Kronika obce 2022

KRONIKA

OBCE

MIKULOVICE

ROK 2022

Covid–19

          V polovině ledna v západní Evropě prudce stouply počty nakažených novou variantou omikron, a přestože její smrtnost byla podstatně nižší než u předchozích variant, vzhledem k počtu nakažených počet mrtvých začal dočasně opět mírně stoupat. Ukázalo se však, že žádné restrikce na omikron nezabírají a vlády jednotlivých zemí rozvolňovaly opatření přijatá proti covidu–19. ČR k prvnímu rozvolnění přistoupila 9. února, kdy byla zrušena nutnost prokazovat se covidovým certifikátem při využívání služeb (pohostinství, ubytování apod.) a ke vstupu na sportovní a kulturní akce.

          ČR v souvislosti s covidem–19 vlastně kopírovala vývoj v západní Evropě s určitým zpožděním a do 19. ledna počet hospitalizovaných klesal. Pak ale naplno propukla epidemie infekčnější varianty a počty nakažených (očkovaných i neočkovaných) prudce stouply (1. 2. na rekordních 66 970, z toho cca 10 000 reinfekcí). U většiny nakažených však mělo onemocnění lehký průběh v podobě rýmy, kašle a teplot bez nutnosti pobytu v nemocnicích nebo na JIP, kde počty hospitalizovaných postupně klesaly. Je otázkou nakolik byla zveřejňovaná čísla věrohodná, neboť v parlamentu byl tehdy projednáván nový pandemický zákon, jehož schválení mělo vládě v budoucnu umožnit výrazné omezení základních občanských svobod na základě pouhého nebezpečí hromadného onemocnění. Přes odpor nemalé části veřejnosti, senátu a opozičních poslanců byl zákon nakonec 16. února přijat.

Do konce února covid–19 z hlavních stránek médií vyšuměl a nahradila ho válka na Ukrajině. Většina protiepidemických omezení byla zrušena a zůstala pouze povinnost nosit roušky ve veřejných prostorech, kterou však značná část obyvatel nedodržovala. V polovině března přišlo další rozvolnění a povinnost roušek pouze v hromadné dopravě a u lékaře. ČR byla v té době už zaplavena více jak statisícem ukrajinských uprchlíků, u nichž vláda očkování, příznaky onemocnění nebo roušky nijak neřešila. Na konci dubna už zůstaly v platnosti jen roušky ve zdravotnických zařízeních, a i ty byly v průběhu května zrušeny.

Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek pod tlakem veřejnosti (pravidelné demonstrace) 19. ledna zrušil povinné očkování pro vybrané profese a seniory nad 60 let. Podle nově přijatého pandemického zákona, který vstoupil v platnost poté, co koalice v únoru ve sněmovně odmítnutí senátu přehlasovala, však mohlo být povinné očkování v případě „ohrožení“ opět vyhlášeno, navíc pod hrozbou daleko přísnějších sankcí.

Začátkem roku byla také zveřejněna statistická zpráva o počtu úmrtí v ČR v roce 2021. V loňském roce zemřelo v ČR 139 600 obyvatel, čímž byl o 10 000 překonán první covidový rok 2020, přičemž největší nárůst úmrtnosti nastal u věkové kategorie 55–74 let, což vedlo to k dalšímu propadu věku dožití. Na druhé straně ze statistik téměř vymizela chřipka, zápaly plic a další respirační onemocnění podílející se v minulosti na četných úmrtích lidí, jejichž organismus byl již jinou nemocí oslaben a vše „převzal“ covid…

Počet úmrtí zahrnovaných pod covid–19 od počátku epidemie v roce 2020 překročil v ČR na jaře 2022 40.000 a přes léto jen zvolna stoupal, přičemž počty pozitivně testovaných se pohybovaly ve stovkách denně a v nemocnicích končili jak očkovaní, tak i neočkování. Ochota obyvatelstva podstoupit čtvrtou dávku, k níž před podzimem vyzývalo ministerstvo zdravotnictví slábla, neboť k cestování do většiny destinací již nebyla potřeba a lidé s nárůstem cen energií museli řešit jiné starosti.

V posledních měsících roku 2022 zaplavila Česko epidemie viróz, chřipky a covidu–19. Mix respiračních onemocnění si nevybíral a prodělávali ho očkovaní i neočkovaní. Při covidu–19, jenž měl většinou již lehký průběh, žádná karanténní opatření neplatila a trasování (kontakty nemocného) nezajímalo ani lékaře. Chřipky provázely vysoké horečky a na konci roku se v lékárnách projevil nedostatek léku Nurofen (proti zánětu, bolesti a horečce) pro děti.

Události ve světě

          Začátkem roku proběhl pokus o barevnou revoluci v Kazachstánu, kterou vyprovokovalo zdražení plynu v této zemi. Záhy se však do nenásilných lidových demonstrací zapojily síly, které vypalovaly vládní budovy, rabovaly obchody a obsazovaly policejní stanice. Přitom docházelo k násilnostem (uřezávání hlav policistů apod.), takže se prezident země Kasim Tokajev rozhodl pozvat do země jednotky Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) složené z některých postsovětských republik včetně Ruska. Ty pak obsazením strategických pozic umožnily bezpečnostním složkám státu vypořádat se s pokusem o převrat, provedeným islamistickými bojovníky. Násilí na obou stranách si vyžádalo asi 300 obětí.

          Od počátku roku se také schylovalo ke konfliktu na Ukrajině, kde se obě strany konfliktu – Ukrajina a Rusko, které podporovalo ruskojazyčné separatistické republiky na východě Ukrajiny, obviňovaly z pohraničních provokací. Rusko při jednání s NATO a USA požadovalo od západních států závazek, že se Ukrajina nestane součástí NATO a americké základny se tak nedostanou do těsné blízkosti Ruska. Rusko na svém území přesunulo jednotky do blízkosti ukrajinských separatistických republik a zahájilo společné vojenské cvičení s Běloruskem. NATO hrozilo Rusku zničujícími ekonomickými sankcemi, začalo posilovat své vojenské jednotky v Pobaltí, převelelo válečné lodě do Černého moře a poslalo na Ukrajinu velké dodávky zbraní a kontingenty „poradců“. Přes ČR projížděly dlouhé kolony americké armády na východ.

Čekalo se, že nějaká pohraniční provokace proběhne během olympiády v Číně (kdy pozornost veřejnosti bude upřena jinam) a odstartuje válku. Vše však začalo těsně po jejím ukončení. Nejdříve (18. února) nastala evakuace civilního obyvatelstva (ženy s dětmi a staří lidé) z území separatistických republik do Ruska v obavě z připravovaného vpádu ukrajinské armády. Poté 21. února oficiálně uznal ruský prezident separatistické republiky na východě Ukrajiny a na pozvání jejich představitelů poslal následujícího dne vojenské jednotky k jejich obraně.

O dva dny později vypukla válka, když Rusko z několika směrů zaútočilo na Ukrajinu. Rusko se přepočítalo v předpokladu, že Ukrajinu snadno obsadí a provede pouze výměnu prozápadní vlády. Rozhořely se prudké boje o velká města, které byly spojeny nejen s mnoha ztrátami na životech, ale i s obrovským exodem civilního obyvatelstva, mířícím tentokrát z Ukrajiny hlavně do Polska a na Slovensko, který byl o to složitější, že i v oblastech neobsazených Rusy kolabovalo zásobování a doprava. Západ uvalil na Rusko sankce a posílal na Ukrajinu zbraně, ale vojenským zásahem jí nijak nepomohl.

Rusům se sice podařilo zmocnit pobřeží Černého moře a vytvořit si tak pozemní přístup na Krym, ale jinak se dubnu se ukázalo, že snaha Ruska o nový „Majdan“, tentokrát ve prospěch proruských sil na Ukrajině nebude úspěšná a ruské jednotky se stáhly od Kyjeva, což bylo na územích opět získaných Ukrajinou spojeno s četnými obviněními z válečných zločinů. Z nich se obviňovaly obě strany a míru pravdivosti určovala propaganda, která v ČR stála výhradně na straně Ukrajiny. Za jakoukoli podporu Ruska (např. namalováním invazního písmene Z nebo za komentáře zpochybňující oficiální zpravodajství) hrozily v ČR těžké postihy.

Ruská armáda do poloviny roku těžila z materiální a kvalitativní převahy a postupně obsazovala ukrajinské území a získávala další zajatce. Na podzim se situace změnila a Rusko muselo potupně vyklidit část obsazených území v oblasti Charkova a Chersonu. Mezitím koncem září proběhla referenda o připojení k Rusku nejen v separatistické Doněcké a Luhanské republice, ale i v obsazené části Chersonské a Záporožské oblasti. Jak se stupňovalo zapojení USA a NATO na straně Ukrajiny (dodávky zbraní, působení vojenských specialistů a instruktorů, předávání potřebných informací o pohybu a postavení ruské armády, stupňující se protiruské sankce), přešlo Rusko koncem roku (podobně jako NATO v roce 1999 ve válce proti Srbsku) k ničení ukrajinské infrastruktury (elektráren, tepláren, plynáren apod.).

Čím déle válka pokračovala, tím více se prohlubovalo utrpení obyčejných obyvatel na obou stranách fronty i daleko v zázemí. Ekonomické důsledky v podobě zdražování, nedostatku a bídy pak dopadaly i na obyvatele ostatních zemí Evropy a prohlubovaly se s každým měsícem pokračování války, jež koncem roku v podstatě zamrzla a situace na frontě se příliš neměnila, přestože i Ukrajina podnikala omezené útoky na ruské území.

Na konci března počet uprchlíků z Ukrajiny do Evropy překročil čtyři milióny osob. O dva měsíce později to bylo o dva milióny více a jejich počet v následujících měsících stále stoupal. Z východní (rusky hovořící části Ukrajiny) utíkaly milióny uprchlíků naopak do Ruska.

          Otevřená „válka“ mezi NATO a Ruskem probíhala v ekonomické sféře, kde Západ uvaloval na Rusko další a další omezující sankce a Rusko omezovalo dodávky plynu. Koncem září byly „neznámými silami“ zničeny plynovody Nordstream I a II, kterými mohl být dodáván plyn po dně Baltu z Ruska do Německa. Západní země stanovily rovněž cenový strop na ruskou ropu a omezily její dodávky. To vše samozřejmě mělo zároveň i nemalé dopady na ekonomiku zemí západní a střední Evropy – ceny plynu a elektřiny raketově stouply a z dodávek nezbytných surovin (hlavně ve formě zkapalněného LNG) profitovaly hlavně USA.

Přestože se válka Západu s Ruskem prostřednictvím Ukrajiny negativně promítala do životní úrovně obyvatel, Evropská unie dál tvrdohlavě pokračovala v prosazování Green Dealu a alternativních zdrojů energií, čímž však ekonomickou a energetickou krizi spíše jen prohlubovala.

Ve stínu tohoto hlavního konfliktu mezi velmocemi, který hrozil přerůst v třetí světovou válku, když se Ukrajina v listopadu pokusila zinscenovat ruský raketový útok na Polsko (nakonec se ukázalo, že do Polska dopadly ukrajinské rakety), zůstávaly ostatní vojenské střety ve světě (občanská válka v Jemenu, boje v Sýrii, konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií nebo občanská válka ve Středoafrické republice), které však nebyly o nic méně krvavé než boje na Ukrajině.

Události ve ČR

          Čtvrt roku po volbách, dne 13. ledna, získala vláda Petra Fialy důvěru poslanecké sněmovny. Přestože se ve volbách Pětikoalice zaklínala šetřením, nová vláda měla o tři ministry více než předchozí Babišova.

          S počátkem roku výrazně stouply ceny potravin a většiny dalšího zboží, které kopírovaly předchozí zdražení energií. Inflace podle vládou uveřejňovaných zpráv atakovala hranici 10 %, z pohledu obyčejných obyvatel však byla mnohem vyšší, neboť dramaticky stoupaly především ceny věcí každodenní potřeby. Vklady devalvovaly a lidé museli odstupovat od připravovaných staveb rodinných domů nebo nákupů bytů, protože jim jejich úvěry přestávaly stačit. Vláda přiznávala, že inflace v ČR je třetí nejhorší v Evropě. V květnu dosáhla 15 %, v červnu dokonce 17,2 %. Nejvíce zdražovaly ceny bydlení a potravin. Ty sice v průměru zdražily o 18 %, ovšem cena mouky stoupla o 69,6 %, chleba o 28,6 %, drůbežího masa o 32,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 42,3 %, másla o 55,8 %, ostatních jedlých olejů o 58,7 % a cukru o 41,3 %. Prudce rostly také ceny stavebnin, elektřina stoupla o 31,6 %, pohonné hmoty o 47,5 % (podle oficiálního zdroje ČSÚ).

V dalších měsících inflace neklesala a pod 20 % procenty ji na konci roku udržel pouze jednorázový příspěvek státu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie ve výši 3 500 Kč na jedno odběrné místo. V reálu se ale koncem roku u chudších domácností, které utrácely jen za zboží každodenní potřeby (tzv. omezený spotřební koš) pohybovala inflace nad 30 procenty. Na druhé straně většina lidí, která ještě měla nějaké finanční prostředky, utrácela za letní dovolenou, jako by měla být jejich poslední v životě. Podobné to bylo i s nákupy na svátky koncem roku.

          Válka na Ukrajině a následné ekonomické sankce uplatňované navzájem oběma znepřátelenými bloky hnaly ceny vzhůru – nejrychleji stoupaly ceny pohonných hmot a potravin, např. nafta během prvního březnového týdne stoupla o 10 Kč z 37 na 47 Kč. V polovině března stála nafta v České Vsi už 52 Kč (poté na konci měsíce klesla na 47,90 Kč), na konci roku v souvislosti s omezováním výroby už jen 37,90 Kč. Naplno se obnovilo cestování za nákupy do Polska, kde na počátku roku došlo k dočasnému snížení DPH a benzín i potraviny byly u sousedů o čtvrtinu levnější.

          Po napadení Ukrajiny se v ČR rozběhla velká vlna solidarity s uprchlíky z této země. Lidé jim v první vlně poskytovali přístřeší a organizovali jejich odvoz z polské nebo slovenské hranice. K pomoci se připojovaly také obce a spousta organizací. Ubytovací kapacity se však brzy vyčerpaly, navíc se ukazovalo, že nemalá část uprchlíků prostě jen využila otevřenosti Evropy a směřovala ze zkorumpované a rozvrácené Ukrajiny na Západ. Zřetelně to dokresloval stav, kdy se na konci dubna dvě třetiny uprchlíků „tísnily“ na západě Čech a v Praze, zatímco o Moravu mezi nimi téměř nebyl zájem.

V řadě obyvatel ČR se navíc se vzrůstající drahotou postupně probouzela kocovina ze solidarity s uprchlíky, kteří dostávali finanční podporu, bezplatné ubytování a měli řadu služeb zdarma. Opozice poukazovala na to, že o zchudlé české seniory a samoživitelky, kteří se dostali do existenčních potíží, se vláda nestará. Najednou se totiž objevily stovky volných bytů a zdravotní systém se otevřel pro statisíce nových klientů, přestože předtím lidé v nouzi slyšeli, že byty nejsou a na náhrady např. kyčelních kloubů se čekalo měsíce i roky.

          V pátek 4. března byl v ČR vyhlášen nouzový stav, údajně z důvodu efektivnější péče o uprchlíky. Na začátku dubna byl prodloužen o další dva měsíce a v květnu do konce června. Teprve poté skončil. Zároveň byly na počátku března na cca 2 měsíce zablokovány všechny „dezinformační“ weby přinášející nejen odlišné zprávy z Ukrajiny, ale poukazující i na nepravosti Fialovy vlády. Okamžitě se však zrodily nové, neboť lidé oficiální propagandě důvěřovali stále méně a méně.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž hrozil všem, kteří by snad s postupem Ruska vyjádřili souhlas, tvrdými tresty a na některých místech ČR se rozhořela nenávist vůči zde pracujícím, studujícím nebo sportujícím Rusům. Byl jim ukončen pobyt a měli okamžitě odjet. Emoce občas stoupaly až k hranicím kolektivní viny. Za proruské postoje byly lidé vyhazováni z práce a docházelo k jejich veřejné dehonestaci v médiích. Květnové oslavy ukončení války probíhaly v omezené míře, a pokud už se konaly, tak bez účasti zástupců Ruska. Hojně se slavilo jen na západě Čech, který osvobodili Američané.

          Na konci prvního měsíce po zahájení bojů bylo v ČR uděleno cca 230 tisíc víz, neoficiálně se počet migrantů z východu odhadoval přes 300 tisíc. Za další měsíc počet přihlášených migrantů překročil 300 tisíc, podle údajů mobilních operátorů jich však bylo ještě o 100 tisíc více, neboť zdaleka ne všichni se přihlásili k pobytu. Počet víz dočasné ochrany vydaných Ukrajincům dosáhl v polovině června 378 tisíc a současně byla prodloužena lhůta, po kterou mohli čerpat finanční a materiální pomoc. Na konci roku oficiální počet uprchlíků (tedy tech, kteří získali víza dočasné ochrany) činil bezmála půl miliónu.

Prodlužování válečného konfliktu vedlo k sociální turistice i těch obyvatel Ukrajiny, kteří nebyli postiženi válečnými událostmi. Tisíce ukrajinských Romů, které lákaly sociální dávky, se v květnu vevalily do ČR a udělaly si piknik na hlavním nádraží v Praze nebo v Brně.

Vláda v březnu rozhodla o příspěvcích, které měly motivovat k ubytování uprchlíků. Ukrajincům byly také vypláceny dávky v částce 5.000 Kč na osobu na měsíc, mohli se zapojit do pracovního procesu bez příslušných povolení, stát jim poskytl bezplatnou zdravotní péči a ukrajinské děti mohly nastoupit do mateřských a základních škol bez potřebných zdravotních potvrzení, jež byla vyžadována po českých dětech. Uprchlíci měli bezplatný vstup do různých zařízení (např. ZOO apod.) a televizní program ČT 24 zahájil vysílání v ukrajinštině.

V dubnu vláda ČR schválila dodávku těžkých zbraní Ukrajině a ministryně obrany Jana Černochová před odjezdem do USA otevřela téma zřízení americké vojenské základny v ČR. Po jejím návratu se ukázalo, že v USA podepsala smlouvu o obranné dohodě, která umožní zřízení americké vojenské základny na území ČR. V dalších měsících pokračovaly dodávky zbraní z ČR na Ukrajinu a koncem roku probíhal výcvik ukrajinských vojáků ve vojenském prostoru Libavá.

V červnu vypukla korupční aféra ve vládní straně Starostů a nezávislých, která zasáhla několik vrcholných politiků této strany. Demisi podal ministr školství Petr Gazdík, zatčen byl náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček a vyšetřována desítka dalších osob. Celá kauza dostala později název Dozimetr.

Názorová nenávist ve společnosti se prohlubovala a politické diskuze na sociálních sítích ztratily jakoukoli formu slušnosti. První zářijovou sobotu proběhla v Praze obrovská protivládní demonstrace, kdy nespokojení lidé zaplnili celé Václavské náměstí. Premiér Petr Fiala a provládní média však demonstranty označili za „flastence“, proruské síly, dezinformátory, antivaxery, komunisty a nácky, čímž jen přilili oleje do ohně, neboť ceny plynu a elektřiny vystoupaly na takovou úroveň, že je řada lidí už nebyla schopna zaplatit. To spolu s vysokými cenami potravin a pokračující inflací stupňovalo sociální napětí ve společnosti. Provládní média štvala mladé lidi proti „seniorům“, jimž byly s ohledem na inflaci valorizovány důchody a situace ve státě připomínala 50. léta minulého století, neboť stále více platilo svazácké „kdo nejde s námi, jde proti nám“.

Na přelomu září a října se konaly komunální a senátní volby. Na Jesenicku (a v řadě dalších obvodů) se do senátu nevolilo a celkové výsledky v ČR nijak výrazně nezměnily převahu vládních stran v horní komoře parlamentu.

Události v Mikulovicích

Komunální volby v Mikulovicích

          Komunální volby probíhaly 23. a 24. září a o přízeň voličů obce se ucházeli kandidáti šesti volebních seskupení. K již pěti existujícím (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Nezávislým a STAN) přibylo Sdružení Naše obec, které se v kampani před volbami profilovalo kriticky ke stávajícímu vedení obce a ve volbách získalo 27,16 % hlasů a čtyři mandáty (Josef Pokorný, Pavlína Patrňáková, Pavlína Plašilová a Marta Ostrá). Na dalších místech skončil STAN s 18,36 % hlasů a třemi mandáty (Roman Šťastný, Pavel Macháček a Richard Zrník), KDU-ČSL s 17,18 % hlasů a třemi mandáty (Jiří Šimík a Petr Dvořák, Adéla Bauerová), KSČM s 16 % a dvěma mandáty (František Opravil a Pavel Štiak), Nezávislí s 14,24 % hlasů a dvěma mandáty (Drahomíra Dostová Jurníková a Iva Krajčíková) a ČSSD se 7,02 % hlasů a jedním mandátem (Hana Klimčiková).

          Novému subjektu v zastupitelstvu se nepodařilo získat pro své vize potřebnou podporu a na ustavujícím zastupitelstvu obce byl starostou Mikulovic opět zvolen Roman Šťastný (STAN) a místostarostou Jiří Šimík (KDU-ČSL). Dalšími členy rady byli zvoleni Iva Krajčíková, Pavel Štiak a Josef Pokorný. Předsedou kontrolního výboru se stal Richard Zrník, členy Zdeněk Štěpán, Miroslav Seibert, Šárka Jasanová a Radek Sedlář. Předsedkyní finančního výboru Hana Klimčiková, členy Gabriela Halodová, Petr Čuj st., Ing. Jiří Tomášek a Klára Květoňová. Výbor pro sport a kulturu nebyl obnoven.

            Do prvního jednání zastupitelstva obce se však pro střet zájmů vzdali svého mandátu Petr Dvořák, Drahomíra Dostová Jurníková a Pavlína Pastrňáková a na jejich místa nastoupili náhradníci Zdeněk Štěpán, Gabriela Halodová a Radek Sedlář.

Ukrajinští uprchlíci v Mikulovicích

Již během prvního týdne války se v Mikulovicích objevili první uprchlíci z Ukrajiny. Zpočátku šlo hlavně o příbuzné těch obyvatel obce, kteří zde žili ve smíšených manželstvích. Dne 24. března jich bylo v Mikulovicích hlášeno 16, na konci měsíce 25, 22. dubna už 39. K 18. červnu jejich počet stoupl na 46, což však bylo méně než 2% obyvatel obce. Děti z Ukrajiny byly na jaře přijaty do mateřské školy. V druhé polovině roku však většina Ukrajinců z Mikulovic odešla, neboť život v pohraničí pro ně nebyl atraktivní.

Počasí

          Začátek roku byl velmi teplý a také v dalších lednových dnech byla zima mírná se slabými mrazy a malým množstvím sněhu. V polovině února již kvetly jehnědy a kočičky a teploty jen ojediněle klesaly pod bod mrazu. Teplý únor však vystřídal chladný počátek března s občasným sněžením. Mrazy trvaly do poloviny měsíce. Nástup jara byl spojen se suchým slunečným počasím s ranními mrazíky a odpoledními teplotními rekordy, které překračovaly 20 stupňů. Začátkem dubna se výrazně ochladilo a napadlo 15 cm mokrého sněhu. Aprílové počasí s velkými zvraty trvalo až do 20. dubna.

Květen byl teplý a obešel se bez tradičních „Zmrzlých“, naopak v těchto dnech bylo krásné slunečné počasí s teplotami překračujícími v Mikulovicích 25 stupňů. Pak se sice mírně ochladilo, ale žádné ohrožení úrody na zahrádkách již nepřišlo. Slunečné a teplé jaro však bylo poměrně chudé na srážky, i když situace na Jesenicku nebyla tak zlá jako ve vnitrozemí. V posledních jarních dnech nastalo extrémní teplo s teplotami dosahujícími až 30 stupňů.

Červen tak končil extrémními vedry přepisujícími rekordy, ale začátkem prázdnin se ochladilo a více pršelo. Vysoké teploty se vrátily až v poslední dekádě měsíce. Prázdniny byly teplé, nikoli však extrémně horké (dnů s teplotou přes 30 stupňů nebylo více než v předchozích letech) a spíše sušší. K problémům s nedostatkem vody ve studních však letos v Mikulovicích a okolí nedocházelo.

Září bylo studené a deštivé, v druhé polovině měsíce napadl na hřebenech Jeseníků první sníh a 23. 9. (astronomicky ještě v létě) přišel první mrazík. Co pokazilo září, vynahradil se svými slunečnými a teplými dny říjen. V druhé polovině listopadu se výrazně ochladilo a občas se objevily sněhové přeháňky. Více sněhu napadlo po Mikuláši, kdy po dva týdny i pěkně mrzlo, ale na Vánoce přišla velká obleva s teplotami nad 10 stupňů a velmi teplo bylo i v posledních dnech roku.

Mikulovice v Českém rozhlase

          Květnové vysílání pořadu „Přímo z místa“ Českého rozhlasu Olomouc probíhalo u příležitosti dne osvobození 8. května z bývalé mikulovické posádky. V přibližně pětačtyřicetiminutovém předtočeném pořadu její minulost připomněli kronikář obce Pavel Macháček, poslední velitel vojenského útvaru Jaroslav Plašil a rodák z Mikulovic a zakladatel Hnutí Brontosaurus Jeseníky Tomáš Hradil.

Bezpečnostní situace v obci

          Na únorovém zastupitelstvu obce si zastupitelé a veřejnost vyslechli zprávu o bezpečnostní situaci v obci v uplynulém roce. Covidové restrikce a omezení cestování se příznivě projevily ve sníženém počtu krádeží a loupeží, vzrůstal však podíl internetové kriminality spojený s falešnými e-shopy, podvrženými maily za účelem získání přístupu k účtům nebo fiktivními nabídkami k sňatku, k proději auta apod. Jinak počet trestných činů zaznamenaných v obci zůstal přibližně na úrovni roku 2020, počet přestupků se snížil přibližně o čtvrtinu.

Ukončení činnosti lékárny

          Na únorovém jednání zastupitelstva obce starosta obce Roman Šťastný informoval přítomné, že byla uzavřena lékárna a zřejmě již nebude z personálních důvodů otevřena. Její dosavadní provozovatel doručil pronajímateli prostor výpověď a ani jiné lékárny z Jeseníku neměly o její provozování zájem. Obrat v Mikulovicích nebyl velký, přestože zde byly „povinně“ nakupovány léky pro všechny klienty Domu s pečovatelskou službou. Řada lidí z obce si je totiž raději obstarala v Jeseníku, kde to vyšlo o trochu levněji.

Hrozba nejisté budoucnosti se však vznášela i nad budoucí činností gynekologa a dětské lékařky, kde nebyla naděje, že by zde sloužící lékaři přesluhovali. Napjatá situace hrozící s uzavřením ordinace praktického lékaře nastala s podzimním odchodem MUDr. Toulové na mateřskou dovolenou, která se jako obvodní lékařka dělila o pacienty v Mikulovicích s MUDr. Slováčkem. Nakonec se představitelům obce podařilo od 1. listopadu zajistit nástup nového lékaře MUDr. Jiří Hubáček, který převzal nejen pacienty MUDr. Toulové, ale postupně i doktora Slováčka.

Odpadové hospodářství

          V rámci zpřísňujících se opatření souvisejících s likvidací odpadů rozdala obec v průběhu jara do jednotlivých domácností 600 ks popelnic na plast a 400 na rostlinný bioodpad. Zároveň došlo k odstranění většiny velkoobjemových nádob na plast, nápojové kartony, kov a sklo. Zrušena byla rovněž nejproblematičtější sběrná místa v Hradci u mostu a Širokém Brodě, která si někteří obyvatelé obce a projíždějící řidiči pletli se smetištěm. Zároveň proběhlo očipování popelnic QR kódem. Provoz komunitní kompostárny byl k 31. prosinci 2021 ukončen a odvážet do ní lze pouze 1 x týdně ořezané větve a spadané listí.

          Přestože si obec ve sběru tříděného odpadu nevedla vůbec špatně a za rok 2021 získala ocenění za vysoký meziroční nárůst odevzdaných elektrospotřebičů v kategorii obcí od 2500 do 9999 obyvatel a v soutěži obcí obdobné velikosti Olomouckého kraje se s množstvím odevzdaného tříděného odpadu umístila na druhém místě, vyhlídky do budoucnosti nebyly příznivé. Nepodařilo se totiž snižovat množství směsného komunálního odpadu odváženého kuka vozy na skládku v Rapotíně (norma EU na rok 2022 byla stanovena na 190 kg/osoba, reálný stav v Mikulovicích činil cca 245 kg/osoba). Za každý kilogram odpadu odevzdaného nad stanovené množství (190 kg) se poplatek za uložení výrazně zvyšoval. Náklady obce na likvidaci směsného komunálního odpadu v roce 2021 činily 1,82 miliónu Kč, v roce 2022 2,58 miliónu Kč a výhled na rok 2023 překračoval 3 milióny korun. Dramaticky také stouply poplatky obce za provoz sběrného dvora a pro obec ho od 1. dubna 2022 provozovala firma SUEZ CZ a.s.

V reakci na tuto situaci musel být zvýšen poplatek za svoz v roce 2022 na 600 Kč za rok a prosincové zastupitelstvo obce na rok 2023 stanovilo poplatek ve výši 720 Kč. Ani toto navýšení však na likvidaci směsného odpadu nestačilo a obec musela tuto činnost nemalou částkou dotovat ze svého rozpočtu. Protože svozovým vozům stále chyběla vážní zařízení, měly údaje z načítání QR kódů pouze orientační charakter a nebylo prozatím možné přistoupit k individuální platbě podle skutečně vyvezeného odpadu.

Investiční akce v obci

          V průběhu jara proběhla oprava jezového mostu pod kostelem, kde došlo k výměně pole nad stavidlem a opravě zábradlí a vozovky. Největší investiční akcí byla výstavba nové vodárny v Kolnovicích, jejímž cílem bylo zajištění zásobování obyvatel této místní části pitnou vodou. Stavba vznikla na místně původní vodárny nedaleko autobusové točny. V průběhu roku došlo také k přestavbě zázemí v DPS Soužití 2005 a s finanční podporou obce byla realizována rekonstrukce fotbalového hřiště s umělým povrchem FK Mikulovice a osvětlení v sokolovně TJ Sport Mikulovice.

Další plánované akce se neuskutečnily, neboť obci se přes několik podaných žádostí nepodařilo uspět v dotačních titulech a získat finanční prostředky ze státního rozpočtu, jež by výrazně zlevnily tyto připravované investice.

Našetřené finanční prostředky z předchozích let tak byly uloženy na spořící účty, aby tolik nepodléhaly inflaci a na konci roku zastupitelé schválili podání nových žádostí o dotace na rekonstrukci místní komunikace v Hlucholazské ulici a na vybudování technické infrastruktury v lokalitě určené k individuální výstavbě rodinných domů u zdravotního střediska.

ZŠ Mikulovice

          Základní školu Mikulovice ve školním roce 2021/2022 navštěvovalo jen 176 dětí (o 30 méně než v loňském roce), z toho 37 se speciálními vzdělávacími potřebami. Kolektiv zaměstnanců školy tvořilo 20 pedagogických pracovníků (2 učitelé, 14 učitelek, 1 asistentka a 3 vychovatelky ve školní družině) a 13 dalších zaměstnanců v zajišťujících provoz školy a školní kuchyně. Mezi nepedagogické pracovníky patřili školník (Jiří Moravec, od února Josef Kňazovčík), tři uklízečky (Božena Derková, Andrea Alföldiová, Marie Kotesová), účetní Jana Štiaková, vedoucí školní jídelny Zdena Venigrová, čtyři kuchařky (Zdena Dobešová, Radka Nepožitková, Iva Jasanová, Marcela Valouchová), pracovnice provozu školní jídelny Jana Kouřilová, řidič Zdeněk Vávra a školní asistentka Lada Kalašová, která byla placena ze zvláštního projektu.

Přehled pedagogických pracovníků:

• Ivana Látalová (od 1. 1. 2015 zastupující ředitelka ZŠ)
• Lenka Šťastná
• Eva Kvapilová
• Pavla Dostálová
• Martina Kovaříková
• Milena Dočkalová
• Zuzana Janíčková
• Marcela Lužíková
• David Hromada
• Šárka Hoferková (od 1. 9. 2021 zástupkyně ředitele ZŠ)
• Martina Bundilová (dlouhodobě nemocná, úvazek převzala p. Pecová)
• Pavlína Kapustová
• Petra Keltošová
• Lucie Plháková
• Jan Vavrač
• Anna Šarmanová (asistentka)
• Jitka Pecová
• Iva Krajčíková (vedoucí školní družiny)
• Miroslava Modlaková (vychovatelka)
• Irena Sedláková (vychovatelka)

Pedagogičtí pracovníci se po dvou letech mohli opět naplno zapojit do programů DVPP a rozvíjet tak své odborné znalosti a kompetence.

Zápis dětí do 1. třídy ročníku 2022/2023 po dvou letech proticovidových opatření proběhl standardně s účastí dětí a konal se 7. dubna 2022. Dostavilo se 26 dětí, z nichž u 12 byly podány žádosti o odklad povinné školní docházky.

Do prvního ročníku v září 2021 nastoupilo 13 žáků, ze školy v 9. ročníku na konci školního roku v červnu 2022 odešlo 21 žáků a 1 žák ze 7. ročníku. Tři děti nastoupily na gymnázium v Jeseníku, 15 na střední školy s maturitou a čtyři na učiliště. Na osmileté gymnázium odešly dvě děti z 5. ročníku.

V průběhu školního roku probíhala spolupráce se střediskem výchovné péče Dobrá vyhlídka v Šumperku, jehož dvě psycholožky se zúčastnily adaptačního kurzu pro žáky 6. ročníku na skautské základně na MUNĚ a v průběhu března a května pomáhaly napravit vztahy v 8. třídě. Proběhlo také několik projektových dnů spojených jak s preventivními aktivitami (např. Poruchy příjmu potravy, Rizika v kyberprostoru, Kurz první pomoci), tak i s rozšířením výuky (např. Les nás baví, Jak se žije na ranči, Dotkněte se vědy apod.). Konaly se také besedy na téma sex a pornografie nebo nebezpečí nového fenoménu nikotinových sáčků a uskutečnilo se rovněž několik charitativních akcí a veřejných sbírek zaměřených na podporu onkologicky nemocných dětí.

Během školního roku se děti mohly zapojit do činností v zájmových kroužcích organizovaných školou nebo ve spolupráci se Střediskem volného času DUHA Jeseník. Jednalo se jak o podpůrné (anglický jazyk pro nejmenší, logopedie, čtenářský klub, doučování), tak i hravé (ICT, keramika, zpívání, zábavná logika apod.) aktivity.

Žáci školy měli také možnost zúčastnit se četných vědomostních a sportovních soutěží v rámci okresu a kraje, přičemž Petra Kapustová postoupila dokonce do celostátního přehlídky dětských recitátorů Dětská scéna. Pro žáky bylo v průběhu školního roku připraveno také několik exkurzí, které jim přiblížily aspekty různorodé práce a problematiku každodenního života.

Po dvou letech proběhly také kurzy mimo prostředí školy – poznávací pro žáky 3. ročníku ve Zlatých Horách, anglického jazyka pro 4. ročník v chatě MATÉ v Černé Vodě, lyžařský pro 5. a 7. ročník v Dolním Údolí a ve Filipovicích, přírodovědný 8. ročníku na tábořišti Černý potok ve Velké Kraši a vodácký pro 9. ročník na přehradě Pastviny. Ve spolupráci s mikulovickou knihovnou se uskutečnilo pasování prvňáčků na čtenáře a Noc s Andersenem. V rámci mezinárodních projektů pokračovala spolupráce se školami ve slovenském Trenčíně a polských Pakoslawicích.

Celá škola včetně vyučujících se zapojila do akce „Ukliďme Česko“ a zúčastnila se úklidu obce. Žáci a učitelé se též podíleli na akcích pořádaných MSRPDŠ (Podzimní výstava, Den matek, Velikonoční výstava, Den dětí). První třída ZŠ úzce spolupracovala s předškolním oddělením MŠ Mikulovice.

Pokračoval také projekt „Obědy pro děti“ podporovaný společností „Women for Women“, kterého využívalo 15 žáků. Jedenkrát měsíčně v rámci projektu MŠMT „Ovoce a mléko do škol“ dostávali všichni žáci školy dávku vitamínů v podobě ovoce a zeleniny a dávku mléčných výrobků.

K pravidelné denní docházce do školní družiny bylo přihlášeno 56 žáků. Výše poplatku činila 90 Kč měsíčně. V průběhu školního roku probíhala v jednotlivých odděleních školní družiny zájmová, odpočinková a rekreační činnost a děti se aktivně zapojovaly do řady mimořádných aktivit (např. Mikulovický Dýňák, Ruličkovaná, Sněhulákov, Stavohrátky, Pexesový král apod.).

Školní rok 2021/2022 symbolicky zakončila slavnostní školní akademie, která se uskutečnila v sále mikulovického kina a byla věnována 120. výročí výstavby nové školní budovy.

MŠ Mikulovice

          Týden před začátkem nového školního roku uspořádala MŠ tradiční adaptační týden pro rodiče nových dětí. Měli tak možnost se před oficiálním nástupem do školky seznámit s novým prostředím, organizací provozu a kolektivem školy.

Do školního roku 2021/2022 vstoupila MŠ Mikulovice se třemi odděleními, do nichž bylo přihlášeno 71 dětí. V každém oddělení se o děti staraly dvě učitelky a asistentka. Školné zůstávalo stále ve výši 220 Kč měsíčně, nevztahovalo se však na děti předškolního ročníku, které měly docházku zdarma. V průběhu školního roku (březen–srpen 2022) se do MŠ přihlásilo několik dětí z Ukrajiny, jejichž rodiče uprchli před válečným konfliktem do ČR.

          Škola v tomto školním roce začala nový tříletý vzdělávací program s názvem „Hrajeme si celý rok“, který je rozdělen do měsíčních témat. Motivací pro práci s dětmi byly písně a pohádky české tvorby. S tím souvisela návštěva mikulovické knihovny, kde byla výstava dětských knih. Největší akcí podzimu byl lampionový průvod spojený s rozsvěcením vánočního stromu na zahradě školky. V prosinci navštívil školku Mikuláš s andělem i hodným čertem a v každém oddělení proběhla krátká nadílka. Již tradičně zaměstnanci MŠ uspořádali pro děti slavnostní vánoční večeři.

           V lednu proběhl ve Ski centru Miroslav lyžařský kurz, kterého se z MŠ zúčastnilo 14 dětí. V průběhu zimy se děti ze školky spolu s prvňáky ze ZŠ také vypravily do mikulovického kina a navštívily statek pana Kasala, kde viděly koně, dojení krav i spoustu telátek. Únor se nesl v duchu masopustu. V každém oddělení se připravovaly různé hudební nástroje, škrabošky a pekly sladké muffiny, koblihy a vafle. Rodiče se zapojili tvorbou kostýmů.

Ve spolupráci s MŠ v polských Glucholazech pokračoval také projekt „Kamarádi bez hranic“ financovaný z Euroregionu Praděd. Do poloviny června probíhal plavecký kurz pro nejstarší děti v bazénu v České Vsi. V červnu se v rámci projektu jelo do ZOO v Opole a Afrického muzea v Holčovicích.

Na jaře také za účasti rodičů proběhla brigáda na zahradě MŠ a konala se také dopravní soutěž a velký karneval. Starší děti se zúčastnily koncertu ZUŠ v kinosále OÚ a s pečlivě připraveným programem vystoupily na jarním vítáním nových občánků obce Mikulovice. Na začátku května se konal zápis dětí do dalšího ročníku, který znamenal, že od září 2022 by měla být mikulovická školka pro vyšší počet zapsaných dětí rozšířena o další oddělení.

MŠ Široký Brod

          Do školního roku 2021/2022 vstoupila MŠ Široký Brod se dvěma odděleními, do nichž bylo přihlášeno 28 dětí, koncem roku se jejich počet zvýšil na 29. Zaměstnanci i děti pevně doufali, že školní rok už tentokrát bude normální a nepřeruší ho žádná protiepidemická nařízení. Na podzim se skutečně vše rozběhlo, jak mělo a zůstalo to tak až do konce školního roku. V září děti poznávaly nejen jablíčka, ale i to, jak chutná štrůdl, pak si vyzkoušely pouštění draků, uspávání broučků, a poté si užily advent, Mikuláš a Vánoce, na které byly zaměřené další aktivity ve školce.

          Po Vánocích přivítaly děti z MŠ nový rok koledou Tří králů a pohádkou „O princezně Rozmařilce“. Děti poznávaly přírodu, užívaly si sněhu a karnevalového veselí. Nástup jara odstartovalo loučení se zimou s podobě pálení Morany a následovaly další akce jako Čarodějnický průvod, Den Země, Den matek nebo výlety do Faunaparku v Lipové-lázních či do jeskyně Na Špičáku.

ZUŠ Mikulovice

          Na podzim školního roku 2021/2022 se žáci pěveckého oddělení mikulovické ZUŠ pod vedením učitelky Anny Beťákové zúčastnili on-line soutěží a na jaře se svým uměním potěšili posluchače v Mikulovicích, v jesenických lázních nebo v klášterní kapli v Jeseníku.

Podobně úspěšně si v průběhu školního roku vedli i mladí klavíristé a klavíristky z klavírního oddělení ZUŠ Mikulovice pod vedením učitelky Lenky Polcrové, kteří absolvovali několik úspěšných vystoupení (hlavně na jaře v klášterní kapli v Jeseníku). Julie Štindlová dokonce reprezentovala ZUŠ na krajské přehlídce talentovaných klavíristů.

DPS Mikulovice – Soužití 2005

          V průběhu roku došlo k přestavbě spojovacího krčku mezi původní a novou částí objektu z důvodu rozšíření kapacity sušárny, jež byla přesunuta do půdního prostoru. Prodlouženo tak bylo schodiště i výtahová šachta. V koupelně v přízemí zůstalo zachováno mycí centrum, do 2. NP byla umístěna prádelna a do 3. NP sušárna.

          Od roku 2014 běží v DPS Mikulovice projekt Virtuální univerzity třetího věku, který zajišťuje Zemědělská univerzita v Praze. Za tu dobu se konalo celkem 89 přednášek, proběhlo 89 semestrů a vystudovalo několik desítek seniorů a seniorek, kteří se rozhodli trávit podzim života aktivně. Letos si absolventi a absolventky virtuální univerzity mohli po dvou covidových letech užít skutečnou slavnostní promoci v Praze. Zpáteční cestu z hlavního města pak spojili s návštěvou zámku Kuks a jeho okolí.

          Pracovnice DPS v čele s ředitelkou Štěpánkou Beníčkovou vedle zajišťování služeb spojených s úklidem, praním, nákupy nebo lékařské péče klientům nejen v penzionu, ale také v Mikulovicích a okolních obcích organizovaly rovněž řadu tvořivých a zábavných aktivit, jimiž obohacovaly život obyvatel DPS. V penzionu tak vystupovala např. Zlatohorská cimbálovka, Zlatohorská dechovka nebo děti z MŠ a ZUŠ Mikulovice.

          Od března do prosince tohoto roku probíhal v DPS celoroční projekt „Zvířecí návštěvy v zařízení pro seniory“.  Projekt byl realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky „Ježíškova vnoučata“. Mgr. Eva Martínková ze spolku Tlapky pro radost se svými psími mazlíčky 1 x za 14 dní přijížděla do DPS a poskytovala seniorům možnost canisterapie.

Pod DPS Soužití 2005 působil také Klub maminek, jehož vedení převzala Kristýna Přibylová. Maminky s dětmi se scházely každé pondělí v komunitním centru, připravovaly vystoupení s dětmi na obecních akcích nebo chodily na společné procházky.

Darmoděj

Přes komplikace, které s sebou přinesly předchozí „covidové“ roky, v Mikulovicích stále působila pobočka jesenického z. ú. Darmoděj – neziskové společnosti, jež podnikala v sociálních službách. V obci provozovala jak Službu následné péče pro osoby starší 18 let, které absolvovaly léčbu závislosti na návykových látkách nebo osoby, které prokazatelně abstinují, tak i Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež do 26 let, které navštěvovala mladší generace ze sociálně problémových rodin.

Štědře státem a obcí finančně dotovanou činnost neziskové společnosti většina obyvatel Mikulovic spíše pouze reflektovala. Dospělí z SNP na sebe příliš neupozorňovali a záběr NZDM nebyl příliš široký, přestože nízkoprahové centrum vedle využití svých kluboven uspořádalo pro své klienty i příměstský letní tábor, během něhož děti mohly navštívit Zlatokopecký skanzen nebo adrenalinový park na českoveském Ranči Orel.

Mikulovická farnost

          V září proběhly práce na rekonstrukci elektrické instalace a osvětlení mikulovického kostela. Výměna světel a reflektorů přispěla nejen k lepšímu osvětlení kostela, ale povede i k nižší spotřebě elektrické energie. Na akci v hodnotě bezmála půl milionu Kč se částkou 100.000 Kč podílela i obec Mikulovice. Po elektrikářích nastoupili do kostela farníci, kteří svépomocí na některých místech odstranili vlhkou omítku a nahradili ji sanační omítkou. V listopadu byl vymalován presbytář.

V říjnu za účasti faráře P. Jiřího Urbánka a starosty a místostarosty obce proběhlo na Muně tradiční setkání seniorů, které téměř třem desítkám dříve narozených obyvatel Mikulovic umožnilo na několik hodin zapomenout na starosti všedního dne a zdravotní problémy spojené s narůstajícím věkem.

          V sobotu 3. prosince 2022 se v mikulovickém kostele uskutečnila pouť ke cti sv. Mikuláše, patrona farnosti a obce. Tato pouť byla spojena s oslavou 350 let od zřízení samostatné farnosti v Mikulovicích. Oslavy se zúčastnili čtyři kněží, promluvu přednesl P. Stanislav Kotlář, děkan z Jeseníku. Po mši svaté se účastníci pouti sešli na Muně ke slavnostnímu obědu. Po něm přišel mezi malé farníky Mikuláš s anděly.

Oddíl skautů

          Tradiční akci mikulovických skautů na počátku kalendářní roku představovala Tříkrálová sbírka, během níž se koledníkům podařilo vybrat téměř 40.000 Kč, které budou využity Charitou Jeseník na výstavbu nového denního stacionáře Šimon v Jeseníku.

Vedle pravidelných každotýdenních schůzek v klubovně na MUNĚ skauti v průběhu roku uskutečnili také několik víkendových výprav na chaty v okolí. V rámci Vítání jara vyčistili pramen na MUNĚ, zúčastnili se každoročního výšlapu na Ivančenu a pomocí přírodě oslavili Den Země. O prázdninách vyrazili na letní stanový tábor. Na podzim zorganizovali setkání skautů a skautek z Jesenicka k 32. výročí obnovy skautingu pod Pradědem a spolu se skauty z celé ČR zavzpomínali na Jaroslava Foglara během vidnavských Stínadel. Před Vánoci pak jejich přičiněním opět dorazilo do Mikulovic Betlémské světlo.

Sport v obci

Vítězství hokejistů v Jesenické hokejové lize

          Po dvou letech restrikcí se opět mohla rozběhnout Jesenická hokejová liga. Hrálo se na stadionech s umělým chlazením v Jeseníku a ve Zlatých Horách a tým Mikulovic prošel soutěží bez porážky a zaslouženě zvítězil.

TJ Sport Mikulovice

Protože rok 2022 proběhl bez covidových zákazů a omezení, činnost jednotlivých oddílů TJ Sport Mikulovice se rozběhla naplno. U některých sice došlo k úbytku sportovců všech věkových kategorií, ale snad se situace brzy vrátí do doby před covidem. Sokolovna navíc nesloužila jen ke sportovní činnosti, ale její zázemí využívaly i další místní organizace.

Pod hlavičkou TJ Sport Mikulovice z.s. působilo osm oddílů, dočasně omezil činnost oddíl aikida, nově přibyl oddíl šipkařů, který si úspěšně vedl v Jesenické šipkařské lize a po polovině soutěže držel medailové pozice. Své zápasy hrál v hospodě „U Rudyho“ (bývalý Rudý dům). Nejaktivněji ze všech oddílů si však počínali členové stolního tenisu, kteří se vedle účasti družstev dospělých v krajských a regionálních soutěžích celoročně věnovali i práci s dětmi a mládeží.

TJ Sport Mikulovice připravovala také akce pro širokou veřejnost. První z nich, Jarní výzva, proběhla před nástupem jara a jejím cílem bylo nachodit nebo naběhat 100 jarních kilometrů. Během prázdnin se konala soutěž Poznej Mikulovice a okolí. Smyslem hledačky, v níž účastníci hledali ukrytá hesla, bylo poznání zajímavých míst nejen v Mikulovicích, ale také v Kolnovicích, v Terezíně, na Vysuté, v Salisově, na Františkově, v areálu posádky nebo Hradci-Nové Vsi. Hledání bylo možné od 1. července do 31. srpna. Akce byla připravena pro všechny obyvatele, aby mohli zabavit své děti, vnoučata nebo sami sebe během prázdnin. Při slavnostním vyhlášení výsledků čekala na účastníky za sokolovnou řada sportovních soutěží pro děti, skákací hrad nebo malování na obličej.  

V závěru roku uspořádala TJ Sport Mikulovice řadu tradičních turnajů a v sokolovně se soutěžilo v nohejbale, hokejbale, stolním tenisu nebo v softtenisu. Již tradiční akcí se stal Silvestrovský mrož. Poslední den v roce se pod dohledem několika desítek diváků opět sešli „otužilci“ u řeky Bělé, aby konec roku oslavili koupáním ve studené vodě.

V průběhu roku probíhaly rovněž investiční práce na majetku TJ Sport Mikulovice. V lednu byla dokončena rekonstrukce obložení části sálu sokolovny spojena s rekonstrukcí dveří. Na tuto akci získala TJ prostředky z programu Olomouckého kraje pro rok 2022. V areálu za sokolovnou byla na podzim postavena pergola. Její dokončení z důvodu nedostatku krytiny však proběhne až roce 2023. Na tuto akci přispěla TJ Sport obec Mikulovice. TJ Sport Mikulovice se rovněž podařilo dosáhnout na výzvy Můj Klub 2022 a Provoz a údržba 2022, které byly vypsané Národní sportovní agenturou (NSA). Činnost jednoty podpořil také okresní svaz ČUS a činnost jednotlivých oddílů podporovali místní podnikatelé a firmy.

Stolní tenis

          Po dvou letech byly konečně odehrány kompletní soutěže stolního tenisu. Tým mužů TJ Sport Mikulovice A ve složení Miloš Matějíček st., Josef Pokorný, Jiří Hudaček, František Vrána a Tomáš Lužík v krajské soutěži 1 (KS 1) obsadil desátou – první sestupovou příčku, když doplatil na zranění a absence Hudačka a Lužíka v průběhu sezóny a v závěrečném kole prohrál na půdě sestupem též ohroženého Hlinska. Po soutěži ale požádal KST Jeseník, který by měl mít v příštím ročníku v KS1 dvě mužstva, o výměnu soutěží, neboť Mikulovice po vítězství B týmu v regionálním (okresním) přeboru by měly mít dva celky v krajské soutěži 2B. Jeseník s výměnou souhlasil a vyšel TJ Sport Mikulovice vstříc.

Po ukončení sezóny se v mikulovické sokolovně uskutečnily ještě dvě velké akce. Tou první byl 31. ročník Velikonočního turnaje ve stolním tenisu, kterého se zúčastnilo 30 hráčů ze sedmi oddílů z Čech a Polska. Druhou pak mezinárodní turnaj dětí a mládeže za účasti mladých stolních tenistů z Jesenicka, Nysy a Glucholaz.

V soutěžích veteránů se dařilo Miloši Matějíčkovi, který po přestupu z Jeseníku už několik let pomáhá mikulovickému stolnímu tenisu. Na jaře završil tento hráč spojený s nejslavnějším obdobím jesenického stolního tenisu (účast v nejvyšší soutěži v 70. a 90. letech) magickou stovku vítězných turnajů v kategoriích veteránů.

Mikulovičtí stolní tenisté na podzim opět hráli KS1, KS 2B a C tým nastupoval v regionálním přeboru. Elitní tým ve složení Miloš Matějíček st., Josef Pokorný, František Vrána a Tomáš Lužík vstoupil do soutěže skvěle a s bilancí sedmi výher, dvou remíz a dvou porážek přezimoval na druhém místě tabulky. Naopak nováček krajské soutěže 2 B, TJ Sport Mikulovice B na soupeře nestačil. Na podzim prohrál všechny své zápasy a v tabulce okupoval poslední příčku. C tým v regionálním přeboru bojoval se Skorošicemi o čelo tabulky a přezimoval na druhém místě.

FK Mikulovice

          Do jarní části sezóny vstoupili fotbalisté Mikulovic posíleni o jesenické hráče Patrika Plháka a Jana Vavrače, z Bělé se vrátil Jan Bank a do týmu se také zapojil jesenický Jan Pechoušek, který se jako běžec na lyžích na podzim připravoval na olympiádu v Číně, kde reprezentoval ČR. V úvodním zápase jara mikulovičtí fotbalisté jasně porazili Vikýřovice a vykročili na cestu za záchranou. V ní poráželi jednoho soupeře za druhým a za celé jaro ztratili pouze pět bodů, když v penaltovém rozstřelu podlehli v Libině a doma prohráli s Písečnou. Soutěž nakonec zakončili na výborném pátém místě a získali 40 bodů, z toho 34 v jarní části.

          Na počátku milénia vzniklo v areálu FK Mikulovice první fotbalové hřiště s umělým povrchem na Jesenicku. Po dvou desetiletích, kdy bylo využíváno k zimní přípravě nejen kluby z okresu, ale i ze sousedního Polska, „dožilo“. Byl vypracován projekt jeho rekonstrukce a 3. ledna 2021 byla podána žádost o finanční podporu z prostředků NSA. FK Mikulovice s žádostí uspěl a získal dotaci, která umožnila pokrýt cca 70 % nákladů. Dalšími 400 tisíci Kč přispěl Olomoucký kraj a zbytek potřebných financí doplnila obec Mikulovice ze svého rozpočtu. K realizaci rozšíření stávajícího hřiště a pokládce nového koberce došlo v průběhu května a června 2022.

          Nový ročník 2022/2023 zahájil fotbalisté Mikulovic impozantně. Za celý podzim ani jednou neprohráli a soupeře přehrávali rozdílem třídy. S bilancí 13 výher a jedné remízy přezimovali v čele tabulky a udělali výrazný krok k postupu do I. A třídy.

Mimo místní fotbalový oddíl působili hráči, kteří sice pocházeli z Mikulovic a na zdejším stadionu absolvovali své první fotbalové krůčky, ale pak jim byl místní fotbalový klub malý. Jiří Sláma se v létě vrátil z hostování v prvoligových Pardubicích do Olomouce, kde podzim začal jako opora druholigového B mužstva v Národní lize. V průběhu podzimu se přestěhoval do prvoligového týmu Sigmy, kde nastoupil k devíti zápasům. Petr Navrátil nastupoval v divizi za Rýmařov a Jan Zrník za Jeseník v krajském přeboru. Jeho bratr Richard hrál v obdobné soutěži v Rakousku.

Sportovní hala

Na počátku roku 2022 došlo k výměně bojlerů na ohřev teplé vody v kotelně, neboť původní byly prorezlé a protékaly. V únoru bylo rozšířeno vybavení posilovny o nový multifunkční stroj na posilování nohou. Obec však neuspěla s žádostí o rekonstrukci osvětlení sportovní haly. V roce 2022 byl posledním rokem, kdy zůstaly v platnosti původní ceny pronájmu ve výši 250 Kč/hod, od roku 2023 by ceny vzhledem k nárůstu cen energií měly stoupnout.

V zimních a jarních měsících pokračovala ve sportovní hale pravidelnými měsíčními turnaji Zimní volejbalová liga žen a veteránů. Ostatní víkendové vytížení bylo slabší a pouze jednou se na hale uskutečnil turnaj fotbalových přípravek z Jesenicka, na podzim pak krajský bodovací turnaj mládeže ve stolním tenisu a mezinárodní turnaj ve volejbale. V zimě v hale trénovali fotbalisté Mikulovic všech věkových kategorií od přípravky po muže.

Po celý rok jednou až dvakrát týdně využívali halu hokejisté In line Jeseník a ženy z TJ Sport Mikulovice zde každé pondělí a středu cvičily aerobic a zumbu. V hale také ladila formu děvčata z oddílu moderní gymnastiky La Pirouette Jeseník, který vedla Petra Kofroňová z Kolnovic. Na jaře proběhl v hale též tenisový turnaj. Zázemí přístavby sloužilo v zimě bruslařům, přestože podmínky ke stříkání přírodního kluziště nebyly optimální a led vydržel vždy jen několik dní. Oproti předcovidovým rokům zcela vyhasl zájem badmintonistů a klientů z Polska.

V průběhu roku se výrazně zvýšila návštěvnost posilovny, kde cena měsíční permanentky činila 300 Kč a jednotlivé vstupné 40 Kč.

Rallye MUNA

          V letošním ročníku měla mít Rallye MUNA celkem čtyři závody, jejichž výsledky se měly sčítat a z nich vyjít hodnocení nejúspěšnějších jezdců v jednotlivých kategoriích. Závod na úzkých asfaltových silničkách v bývalém vojenském prostoru za Mikulovicemi, který ve svých začátcích neměl daleko k recesi, se během několika let změnil v plnohodnotnou rychlostní zkoušku se všemi prvky rallye závodů včetně elektronické časomíry.

Nejpřesvědčivějším důkazem prestiže závodu byla skutečnost, že pořadatelé v únoru museli odmítnout 22 zájemců o start, neboť startovní listina byla již zaplněna. Na trať závodu, z něhož dělala reportáž ČT Ostrava, se vydalo 91 jezdců nejen z ČR, ale i ze Slovenska, Maďarska a Polska. I když sníh před startem roztál, diváci se během jednoho tréninkového a tří měřených kol rozhodně nenudili. Výborně postaráno bylo o ně i v bufetu u startu závodu, kde se prodávala grilovaná kuřata, dobroty z udírny a poprvé i sladké dobroty.

Další závod na MUNĚ se jel v květnu a pak přišel pro pořadatele šok. Majitelé jednoho z bývalých vojenských objektů, kteří jej proměnili na pololegální hospůdku „Na Mýtince“, do dalšího pořádání závodů „hodili vidle“ a tradiční a mezi příznivci motoristického sportu oblíbený podnik na MUNĚ skončil. Další závody už se v roce 2022 rozhodnutím úřadů nekonaly…

Letiště Mikulovice

S letištěm v Mikulovicích byly letos spojeny dvě velké akce. Zkraje července posloužilo jako základna při Mistrovství ČR mládeže v silniční cyklistice, které zorganizoval cyklistický oddíl FORCE TEAM Jeseník. Jednotlivé týmy byly ubytovány v Jeseníku a v okolí, na letišti, kde měly své stany a doprovodné vozy jednotlivé týmy, byl jak start časovky, která vedla po pěkných asfaltových cestách přes Kolnovice – Terezín – Velké Kunětice, tak i hromadného závodu, jenž se jel na okruhu Velké Kunětice – Vidnava – Stará Červená Voda.

O týden později proběhla na letišti akce „Letiště dětem“, která byla spojena s tradičním Priessnitzovým pohárem parašutistů a oslavami 45 let Paraklubu Jeseník. Součástí dne byly vyhlídkové lety, přelet stíhaček JAS 39 Gripen a množství atrakcí pro děti.

Individuální úspěchy mikulovických sportovců

          Mezi jednotlivci dosáhl největšího úspěchu kulturista Pavel Kostorek, který získal druhé místo na mistrovství Evropy federace NABBA a vybojoval si právo účasti na prestižním závodě Světového poháru World Fittness Federation v německém Kulmbachu, jenž byl generálkou na mistrovství světa na Bali. Po letech tvrdého tréninku a přísné životosprávy těžil na závodech především z prokreslenosti a vyváženosti svých svalových partií, v nichž plasticita a symetričnost převažovala nad brutální hmotou.

V moderní gymnastice zvládla náročný přechod z dětských kategorií mezi kadetky Anna Kofroňová. Ve své věkové kategorii patřila k nejlepším závodnicím v ČR, na podzim byla zařazena do širší reprezentace a část přípravy absolvovala ve sportovním středisku v Brně.

          Latinskoamerickým a standardním tancům se věnovala Miriam Holaňová, která se se svým partnerem Janem Samkem z Jeseníku úspěšně prosazovala na soutěžích v ČR se své věkové kategorii.

Kultura v obci

Knihovna a kino

          Knihovna v Mikulovicích se dvouleté pauze způsobené covidem letos opět zapojila do akce „Noc s Andersenem“, kterou připravily třídní učitelka Pavla Dostálová spolu s knihovnicí Petrou Kouřilovou. V pátek 1. dubna v podvečer se 10 žáků 1. třídy shromáždilo v knihovně, kde se prvňáčci různými hravými formami seznámili s pohádkami dánského spisovatele a s chutí zapojili do dramatizací, skládání názvů pohádek, sdílení čtenářských zážitků i kreslení. Po večeři následovalo spaní v útulném prostředí mikulovické knihovny, kde děti po vzoru Andersenovy pohádky dostaly pod karimatku hrášek. V sobotu ráno odcházely domů nejen s novou knihou a upomínkovými předměty, ale i se spoustou nových zážitků.

          Dne 26. května proběhlo tradiční pasování prvňáčků na čtenáře za účasti spisovatelky dětských knih Zuzany Pospíšilové. Děti na památku obdržely šerpu, pasovací listinu, knihu a bezplatné roční členství v mikulovické knihovně.

Pravidelně dvakrát týdně hrálo v zimě a na jaře mikulovické kino. V pátek večer film pro dospělé, v sobotu pro děti. V průběhu prázdnin bylo „kamenné“ kino uzavřeno a 1 x za 14 dní hrálo letní kino v areálu za obecním úřadem. Promítání pod střechou se rozběhlo opět s nástupem nového školního roku.

V knihovně se také scházela redakční rada Informačního servisu obce, která pracovala ve složení Šárka Jasanová, Hana Klimčiková, Petra Kouřilová a Pavel Macháček. Informační servis obce vyšel v roce 2022 pouze třikrát, protože po covidovém období se kulturní život v obci rozbíhal jen pozvolna a na podzim do vydání čísla zasáhly komunální volby. Na druhou stranu připravila obec pro obyvatele Mikulovic vydání retrokalendáře na rok 2023, který zdarma distribuovala do každé domácnosti.

Mikulovické Dny

          Na konci června se konaly tradiční Dny obce, které letos nesly název „Mikulovické dny 2022“. V pátek 24. června vystoupili v sále kina členové divadelního souboru Kantoři s novou hrou Agnes Belladona a v sobotu v areálu za obecním úřadem proběhl hlavní program, jehož hlavnímu hvězdami byly skupiny Fleret, Turbo nebo revivalové kapely Kroky Michala Davida a Elán.

V červenci se zájezd sportovců z obce odjel na „Mikulovické hry“, kterých se zúčastnili zástupci obcí nesoucích název Mikulovice. Letos se konaly v Nové Vsi v Horách, jejichž místní část Mikulovice tvoří. Soutěžilo se v malé kopané, stolním tenisu, požárním sportu, volejbale, badmintonu a ve vodním slalomu.

Mikulovická stopa ve výměnných pobytech seniorů

          V roce 2000 došlo k podepsání smlouvy o výměnných pobytech seniorů mezi MČ Praha 1 a SMOJ, jejímž hlavním iniciátorem na jesenické straně byl mikulovický starosta Ivan Dost. Role organizátorky a průvodkyně seniorů vydávajících se každoročně do hlavního města se v dalších letech ujala Drahomíra Dostová Jurníková (dlouholetá asistentka starosty obce Mikulovice) a zájezdů se v průběhu let zúčastnilo i nemalé množství dříve narozených obyvatel Mikulovic. V letošním roce se třídenní pobyt v Praze uskutečnil 22.–24. června a jeho účastníci měli opět možnost obdivovat památky nebo si užít si plavbu lodí po Vltavě.

Mikulovický jarmark

Oblíbená akce symbolizující příchod vánočních svátků proběhla letos poslední listopadovou neděli. V areálu za obecním úřadem zazpívaly děti z mateřské a základní školy vánoční koledy, malí i velcí si mohli užít pohádku Radovánkovy čertoviny a představil se také kejklíř na chůdách. Poté starosta obce Roman Šťastný popřál přítomným šťastný konec roku a po ohňostroji došlo ke slavnostnímu rozsvícení vánočního stromu.

Výstava fotografií Eleonóry Valeriánové

          Od ledna do března 2022 probíhala ve vestibulu obecního úřadu výstava fotografií Eleonóry Valeriánové, která nesla název „Prchavé okamžiky“. Snímky zachycující krásy přírody i lidského života byly umístěny v prosklených vitrínách ve vestibulu obecního úřadu a během pracovních dní byly bezplatně přístupné nejen návštěvníkům obecního úřadu, pošty nebo kina, ale také všem, kteří se rozhodli zhlédnout krásné snímky mikulovické občanky a ocenit s jakou citlivostí dokáže zachytit každodenní prchavé okamžiky. S ohledem na mezinárodní situaci navázala Elena Valeriánová na svou výstavu v průběhu roku dalším cyklem fotografií, tentokrát pod názvem „Vzpomínky na Ukrajinu 2010“.

Masopustní průvod

          V neděli 27. února se v Mikulovicích po vzoru okolních obcí, kde docházelo k oživení této tradice, poprvé konal masopust. Průvodu obcí se zúčastnilo asi 150 dětí a dospělých, z nichž řada byla v maskách – Laufera, faráře, smrtky, bab s nůší, medvědáře s medvědem apod. K veselé náladě vyhrával harmonikář s harmonikářkou a při jednotlivých zastaveních došlo na tradiční přípitky a různé dobroty. Průvod začal své putování za obecním úřadem a zde také končil symbolickým pochováním basy a společným posezením u guláše a koláčů.

Mikulovický spolek žen

          Po dvou letech bez plesů byl z iniciativy Mikulovického spolku žen uspořádán v sokolovně TJ Sport Mikulovice Společenský bál. Účast byla početná, nálada skvělá a členky MSŽ se postaraly i o vtipné překvapení na úvod bálu. Nechyběla ani bohatá tombola a účastníci akce si tak po dlouhé době opět mohli vychutnat radost ze společenské taneční akce. V dubnu se členky MŠŽ aktivně zapojily do organizace Pálení čarodějnic a v květnu uspořádaly v sokolovně Májovou veselici.

Po prázdninách představovala hlavní akci spolku organizace Retroher. Letošní ročník nesl název „Návrat do lavic“ a byl věnován 120. výročí otevření nové školní budovy v Mikulovicích. Další měsíc vyjely členky spolku na muzikál Hello Dolly do Moravského divadla v Olomouci a pomáhaly s občerstvením na Dýňových slavnostech a Stezce odvahy.

Mikulovický spolek rodičů, přátel a dětí školy

Na konci prvního dubnového týdne získal vstup do základní školy v Mikulovicích novou výzdobu z malovaných vajíček, mladých břízek s pestrobarevnými třásněmi, kvetoucích papírových květin a velkého zajíce, který hlídal všechny příchozí. Objevil se zde v souvislosti s Velikonoční výstavou, jež se po dvou letech opět konala ve staré školní tělocvičně. Na její přípravě a organizaci se vedle členek MSRPDŠ podílely i členky MSŽ a MSAS. V prostorech staré tělocvičny si návštěvníci mohli zakoupit jak velikonoční dekorace, tak i různé sladkosti na sváteční stůl. Pro děti byl připraven zábavný koutek, kde si mohly hrát se stavebnicemi nebo se naučit plést z pedigu.

Po dvou letech připravili členové MSRPDŠ spolu s MSŽ, SDH Mikulovice a TJ Sport Mikulovice Pálení čarodějnic, které se po průvodu obcí konalo v areálu za sokolovnou. Tradiční akcí spolku byl i červnový Den dětí, který se nesl ve znamení účasti Policie ČR, kdy si děti mohly prohlédnout techniku bezpečnostního sboru. Největší zájem vzbudilo sejmutí otisků prstů. Zábavný program obstaralo vystoupení pirátů plné písniček a soutěží, dětský koutek nebo dobrodružná stezka.

Na podzim připravilo MSRPDŠ večerní Stezku odvahy plnou strašidel a spolupodílelo se i na výzdobě zahrady MŠ. Spolu s MSŽ stálo také za přípravou Mikulášské nadílky, která se ve spolupráci se spolkem nadšenců kolem Stanislava Poskočila z Velkých Kunětic sice uskutečnila netradičně až 10. prosince v prostoru za obecním úřadem, ale zato pod sněhovou nadílkou. Pohádkovou show s čerty a anděly korunoval příjezd Mikuláše v kočáře. Z pekelné brány vystoupil se svou družinou čertů Lucifer. Celá pohádková atmosféra byla dokreslena ohňostrojem, osvětlením a hudbou DJ Luby.

Mikulovický spolek aktivních seniorů

          K nejpočetnějším spolkům v obci patřil Spolek aktivních seniorů, který vedle aktivního zapojení a spolupráce na řadě akcí ostatních organizací zajišťoval pro své členy pravidelná setkávání a výlety za kulturou a poznáním.

Divadelní spolek Kantoři

          Divadelní spolek Kantoři nastudoval novou hru „Adnes Belladona“, s níž se poprvé představil na jesenické Žatvě a poté s ní vystoupil v předvečer Dnů Mikulovic a poté i na dalších místech po Jesenicku.

Dračí lodě

          „Draci z Mikulovic“ se také letos zúčastnili festivalu Dračích lodí na Slezské Hartě a mezi posádkami ze severní Moravy a Slezska se rozhodně neztratili. Vedle sportu (posádku tvoří 20 pádlujících členů a kormidelník, závodí se na 200 a 1.000 m) jde i o společenskou akci plnou zábavy a nových přátelství.

Truck sraz v areálu Patolda Marka Psotky

          Během druhého červencového víkendu proběhl v rekreačním areálu Patolda Marka Psotky IV. ročník setkání trucků, které pořádá spolek PRO TRUCK Jeseník, jehož aktivní duší a hlavním spoluorganizátorem srazů je Michal Duna z Mikulovic. Na louku u hranic se sjel rekordní počet 160 vyšperkovaných kamionů z celé ČR, Slovenska, Polska, Maďarska a nejvzdálenější účastník dorazil až z Řecka. V pátek večer se konala tradiční spanilá jízda do Jeseníku a v sobotu mohli malí i velcí návštěvníci, jichž dorazilo bezmála dva tisíce, obdivovat vystavenou techniku. Pro děti byly připraveny četné nafukovací atrakce a soutěže, bezplatně dostávaly i občerstvení a cukrovou vatu. Večer, po vyhlášení oceněných kamionů, následoval koncert rockové kapely Sammael.

Perlička z historie

          V Mikulovicích se nachází nejstarší funkční železniční výhybka v ČR. Leží v kolejišti vedoucímu k bývalé výtopně. Vyrobena byla v roce 1887 a letos „se dožívá“ 135 let. Na své místo se dostala o rok později při stavbě trati z Hanušovic do Glucholaz. Do dnešních dní přežila jen díky tomu, že její provozní zatížení nebylo vysoké a leží v kolejišti, které nikdy neprošlo žádnou zásadní rekonstrukcí. Tato unikátní výhybka není však jediným pokladem železniční stanice Mikulovice. Dalším je třeba budova vodárny – objektu, který byl nezbytnou součástí všech větších železničních stanic, neboť parní stroje potřebovaly doplňovat vodu. Nepochybně zajímavá je i původní dřevěná budova železničního skladiště, které sloužilo k příjmu a výdeji zásilek dopravovaných po železnici. Tyto objekty, viditelné na první pohled, doplňuje historický ovládací panel v místnosti výpravčího. Vodárna i skladiště však chátrají, a pokud nedojde k jejich záchraně, během několika let (v lepším případě desetiletí) podlehnou zubu času, a to by bylo škoda.

Široký Brod

          Letos se do kostela v Širokém Brodě vrátil hodinový stroj. Hodiny, vyrobené bruntálskou hodinářskou firmou Schneider, získal kostel při opravě zvonice v roce 1885. Naposledy šly zřejmě na jaře 1945. O rok později je někdo zkusil rozhýbat, ale napáchal více škody než užitku. Nefunkční hodiny nedaly spát Lubomíru Mertovi z Ondřejovic, který se rozhodl iniciovat jejich opravu. V roce 2020 nechal hodinový stroj, který byl zarostlý rzí, snést a dopravit k hodinářskému mistru Tomáši Fáberovi z Opočna. Páky, lana, závaží i kladky za desetiletí nefunkčnosti někdo ukradl, ručičky byly děravé, pravděpodobně rozstřílené. Ve čtvrtek 19. května 2022 se hodinový stroj vrátil do Širokého Brodu a po jeho vynesení do věže následovalo dlouhé vylaďování jeho chodu. S instalací hodinových ručiček pomáhali horolezci. Přestože optimalizace závaží trvala několik měsíců, podařilo se nakonec vdechnout hodinám nový život.

          O měsíc později se Pavel Štiak s pomocí obce postaral o opravu pomníku před kostelem. Původně byl vztyčen jako vzpomínka na obyvatele Širokého Brodu, kteří padli v pevní světové válce. Nevelká obec neměla dostatek prostředků na umělecké dílo, a tak místo sochaře nechala zapracovat přírodu. Na mohutný blok krystalického vápence (mramoru) se zkrasovatělým povrchem, byly umístěny dvě černé leštěné žulové desky. Menší s nápisem „Unseren Heldern“ (Našim hrdinům) a větší se jmény více jak třicítky padlých a nezvěstných mužů z obce. Kolem pomníku byly umístěny čtyři kamenné sloupky s kovanými řetězy. Po roce 1945 byly desky s německými nápisy a jmény odstraněny, ale pomník zůstal stát a v roce 1960 dostal do horní části černou žulovou desku s letopočtem 1945–1960 a pod ni větší s nápisem „Na počest 15. výročí osvobození ČSR sovětskou armádou, občané Širokého Brodu“.

Po dvou letech se opět rozběhla Hasičská liga Praděd, které se aktivně zúčastnili dobrovolní hasiči z této místní části Mikulovic a byli nejlepším zástupcem Jesenicka v této soutěži. Dne 23. července také uspořádali na louce za sokolovnou jeden ze závodů tohoto seriálu. Veteráni SDH Široký Brod úspěšně obhájili prvenství v šumperském otevřeném seriálu hasičských závodů pro veterány nazvaném Holba Cup.

Kolnovice

Koncem prázdnin se v Kolnovicích rozběhla rekonstrukce stávající vodárny nedaleko autobusové točny. Původní stavba, vzniklá v první polovině 90. let minulého století, jen jímala vodu z pramene, a přestože šlo o vodu rozváděnou vodovodem po Kolnovicích a ke „studánce“ si pro ni jezdili lidé z širokého okolí, nešlo pro vyšší množství minerálů oficiálně o vodu pitnou. Přestavbou vznikla nejen nová úpravna vody, která bude dodávat pitnou vodu, ale zvýšila se i kapacita vodojemu.

Covid–19                                                                                                        s. 2–3

Události ve světě                                                                                            s. 3–5

Události v ČR                                                                                                 s. 5–8   

Události v Mikulovicích, Komunální volby, Ukrajinci v Mikulovicích        s. 8–9

Počasí                                                                                                           s. 9–10

Mikulovice v ČRO, bezpečnostní situace v obci, ukončení činnosti lékárny, odpadové hospodářství, investice                                                              s. 10–13 

ZŠ, MŠ a ZUŠ                                                                                            s. 13–17

DPS Soužití, Darmoděj, farnost, skauti                                                     s. 17–19

Mikulovický sport (hokej, TJ Sport, FK, AMK, šipkaři, sportovní hala, letiště, individuality)                                                                                              s. 19–24                                                         

Kultura a spolkový život (Knihovna, Mikulovické dny, pobyty seniorů, jarmark, výstavy, masopust, MSRPDŠ, MSŽ, MSAS, Dračí lodě, Trucky            s. 24–28                                                           

Nejstarší výhybka v ČR                                                                             s. 28–29

Široký Brod, Kolnovice                                                                             s. 29–30