akcí pořádaných základní školou ve školním roce 2008/2009 ve výši 43.000,-€. Dále byly podány projekty v Operačním programu – Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 10.000.000,- Kč a v programu ROP ve výši 1.300.000,- Kč na rekonstrukci učeben anglického jazyka a informatiky. Na podzim obec uspěla s žádostmi o granty při rozdělování peněz z EU v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Střední Morava a získala 38 milionů korun na výstavbu nové tělocvičny a další prostředky na rekonstrukci prostorů v budově mateřské školy Mikulovice pro poskytování sociálních a poradenských služeb především starším a sociálně potřebným občanům obce a případně i okolních obcí. Také projekt na rekonstrukci učeben s názvem „Škola 21. století“  podávaný školou byl úspěšně schválen. 
Ve škole působila školní jídelna s denní kapacitou 600 jídel, která zajišťovala stravování i pro MŠ v Mikulovicích a Širokém Brodě, pro Dům s pečovatelskou službou „Soužití 2005“ a pro některé občany obce.

Mateřské školy

Mateřská škola v Mikulovicích pracovala podle Školního vzdělávacího programu vypracovaného na tříleté období, jehož motto bylo: „V zdravém těle zdravý duch". Téma třídních vzdělávacích programů na rok 2007/2008 neslo název: "Všude dobře, doma nejlépe" a seznamovalo děti s lidovými tradicemi a zvyky prostřednictvím lidových pohádek, písní a her. MŠ navštěvovalo 73 dětí ve věku od 2,5 do 7 let, které byly rozděleny do 3 tříd. Provoz MŠ zajišťovalo 6 učitelek a 3 provozní zaměstnanci. Ředitelkou byla Marie Macková. O prázdninách proběhla rekonstrukce vodovodního potrubí ve staré části MŠ, což bylo velice potřeba, neboť zde na konci roku 2007 došlo k havárii. V říjnu 2008 navštívila MŠ Česká školní inspekce, jež hodnotila podmínky, průběh a výsledky předškolního vzdělávání a shledala, že dosahují žádoucí až nadprůměrnou úroveň.
O 30 dětí, z toho 7 těžce postižených, se v MŠ Široký Brod staral kolektiv tří plně kvalifikovaných učitelek na čele s ředitelkou Alenou Al-Wahaishiovou. Škola je velmi dobře hodnocena z hlediska prostorových možností, každá třída má dostatek místa pro různorodé činnosti, jídlo, spánek i hru. Děti mají samostatnou jídelnu a prostornou šatnu pro obě třídy. Školní zahrada u MŠ je celá oplocená, z jedné strany protéká kolem řeka Bělá, z druhé strany vede hlavní silnice. Školní budova je ve velmi dobrém stavu, s novými okny, vchodovými dveřmi a novou fasádou. Předškolní vzdělávání i zde probíhá na základě ŠVP, který je dále rozpracován na třídní úrovni. Témata jsou zpracovány převážně měsíčně a vycházejí z programu „Škola, která mě baví“. V MŠ se pořádala celá řada společných akcí, které si získaly oblibu i mezi rodiči. Jsou jimi například společné ochutnávky ovoce a zeleniny v září, výroba a pouštění draků, vánoční besídky, zimní a letní olympijské hry, keramika, letní slavnosti, taneční vystoupení romské skupiny, opékání apod.

Sport

Od nového roku došlo k přejmenování fotbalového klubu FC Trul na FK Mikulovice. Díky spolupráci s polským rekreačně relaxačním komplexem Banderoza v Glucholazech bylo přes zimní období takřka nepřetržitě využíváno fotbalové hřiště s umělým povrchem, kde vedle mikulovických fotbalistů trénovali i jejich  polští kolegové trávící soustředění v nedalekých Glucholazech. Naši fotbalisté vyhráli tradiční Zimní turnaj a zdálo se, že jsou dobře připraveni na jarní část sezóny. V té ale nesplnili vyhlášený cíl – pokus o návrat do divize a po řadě zakolísání skončili na čtvrtém místě krajského přeboru, těsně před okresními rivaly z Jeseníku. Vedle A týmu působila ve fotbalovém klubu FK ještě tři mládežnická mužstva (benjamínci, žáci a dorost) a rezerva mužů. Všechna skončila ve svých soutěžích okresního přeboru nejhůře do pátého místa. V druhé polovině června po ukončení sezóny proběhl na hřišti FK šestý ročník mezinárodního turnaje žáků, kterého se vedle Sparty Praha, zúčastnilo 5 mužstev ze Slovenska, polská Sparta Prudnik a žáci z maďarského Künhegyes. Překvapivým vítězem se stali žáci Žiaru nad Hronom, kteří na penalty vyřadili Spartu Praha i Bratislavu. 
Podzimní vstup do soutěže se A mužstvu mužů příliš nepovedl a místo avizovaného boje o čelo se zpočátku klub pohyboval ve středu tabulky. Postupně se ale hráči sehráli a tým postupoval vzhůru a nakonec přezimoval na 1.místě s náskokem dvou bodů na druhou Litovel.
V obci nabízela široké veřejnosti možnosti sportovního vyžití i TJ Spartak, kde sportu chtiví zájemci nalezli uplatnění v několika soutěžních (stolní tenis a volejbal) a rekreačních (aerobik, florbal, hokejbal, nohejbal) mužstvech. V areálu za sokolovnou se v průběhu roku pořádaly tradiční běžecké závody. Hokejisté v zimních měsících na umělé ledové ploše v Jeseníku hráli jesenickou ligu ledního hokeje a v létě se konal na školním hřišti s umělým povrchem tenisový turnaj, jehož se zúčastnilo 38 hráčů z Mikulovic a okolí. 
V průběhu roku také uspořádala TJ Spartak v sokolovně již tradiční turnaje ve stolním tenise, odbíjené, hokejbale a softtenise.

Zájmové organizace působící v obci

V Mikulovicích i v Širokém Brodě tradičně působí Sdružení dobrovolných hasičů. Mikulovická jednotka je zařazena do kategorie jednotek JPO II Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje a aktivně se podílí na mnoha záchranných akcích. V tomto roce měli hasiči z Mikulovic, vedle drobných výjezdů, celkem 14 významnějších zásahů v rámci okresu – čtyřikrát se jednalo o požár rodinného domu, třikrát o požár pole, třikrát zasahovali při dopravních nehodách, dále při požáru kostela v Mikulovicích a požáru bagru v pískovně. Podíleli se i na odstraňování následků větrné smršti a pomáhali při pátrání po ztraceném občanu Polské republiky.
Obě sdružení se aktivně zapojují do hasičských soutěží a pořádají každoročně i závody na “domácí” půdě – O pohár SDH Široký Brod a O pohár starosty Mikulovic. Také tradiční „kácení máje“ v Mikulovicích a v Širokém Brodě je vždy velmi početně navštěvovanou akcí. 
Přestože jsou Mikulovice i přes panelákovou zástavbu v centru obce vesnicí, ubývá chovatelů drobného domácího zvířectva. Důvodem je široká a dostatečná nabídka potravin v obchodech, finanční nerentabilnost chovu a riziko dříve neznámých nemocí. Počet členů mikulovické organizace chovatelů drobného zvířectva tak sice není vysoký, ale přesto dosahují výborných výsledků, což dokázali i v letošním roce, kdy uspořádali okresní výstavu drobného zvířectva, na níž bylo k vidění téměř čtyři sta králíků, holubů, hus, kačen a další drůbeže. 
Aktivní jsou členové mysliveckých sdružení a to nejen ve vlastním lovu, ale především v péči o zvěř v honitbách. 
Něžnější část mikulovické populace aktivně působila vedle několika sportovních oddílů v TJ Spartak i na kulturním poli a Svaz žen s Klubem maminek spolupořádal v průběhu roku řadu zajímavých akcí. Na kulturním poli se občané mohli realizovat v divadelním spolku „Kantoři“ nebo navštívit některý z koncertů, které v průběhu roku v kostele nebo v sále OÚ proběhly. Již popáté se konala přehlídka dětských divadelních souborů pod názvem „Mikulovický škrpál“. Poměrně širokou nabídkou titulů se může pyšnit i místní knihovna, jež je otevřena třikrát týdně a funguje zároveň jako informační centrum.
Mládeži se nabízela, vedle sportovních oddílů a zájmových kroužků při ZŠ, možnost navštěvovat místní pobočku LUŠ a nebo velice agilní skautský oddíl, jež pořádal v průběhu roku pro své členy bezpočet výletů a pravidelný letní tábor. V restauraci u Jelena se v průběhu roku konaly diskotéky pro mladší ročníky a taneční zábavy pro dospělé. Během zimních měsíců nezahálel ani parket v sokolovně, kde se tradičně konalo několik plesů.
U bývalého hraničního přechodu do Polska vyrostl rekreační areál rodiny Psotkových, který vedle ubytování pro cca čtyřicítku návštěvníků nabízel i víceúčelové hřiště s umělým povrchem, hřiště na beach volejbal a rybník ke sportovnímu rybaření. Na něm se v průběhu roku uskutečnilo několik rybářských závodů pro dospělé i mládež.

Kolnovice, Terezín a Široký Brod

Nebývalou událostí ve dvou řídce osídlených osadách u hranic s Polskem byla tradiční pouť u příležitosti svátku patrona kolnovického kostela sv. Rocha. Akce jíž se obvykle každoročně zúčastňovala hrstka místních věřících spolu s autobusem německých rodáků, byla tentokrát silně navštívena i věřícími z nedalekých polských Gieraltic a kostelík praskal ve švech. Procesí z Polska vedl až na hranice farář z kostela z Gieraltic a polští sousedé využili možnost překročit od konce roku 2007 volně otevřené hranice ( po vstupu zemí do Schengenského prostoru ). Mikulovický farář Mgr. Jiří Urbánek sloužil česko-německo-polskou mši na paměť patrona kostela. 
V obou osadách žilo jen několik desítek stálých obyvatel a dopravní obslužnost obou osad veřejnou dopravou byla jen od pondělí do pátku, přičemž poslední autobus přijížděl těsně po 15.00! Neexistoval zde žádný obchod ani hospoda. Budovy kdysi úspěšného JZD chátraly a celý areál družstva začal nabývat podoby zříceniny.
Vedle těchto dvou chřadnoucích osad patřil k Mikulovicím i Široký Brod. Jeho poloha na cestě do Jeseníku a kvalitnější spojení za prací způsobily, že tato dříve samostatná obec si udržovala poměrně stálý počet přibližně 350 obyvatel. Dokonce zde působila i pošta, několik obchodů (Smíšené zboží, řeznictví, obuv), Mateřská škola, aktivní TJ Sokol na čele s předsedou Vladimírem Šlikem (mající pro 82 členů jednoty k dispozici víceúčelové hřiště s umělým povrchem a sokolovnu), Sbor dobrovolných hasičů a knihovna. Sbor dobrovolných hasičů byl pravidelným účastníkem okresních i krajských soutěží, v nichž nastupovala dvě mužstva mužů a jedno mužstvo seniorů. Starostou sboru byl v roce 2008 Pavel Závada a velitelem Václav Muzikant.
V roce 2008 zde bylo z USA pocházející církví Nová naděje otevřeno tzv. Centrum setkávání. Objekt zakoupil americký podnikatel Vincent Anderson, aby, jak uváděla na svých internetových stránkách pobočka Nové naděje ze Zlatých Hor, sloužil jako „centrum pro společenství, dům motlitby, centrum vzdělávání, centrum uzdravení, centrum sportu a místo uctívání Boha“. Tato církev, která se na Jesenicku objevila po roce 1989, získala příznivce v řadě obcí a orientovala se především na sociálně slabé nebo jinak ze společnosti vyloučené občany (například na Romy) a nabízela jim pocit sounáležitosti a naděje. Vedle této církve působila v obci samozřejmě i tradiční církev římsko katolická, jejíž věřící se scházeli ve farním kostele Povýšení sv. Kříže a farnost spravoval páter Mgr. Ing. Jiří Urbánek, který působil i v Mikulovicích.

kronikář Pavel Macháček